Kapitola 2. - Mocné spojenectví
Horito ( prase divoké, přeživší, 4. kraj)
- výcviková místnost
Horito seděl opřený o jednu ze stěn cvičební haly. Povinné a základní 3 stanoviště už měl za sebou a neměl moc potřebu dál trénovat individuálně. Mnohem raději sledoval ostatní splátce při jejich tréninku a přeměřoval si, jak je kdo silný a koho by popřípadě zvládl porazit. Zároveň také přemýšlel nad tím, co jemu samotnému vlastně jde.
Test výdrže zvládl výborně, v bylinkách se vyznal dobře a rozdělat oheň taky uměl. Problém měl ale při zkoušení boje s replikami mečů.
Co budu dělat, až dostaneme pravý meče?
Zároveň si ale oblíbil zbraně typu kladivo, sekera a podobné a v duchu doufal, že ve hrách alespoň jedno z nich bude.
Právě se zaujetím sledoval orla bojujícího s vlčicí. Horito si je dobře pamatoval, oba byli z 5. kraje, Andrea s Nigelem.
Andrea zrovna uhnula před orlími obřími pařáty, které minuly jen těsně svůj cíl. Nigel nečekal dlouho, silně mávl křídly a opět se na ni vrhl, ale vlčice varovně zavrčela, podběhla ho a ze zadu po něm skočila. Sice shodila Nigela na zem, ale velmi slabě. Očividně mu nechtěla zlomit křídlo nebo způsobit horší zranění. Když obě zvířata byla zase v zápalu boje, Horito si zděšeně uvědomil, že oba útoky jen naznačují. Nikdy do sebe nezaklesli drápy, maximálně si trochu pocuchali srst a peří. V pravidlech sice stálo, že před vstupem do arény si hráči nesmí způsobit žádná zranění, ale stejně mu to přišlo zvláštní. Už teď Horito věděl, že bude nejlepší se jim vyhýbat. Oba vypadali dobře trénovaně, Nigel byl veliký a uměl létat a Andrea byla mrštná a silná.
Jestli se tihle dva spojí, tak to budou hodně kruté Hladové hry...
Zoe ( vrána, spojenec, 1. kraj)
- chodba hotelu
Zoe se vracela z tréninku. Právě skončila výcvik základního přežití, co se týče rozeznávání plodů, jedů, používání provazu a rozdělávání ohně. Věděla, že třeba šplh nebude potřebovat, ale proč si to nezkusit?
Poletovala po hotelu a mířila ke svému pokoji, těšila se, až si odpočine. Hladové hry se jí jako většině nezamlouvaly, neměla ráda zabíjení a už vůbec ne z donucení. Děsila ji představa, že uvidí někoho umírat, a že sama nejspíš zemře. Snažila se ale myslet pozitivně.
Můžu si najít nějaké spojence a strávit s nimi čas, lépe je poznat. Navíc, můžeme se zkusit postavit vývojářům, aby nás vyhrálo víc.
Usmála se při té hezké představě, že před smrtí pozná nové tváře.
Zabočila za roh do další části chodby, kde ji nadšení opustilo. Spatřila před sebou tři obrovská zvířata, a tak raději tiše přistála a sledovala je. Doufala, že si jí nevšimnou. Všichni tři spolu zuřivě debatovali, ale zněli bezstarostně, téměř spokojeně. Jedním z nich byl obrovský leopard s azurově modrýma očima, Blue. Naproti němu v poklidu stál zvláštně zbarvený pes, Zoe to až udivovalo. Jeho srst nesla snad všechny barvy, které psi mohli mít. Jeho tělo jí žíhanými fleky připomínalo naproti stojícího leoparda, akorát pes měl místo žlutého podkladu šedou srst. Dále měl bílou náprsenku, hnědo oranžově zbarvené nohy a hluboké modré oči. Tušila, že je z šestého kraje, avšak jeho jméno si nevybavovala. Přímo uprostřed mezi nimi stál majestátní lev, který byl asi o hlavu vyšší než Blue. Bylo jí jasné, že je to vůdce té skupiny.
Zoe sebou trhla, jak se celá skupina najednou začala bouřlivě smát.
,, To máš pravdu, no. Ta kuna by neporazila ani mouchu," říkal zrovna Blue se smíchem a ti zbylí dva se jen souhlasně smáli. Zoe se zamračila a nejistě polkla.
Tohle není spojenectví pro mě.
Zoe zpozorněla, protože uslyšela kroky. Když zaostřila zrak do dálky, hned uviděla černého pantera. Byl to Anakin, splátce 9. kraje. Procházel chodbou a toho hlučného spolku si vůbec nevšímal. To, co se stalo, když okolo nich prošel, Zoe vůbec nečekala. Blue z ničeho nic vystrčil nohu do cesty a Anakin o ni zakopl. Všichni tři opět propadli do smíchu a Blue poznamenal:
,, Třeba tohohle bych porazil i poslepu."
Anakin se se zavrčením zvedl a vycenil na leoparda zuby.
,, Šmejde, to sis měl zkoušet na někom jiném," zasyčel a postavil se do bojové pozice. Blue svraštil tvář do nenávistného úšklebku.
,, Můžu si dělat, co chci," zavrčel, postavil se stejně jako Anakin a provokativně pantera švihl ocasem přes čumák. Anakinův pohár trpělivosti přetekl, zlostně zasyčel a strhl Blua k zemi.
To už bylo na Zoe moc, prudce vzlétla, a když Blue Anakina odstrčil, postavila se mezi ně.
,, Nechte toho!"
Ale obě šelmy jako by ji neviděly.
,, V aréně ti roztrhám krk a hodím do vody!" prskl Anakin, pohrdavě si odfrkl a odkráčel chodbou k prvním dveřím, ve kterých měl pokoj.
Když si Zoe uvědomila, že už stojí jen u těch tří, začala se cítit nepříjemně. Proto se rychle sebrala a uletěla chodbou pryč.
,, Tu si dám jako zákusek," slyšela ještě za sebou a přejel jí mráz po zádech.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro