13. kapitola
Dynamit (kůň)- zabiják- 7. Kraj
- louka
Klusal jsem loukou, neohlížel jsem se. Už zbývá posledních pár hráčů a začínají hry o život! Pokud nezemře nikdo jiný, přijde řada na mě. Ale já nemám čas se otáčet a bránit, musím bojovat!
Prvního koho potkám... Zabiju!
Můj cíl byl jasný a já si byl jistý že to dokážu!
Klusal jsem, když jsem se z louky dostal opět do lesa szrnul jsem. Ucítil jsem pach... Byl to pes.
Toho roztrhám hravě, pomyslel jsem si s úšklebkem a rozběhl se za pachem.
Nedbsl jsem na tichost nebo maskování, když mě uvidí, stejně bude pozdě!
Mezi stromy jsem zahlédl hnědého psa, měl nastražené uši a v očích hrůzu. Když mě uviděl začal couvat, ale už bylo pozdě!
Rozběhl jsem se za ním, neměl kam utéct a třásl se jako fretka. Byl to krásný pohled, ten strach... To podřízení... Ta moc.
Předními kopyty jsem mu začal drásat břicho které nevědomky odhalil. Pes se neměl jak bránit, krev se mu prudce valila z břicha a hlavy. Pomalu ztrácel vědomí, líbil se mi ten krutý pohled!
A líbil se mi natolik, že jsem přestal dávat pozor.
Ucítil jsem pach lva těsně předtím, než se na mě vrhl...
Drápek (lev)- spojenec- 4. Kraj
Se slzama v očích jsem se na koně vrhl. Avšak on se stihnul vyhnout a já stiskl na prázdno. Otočil jsem se zády k mrtvému tělu mého kamaráda. Měl jsem chuť toho koně zabít! Roztrhat na kusy za to co udělal!
Dixton se stále nehýbal, nepostavil se, nehnul packou... Spustil se mi nový proud slz. Kůň se mi vrhl na bok a začal ho drásat kopyty. Bolest byla nesnesitelná, ale oproti bolesti v srdci to nebylo nic...
Uskočil jsem, hlava se mi motala a já nebyl schopen zaútočit. Byl jsem vyčerpaný a v srdci jsem cítil jen ohromný smutek a osamělost.
Má vůbec cenu žít? Má cenu žít s obrázkem toho, že jsem mohl Dixtona zachránit?.. stačilo přijít o chvilku dřív a přežil by. Mohl by utéct! Ale teď? Není tu. A há se bez něj vrátit nemůžu...
Ne dokud nepomstím jeho smrt!
Odrazil jsem další útok a s novou verbou energie, poháněn smutkem a zlostí jsem se hráčovi zakousl do ramene, ale kůň měl neuvěřitelnou silou, kterou mé zlámané tělo odhodil jako hračku.
Dopadl jsem na zem a snažil se vstát, ale svaly mě neposlouchali a já měl chuť zemřít...
Měl jsem chuť tu nebýt...
Nevidět realitu...
Všechny ty mrtvé...
Zbytečně...
Již brzy se schledáme Dixtone...
Omlouvám se za smrt Drápka a Dixtona 😔 docela jsem si oba oblíbila 😅😅 no nic... Život jde dál... Ikdyž pro některé už né na moc dlouho 😏😏
Tak co? 💓
Schválně mi napište jestli je vaše postava ještě živá a tipněte si kolikátá bude 😏😏
Takže... Odteď vyhlašuji soutěž! 😂 Kdo má postavu mezi živími a uhádne kolikátá bude tak u mě má obrázek!! 😂😂
A vy co už postavu živou nemáte... Zkuste si nějakou vybrat a tipnout 😉😘
Vevu :3
Žebříček:
26. Annie
25. Štikútka
24. Katie
23. Hex
22. Silvia
21. Dina
20. Alex
19. Saimon
18. Majka
17. Henry
16. Wilde
15. Arthur
14. Black
13. Espoir
12. Dixton
11. Drápek
Živí:
Dug- rys, Lyra- lev, Halia- orel, Kali- leopard, Dynamit- kůň, Lili- hroch, Flash- mýval, Melissa- liška, Luna- vlk, Buro- kocour
Lidi mě ty obrázky nebaví a tak je flákám 😓😓 berte to jako takovou 'cenu útěchy' pro ty, co vypadly tak brzy, protože teď už je tu posledních 10 živých!! 😃😅 A tak už se na ty obrázky vykašlu 😅
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro