4. kapitola
Štikútka (pes)- přeživší- 9. Kraj:
- na kraji lesa
Další den... Svírala jsem se v křečích z hladu a přemýšlela o smrti. Zarazila jsem se, bylo mi líto první oběti, ale zároveň jsem se nechtěla stát její následnicí. Vážně jsem měla ohromný hlad, a když nebudu jíst budu slabá a dřív nebo později mě dostihle stejný osud, jako první oběť hladových her.
Naprázdno jsem polkla, naše rodina byla jednou z nejbohatších v devátém kraji- kraji obilí. Nikdy jsme jídla neměli nedostatek a teď?
Postavila jsem se na rozbolavěné nohy, svaly mě bolely, ale to nebylo nic v porovnání s hladem.
Rozhlédla jsem se, nikde jsem necítila žádnou zvěř, kterou bych mohla ulovit.
Najednou jsem si všimla bobulí. Podivné rudé bobulky mě lákaly svou vůní. Vždycky jsem milovala lesní plody všeho druhu.
Hladově jsem se po bobulých vrhla, jedla jsem je bez ustání a užívala si pocit alespoň trochu plného žaludku. Ten mi však vydržel velmi krátce... Po chvíli jsem začala cítit podivné páléní v žaludku. Začala se mi točit hlava a černilo se mi před očima. Nevěděla jsem kde je nahoře a kde dole... Ucítila jsem ránu v boku. Musela jsem spadnou.
A zatímco jsem se s prosbou svírala v křečích pomalu jsem omdlévala...
Poslední co jsem slyšela byl výstřel...
Výstřel oznamující mojí smrt...
Katie (fenek)- spojenec- 8. Kraj
- louka
Šla jsem loukou. Musím si najít spojence! Jinak sama nepřežiju... Snažila jsem se nasát něčí pach, ale v zelené přírodě se neorientuju. Zamířila jsem na jih. Měla by tam být veliká poušť- tam se dobře skryji.
Cesta byla dlouhá a já už pomalu ztrácela síli. V žaludku mě hlodal hlad. Zastavila jsem na poměrně stromy krytém plácku. Vytáhla jsem z batohu maso. Bylo ho málo, tak na jeden den pro někoho jako jsem já.
Hladově jsem se do syrového masa vrhla, trhala jsem jej na kusy a s chutí polykala.
Když jsem dojedla první porcy masa vydala jsem se dál za svým cílem.
Nebyla to dlouhá cesta, ale když jsem tam došla už zapadalo slunce...
Začala jsem si hloubit v písku noru, kde bych přečkala možná i víc nocí. Byť se možná již zítra přestěhuju dala jsem si s ní práci.
Když už byla dostačující vzezla jsem do ní a schoulila se do klubíčka... Když v tom jsem ucítila pach jiného hráče...
- 377
Tak... Omlouvám se martinahlatka za smrt Štikútky :'-( ale nezoufej máš ještě Henryho ;-) třeba se ten dostane daleko! :-D
No každopádně co říkáte na Katie? S co myslíte? Kdo by mohl být TEN hráč? Nebo je to hráčka?
Myslíte si, že jí pomůže nebo uškodí?
Žebříček:
26. Annie
25. Štikútka
Moc se mi nepovedl, ale co... 😌
A nezapomeňte se kouknout na druhý díl! 😃
https://my.w.tt/Zs5oG5fI5Q
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro