21. Kapitola: Temnočerný sníh
8. Den Hladových her
Flame (irbis), 10. Kraj, přeživší:
Flame se přikrčila a potichu se plížila ke svému cíli. Tlapky se jí lehce třásly od zimy, která se jí zařezávala do kožichu. Byla na zimu zvyklá, celý život prožila v lesích plných sněhu a ledu. Tato zima však byla jiná. Byla uměle vytvořená tak, aby v ní nikdo nemohl setrvat dlouho. A právě proto si tu připadala v bezpečí. Za celou hru potkala snad jen jednoho hráče a tomu se obloukem vyhnula. Přišlo jí lepší čelit nesnesitelné zimě, než vražedným hráčům, poháněným touhou přežít...
Zaslechla šustivý zvuk a hned po něm si všimla i pohybu čehosi šedého. Na bílém podkladu všechny ostatní barvy vynikaly, takže nebylo těžké se zvířátka všimnout.
Pomalu se k němu připlížila a skočila po něm. Drobné zvířátko, promrzlé na kost se nestačilo ani vzpamatovat a tak ho Flame ihned chytila a zabila.
Byla to myš. Drobná myš, která se sem zatoulala z lesního biomu. Flame musela být blízko lesa...
Snědla svou drobnou kořist a rozhodla se vydat hlouběji do polárního lesa, ve kterém se nacházela. Čím dál byla od lesa, tím více si připadala v bezpečí.
Sníh pod nohama jí příjemně křupal a ledový vánek jí čechral srst. Pomalu zavětřila, zda neucítí nějaké nebezpečí. V tom však ucítila sladký pach... Takový, který už dlouho necítila a připomínal jí teplo.
Byla to... Rostlina?
Jenže jak tu mohla být rostlina? Ve sněhu a zimě, které málem i jí samotnou vyhnali zpět do tepla?
Nedalo jí to a šla to tajemství prozkoumat. Trvalo to jen chvíli a došla na plácek, pokrytý sněhem. V jeho středě se opravdu ve větru ohýbal zelený stonek.
,,Je to jen plevel," odfrkla si Flame nahlas a udělala k němu ještě pár kroků. Stále jí něco nesedělo. Dala by packu do ohně za to, že cítila květinu. Že cítila pyl, který v sobě tento ubohý pahýl plevele opravdu mít nemohl. Došla k němu, aby jej pořádně očichala. V tom se však ze země vynořily dva dlouhé ostny. Jeden z nich na Flame zaútočil.
Flame rychle uskočila stranou. Tam, kde se osten jen lehce dotknul sněhu, se rozlévaly temně černé skvrny.
Jed?!
Flame se rozběhla pryč. Srdce jí bušilo strachem a adrenalinem. Běžela, ale měla pocit, že se snad vůbec nehýbe. Ohlédla se a všimla si, že ji úponky plevele držely za zadní packy. Jejich stisk byl nesnesitelný. Flame nahlas zakleka a už už se připravovala zakřičet o pomoc, když v tom ucítila ostrou bolest v rameni. Po těle se jí začínal rozlévat tmavý jed a ona cítila, jak jí otupuje svaly. Za chvíli už ležela na černě zbarveném sněhu a nemohla se pohnout. Celé tělo jí bolelo a oči se samovolně zavíraly.
Z polovědomí ještě zaslechla výstřel, oznamující její vlastní smrt.
8. Noc hladových her
Viktorie (vlk) 12. Kraj, Zabiják:
Viktorie ležela v prostorné jeskyni. Zranění ze začátku her, které jí uštědřil orangutan Mango, se hojila špatně a ona to věděla. Nebyla hloupá. Věděla, že když se jí zranění zanítí, může dostat otravu krve a do pár dní zemřít...
Poslední dobou si připadala vyčerpaná. Nejraději by jen spala, ale to nemohla dovolit!
Uslyšela kroky...
Zdály se jí tak vzdálené a tiché, ale slyšela je.
V matném světle měsíce se zaleskla šedorezavá srst.
,,Kde jsi byla tak dlouho? Už tu hladovím," poznamenala suše Viktorie a její spojenkyně před ní hodila mrtvého králíka.
,,Promiň, měla jsem drobnou potyčku s medvědem," zachechtala se Zarria a sama se pustila do své porce.
,,Šetři si síly. Budeš je ještě potřeboval na Akiru... Vsadím se, že ještě žije a někde tam ve tmě spřádá pomstu za svého milovaného," řekla Viktorie a její tesáky, trhající bezvládného hlodavce se rudě zalesky.
,,Spolu ji lehce porazíme, ale musíme ji objevit dříve než zemřu na otravu krve," dodala naprosto klidně a postavila se. Pomalu se protáhla a přešla ke vchodu do jeskyně.
,,Cítím, že mi už nezbývá moc času, ale každý hráč, kterého s tvojí pomocí stihnu zabít, je hráč, kterého jsem přežila... Všichni jednou zemřeme. Není důležité kdy ani jak... Jen to, v jakém pořadí."
Ahojky.
Vítám vás u nové kapitoly!
Od teď tu bude méně smrtí a celý příběh se budu snažit více rozpracovat a neuspěchat. Pravděpodobně budou delší kapitoly s více postavami, abych stihla všechny ty příběhy a osudy více rozpracovat ❤️
Pokud se vaše postava dostala až sem, tak gratuluji!
|4.12. 20|
13. Flame (irbis), 10. Kraj, přeživší
14. Sega (krajta) 4. Kraj, Zabiják
15. Luna (pes hyenovitý), 13. Kraj
16. Alynoaki (gepard), 3. Kraj, spojenec
17. Steirin (taipan), 8. Kraj, spojenec
18. Nya (hyenka), 7. Kraj, přeživší
19. Nightwish (vlk hři.), 14. Kraj, zabiják
20. Ron (šimpanz), 13. Kraj, přeživší
21. Zach (hyena), 6. Kraj, zabiják
22. Bloody (panter), 12. Kraj, zabiják
23. Melanie (kůň), 11. Kraj, spojenec
24. Wak (taipan), 14. Kraj, zabiják
25. Fire (lev), 11. Kraj, přeživší
26. Mango (orangutan), 9. Kraj, spojenec
27. Kira (panter), 2. Kraj, přeživší
28. Rafael (žirafa bílá), 5. Kraj, spojenec
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro