Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

8. kapitola

Alex (leopardice)- zabiják- 5. Kraj
- poušť

Seděla jsem u ohně a opékala nově chyceného pouštního hada. V poušti moc lovné zvěře není, ale je tu také málo hráčů a vše je tu pěkně vidět. Nemůže tě nic překvapit. Ale začínala jsem být dehydratovaná, zítra se vrátím do lesa a zkusím najít nějaký zdroj vody. Vím, že kousek odsud je jezero, dali vy se v něm chytit i nějaké ryby... Uhasila jsem oheň, dojedla a uložila se ke spánku.

Probudila mě ostrá bolest. Zmateně jsem vyskočila, z nohy mi tekla horká krev. Byla ještě tma, viděla jsem jen něčí obrys. ,,Alex..." Ozval se bokestný hlas. Byla jsem zmatená, ale nebála jsem se ,,kdo jsi?" Zeptala jsem se a přitom mapovala kam skočím a co udělám.
Zvíře bylo menší než já, nebylo tak dlouhé. Vypadalo to na psovitou šelmu.
Místo odpovědi se ozvalo zavrčení, pak se ve světle měsíce zaleskly bílé tesáky. Zvíře se mi zaseklo do krku a začalo kousat. ,,Zabila jsi jí!" Zavyl... Pes. Ano, vyl to zlatý retrívr. Snažila jsem se vymanit z jeho pevného sevření, panikařila jsem. Kopala jsem kolem sebe nohama, cítila jsem jak jsem psa několikrát tvrdě kopla. Pustil mě a já se tak mohla připravit.
,,Zabila jsi Katie..." Řekl a opět se mu zaleskly tesáky. Byli rudé od krve... Od mojí krve.
Vrhl se na mě, ale já se mu vyhnula a zakousla se mu do boku. Nehodlám se vzdát tak lehce!
Pes mě však odhodil stranou. Jen na chvíli jsem viděla jeho uslzené oči, než mi začal čelist stahovat kolem krku...

Drápek (lev)- spojenec- 4. Kraj
- hory

Díval jsem se na tělo mrtvé feny. Její krev byla všude. Na zemi, stěnách a na mě. Dělalo se mi špatně. To já jí zabil. Zabil jsem jí, protože se pokusila pomstít svého přítele. Cítil jsem vinu a vztek. Když by Saimon nezabil tu krávu nikdy by se nic takového nestalo!
Zavřel jsem oči, z hrdla mi unikalo lehké vrčení. Z očí mi tekly slzy. ,,Promiň..." Zašeptal jsem tak tiše, že jsem svá slova neslyšel ani já sám.
Saimon se ke mě doplazil ,,výborně Drápku" řekl jedovatým hlasem ,,nejsi tak moc k ničemu" prskl smíchy. Nechápal jsem ho. Jak mu může toto přijít vtipné? Tolik krve, druhá smrt... ,,Hezky jsi jí zabil..." Polknul jsem, ten tlak... Nešlo to udržet...
,,Sám by sis zasloužil zemřít" procedil jsem mezi zuby. ,,Cože?" Zeptal se Saimon se špetkou vzteku.

Už jsem nemohl slyšet ten jeho hlas! Nemohl jsem ho už sni vidět! Chtěl jsem to všechno ukončit!
Skočil jsem po hadovi a silně ho stiskl mezi čelistmy. Saimon se mi však vykroutil ,,zrádče..." Zasyčel a zsčal se mi plazit ke krku. S plným odhodláním jsem ho tlapou přimáčkl k zemi ,,nikdy by se nic nestalo..." Řekl jsem se slzama v očích a usmrtil ho...

- 468 :-)
Omlouvám se Nicolcom a viki_wolfi 😅😅 ale myslím, že tato kapitola byla vážně akční a zajímavá 😉 doufám, že se vám bude příběh i nadále líbit 🙈

Vevu :3

Žebříček:
26. Annie
25. Štikútka
24. Katie
23. Hex
22. Silvia
21. Dina
20. Alex
19. Saimon

Jsem se pomalu ukolečkovala! 😂😂😆 Ale ta hlava... 😂😆😆


Lidi asi začnu vydávat kapitoly denně 😉 teda pokud si vzpomenu 😆

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro