1. Den Hladových Her

Zach (hyena)- 6. Kraj, zabiják:

Všude byla tma a slyšet bylo jen podivné cvakání železa. Znělo to jako hodiny. Pomalé a hlasité hodiny. Když se nad Zachem konečně objevilo světlo, téměř ho oslepilo.
I ostatní zvířata byla na drobné plošině vyvezena nahoru do Arény. Každý si buď prohlížel jednotlivé účastníky Hladových Her, nebo sledoval pytle s věcmi uprostřed Rohu Hojnosti kolem kterého jsme byli rozestavěni do kruhu.
Zach se nejdříve rozhlédl po jeho protivnících. Vedle něho stála na jedné straně drobná lasice. Ta by byla lehkou kořistí, pomyslel si Zach a lehce se pousmál. Pak obrátil zrak i na druhou stranu. Tam stál na štíhlých nohách samec žirafy. Jeho bílá barva přímo bila do očí. Zmateně těkal pohledem a vypadal vystrašeně.
Toho by dokázaly oslabit i slova, pomyslel si Zach a zasmál se jako pravá hyena.

,,V tomhle světě sám nepřežiješ ani den," řekl tiše Rafaelovi tak, aby to slyšel jen on. ,,Vždyť se na sebe koukni! Nohy máš hubené, žádné zuby ani drápy! Zabít by tě dokázala i tahle střapatá lasička," pokračoval ve svém výsměchu. Rafaelův vyděšený pohled ještě rozdmýchával ten oheň v Zachovém srdci.
I Zach se bál. Bál se bolestivé smrti v této Aréně. Bál se potupy i smutku jeho blízkých. Nedokázal si to vysvětlit, ale toto zesměšňování mu pomáhalo. Jako by ho těšilo, že má alespoň minimální šanci v Aréně přežít...

Náhle se před nimi na kruhové obrazovce ukázalo číslo '10'. To se postupně začalo snižovat spolu s hlasitými tóny odpočítávání. Zacha polila vlna adrenalinu a stresu. Nestihl si pořádně rozmyslet taktiku mezitím co si utahoval z Rafaela. A teď už bylo pozdě na nějaké rozmýšlení...

Aprilia (lasice hranostaj)- 9. Kraj, přeživší:

5...
4...
3...
2...
1...
Na obrazovce zasvítilo červenými písmeny 'START' a Aprilia vyrazila co nejrychleji pryč do lesa. Samec hyeny, Zach, který byl na podstavci vedle ní se pustil za ní. Aprilie poskočilo srdce. Doufala, že ji Zach nehodlá pronásledovat a jen se omylem vydali stejným směrem. Brzy však zjistila opak. Zach ji hnal několik dlouhých chvil lesem. Aprilia se snažila kličkovat mezi stromy, ale Zach se zdál být stále plný sil a odhodlání.
Lasice si vyhlídla vhodný strom k lezení a během zlomku vteřiny vylezla až do jeho koruny. Tam se nenápadně stulila na širokou větev a těžce se rozdýchávala.
Zach byl během chvíli u ní. Pomalu kroužil kolem jejího stromu s podivným hyenním úsměvem.
,,Pojď dolů, malá... Nemůžeš tam být věčně a já nehodlám strávit moc času na jednou místě. Hladové hry jsou v pohybu a výherce si musí udržet tempo."
Aprilia na něj nepromluvila. Nač si plýtvat síly?

V tom někde blízko praskla větev. Zach stuhnul a pátravě se díval tím směrem. Aprilia zahlédla mezi listy záblesk bílé. Hned na to se k nim vyřítil žirafí samec Rafael. Zach cosi zaklel a vycenil na Rafaela zuby. Zdálo se, že na Apriliu dočista zapomněl.
,,Měl jsi pravdu, Zachu... Nepřežiju tu. Potřebuju spojence. Někoho silného. Jako jsi ty..." Koktal vyděšený Rafael a lehce se třásl. ,,Nechci spojence! A už vůbec ne takového budižkničemu jako jsi ty," řekl s klidem Zach. ,,A teď odtud zmiz než k nám přilákáš něco nebezpečnějšího."
,,Ale Zachu... Já... Já tě potřebuju..." Rafael mluvil nahlas a točil se u toho do kolečka. Zdálo se, že každou chvílí dostane jakýsi záchvat.
,,Vypadni odsud!" Zopakoval Zach naštvaně. ,,Nenechám se zabít kvůli tomu, že tu děláš bordel," pokračoval. ,,Jestli hned nevypadneš, zabiju tě sám."
Aprilia se ještě více schoulila do klubíčka a napjatě čekala co se bude dít... Pokud se tu stane něco strašného, nechtěla být přítomna. Na druhou stranu ji však zajímalo co se bude dít.

,,Zachu... Prosím... Nepřežiju tu bez tebe!" Zach si povzdechnul a drsně kousnul žirafího samce do nohy. ,,Řekl jsem ať vypadneš!" Rafael zaúpěl, zakopnul a vrávoravě couval. Zach šel proti němu, srst na krku se mu ježila zlostí a ze zubů mu odkapávala krev. ,,Potřebuju tě a ty to víš!" Stál si za svým Rafael. Ale Zach ho stále tlačil dál až k blízkému útesu. ,,Nepřežiju tu bez tebe, Zachu!"
Zach se jen zvučně zasmál. ,,Právě naopak, ty hlupáku. Nepřežiješ kvůli tomu, že jsi se mnou!" S těmi slovy ma Rafaela naposledy dorazil, čímž mu podlomil nohu.
Aprilia zachytila Rafaelův pohled když se řítil do té rokliny. Byl plný strachu a děsu... A když s tupou ránou dopadl, ozval se kdesi nad nimi výstřel jako z děla. Ten oznamoval první smrt Hladových her.

Zach se otočil zpět k Aprilie. Mezi zuby mu stále stékala krev. Věnoval jí jediný pohled a pak utekl pryč do hlubiny lesa...

Žebříček:

28. Rafael (žirafa bílá), 5. Kraj, spojenec

|11.7. 20|