Flashback:

Nechápu jak nám to mohli udělat? Bylo to podlý a zlý! Jak jsem měla vědět, že má Jack dvojče? Udělali z nás krávy. Myslela jsem, že mě má fakt rád.

,,Takže Mari, co se vlastně stalo?"

,,No měla jsem jít s Jackem na rande. Přišla jsem na místo srazu, ale místo Jacka tam přišla Bell. Nechápala jsem to a už vůbec jsem to nechápala, když na snídani seděli dva Jackové. Ano přesně tak. Dvojčata, který si byla podobná jak vejce vejci. Jediná možnost jak je rozeznat byly oči. Jack je měl modré, zatímco James šedivé. To nám bylo ale pak už k ničemu. Celá jídelna se nám smála. Když jsem se vrátila, tak jsem si slíbila, že už taková blbka nebudu.

Konec Flashbacku

Sedíme u Bell v pokoji, jíme zmrzlinu a tak nějak vzpomínáme na to co nám ti dva debilové udělali.

,,Musíme být opatrný. Víš přece že tou svojí tvářičkou dokážou holky zblbnout"

,,Nekeceeej Bell. To mi fakt nedošlo. Ale za něco jsem jim přece jen vděčná"

,,Za co?"

,,Díky nim jsme se seznámily"

,,Jo to je fakt, to se jim musí nechat. Aspoň něco se těm bezmozkům povedlo. Ale myslím si že děláme ukvapený závěry, třeba k nám ani chodit nebudou..."

_________________________________________

Seděly jsme zas a znova v lavici, když někdo zaklepal. Zvedla jsem hlavu od mého sešitu, který je spíš plný malůvek než zápisů.¨

,,Dále" Vešli dva kluci a já dala automaticky Bell pohlavek.

,,Děláme ukvapený závěry jo? Nemyslím si. Zahrajem to jako že je neznáme ok?"

,,Fajn a už mě nemlať"

,,Přivítejte Jacka a Jamese. Vaše nové spolužáky"

,,Jeej! Další exoti do kurníku!"

,,Dost Marinette"

,,Ale paňčelko Mari jen říká svůj názor a to přece není špatné"

,,Bell ticho!"

,,Ale..."

,,A dost! Pokud si chcete popovídat, tak běže vy dvě provést tady Jacka a Jamese po škole"

A sakra...To nám nevyšlo.