Každičké špatné našlápnutí, které by způsobilo zavrzání tanečních parket by mohlo drobnou dívku prozradit.

A tak dívka nechala nohu dosednout pouze tam, kde si byla jistá, že jí ona parketa neprozradí, tak jak to dělávala už milionkrát předtím. A až teď jí docházelo, jak moc se dívkám podobá. Každý její krok byl stejně promyšlený jako další obrat v jejich taneční sestavě. A přesto měla pocit, že se jejich ladnosti nikdy nevyrovná.

Proto se raději schovávala v temných záhybech těžké opony a pozorovala baleríny z povzdálí.

Nikdy v životě jí neuchvátilo nic, tak jako právě ony synchronizované pohyby. Lehké nášlapy, při kterých se zdálo, že se dívky pomalu vznáší. Jakoby se ani nedotýkaly podlahy. Ty ladné pohyby rukou, které skladatelově hudbě ještě dodávaly ten správný šarm.

Ale jen jedna dívka z několika přítomných v sobě měla něco, co rudovlasou dívenku uchvacovalo ještě víc, než samotný balet. Byl to až podivný zápal a oheň, který se v drobné dívce rozhořel, když se vší vervou tančila své sólo. A to si Natalie přála, věděla, že tenhle zápal potřebuje, jen jaksi ještě nezjistila, kde ho vzít.

A přesně ten stejný pocit se snažila popsat své kamarádce další den odpoledne, když si opět hrály v parku, který byl hned naproti divadlu.

Jenomže popsat něco, co není vidět bylo pro tak malou dívku těžší než se na první pohled zdálo a proto se druhá dívka začal brzy zajímat o něco jiného. O něco, co by žádnému dospělému nemělo padnout do rukou, natož dítěti. Plavovláska s rudovláskou tím však byly naprosto fascinované, tolik moci v kusu kovu a najednou byla jejich. Ta zbraň teď patřila jim.

Než-li se však dívky stačily shodnout, kdo si jí ten večer odnese poprvé domů, tak nedaleké hodiny odbily pět hodin odpoledne a Natalie věděla, že když si popoběhne jistě zastihne svou oblíbenou balerínu při odchodu z divadla.

Revolver nerevolver se dívka s radostí rozběhla k dlouhým schodům, na kterých se právě teď shromažďovaly dívky, které odcházely ze své zkoušky.

Uběhlo několik desítek minut, všechny dívky již byly skoro pryč, ale její oblíbená balerína nikde.

Natalie však doufala a vyčkávala jako poslušný pejsek, čekající na páníčka. Věděla, že přijde.

A taky, že ano, přesně ve chvíli, kdy u chodníku zastavilo černé auto, se nahoře vynořila balerína s červeným líčkem a slzami v očích a za ní se jako stín táhnul vysoký ramenatý muž.

Rudovláska si dala jedna a jedna dohromady téměř okamžitě a tehdy ho pocítila poprvé. Ten zápal.

Rozeběhla se přes cestu aniž by se rozhlédla a se vší vervou si to štrádovala k baleríně, které po tvářích teď stékalo pár slz. Tmavovlasá balerína si dívka všimla téměř okamžitě a proto se na ní chabě usmála, čímž dívce přidala na kuráži.

Natalie věděla, že své oblíbenkyni musí pomoc. A proto se vůbec nepozastavila nad tím, když se vrhla po vysokém muži, který šel za balerínou. Jenomže, co zmohla drobná dívka, proti jednou takové hoře svalů. Vůbec nic.

Muž ze sebe dívku setřásl a ta skončila s odřenými koleny na zemi. Kolena jí pálila jako čert, ale přesto se zvedla a pokusila na muže zaútočit znovu, tentokrát se ho snažila podrápat. Ten oheň v ní hořel jako nikdy předtím.

Opět však vyhrála hrubá síla a muž popadl balerínu a vší silou jí strčil do auta a než se drobná dívka nadála už viděla pouze červená světla odjíždějícího automobilu.

Jediné co jí napadlo bylo popadnout kámen a mrštit s ním za autem, co jí však zarazilo byl fakt, že se jí opravdu povedlo trefit zadní sklo, po kterém se okamžitě udělala pavučina.

Auto duplo na brzdy a z předních dveří se vyhrnul ještě větší muž než předtím, který se okamžitě rozběhl za rudovláskou.

Dívka se rozeběhla směrem do parku, hledajíc oporu v nějakých kolemjdoucích, ale ať běžela, kam běžela nikde nikdo zrovna nebyl.

Pod nohy se jí připletlo něco těžkého a o pár vteřin později už měla obličej plný štěrku a muže v patách. Snažila se, co nejrychleji sebrat ze země, ale místo toho se spíš plácala všude kolem, ne a ne se zvednout. V tom už se nad ní tyčil vysoký muž s něčím, co až moc připomínalo golfovou hůl v jedné ruce.

Natalie věděla, že to je její konec, přesto automaticky šmátrala rukama kolem sebe, najít cokoliv čím by se mohla ubránit.

A pak to měla. Chladný kov jí studil do prstů a zrovna, když se muž uchyloval k první ráně, tak automaticky popadla zbraň a parkem se roznesl výstřel.

Mužovo tělo se zakymácel před tím, než upadl k zemi úplně. Dívka zadýchaně pozorovala rudou skvrnu, která se mu tvořila vepředu na košili.

A s první známkou nevolnosti si uvědomila, že její oheň opět vyprchal.