Wak (taipan)- 14. Kraj, zabiják/spojenec:

Wak se při sklizni nudila. Utápěly jí ty chvíle, které tu trávila. Byly zbytečné, stejně jako celé Hry. Věděla, že jí opět nevyberou. A proč by taky měli? 14 kraj byl plný samic. Šance, že by byla vybrána zrovna ona, byla téměř nulová. Za což byla na jednu stranu ráda, protože do Hladových Her často chodí i psychopati, proti kterým by nejspíš šanci neměla. Na druhou stranu, až by se z Her vrátila, byla by slavná a všichni jí znali.
Být celosvětově známá a uznávaná, neznělo vůbec špatně. Ale ani to ji nedonutilo se do Her přihlásit dobrovolně, i když by tím jistě ulevila všem ostatním samicím.
Vlastně by to mohl být poměrně udatný čin. Wak neměla rodinu, a vlastně jí nic nedrželo v jejím kraji, ani při životě. Když by se však vzdala, znamenalo by to, že nad ní smrt vyhrála. A to Wak nehodlala dopustit bez boje.

Když na pódium vyskočil mohutný, černě žíhaný tygr, všichni ztichli. Byl z Kapitolu. Jeho vojáci stáli kolem shromážděné zvěře a vše sledovali s kamennými tvářemi. Před Wak se zrovna postavil nějaký mladý pakůň a ona přes něj na pódium neviděla. Chtěla mu narovinu říct, že pokud chce vyváznout živý, tady opravdu stát nebude, ale když viděla jak se celý třese, zželelo se jí ho.
,,Hej, ty!" Zakřičela, aby jí tam nahoře slyšel. Pakůň se opatrně otočil. ,,Co ses sem postavil, vůbec nic nevidím... Nemohl by ses šoupnout?"
Pakůň se na ni podíval zlým pohledem. ,,Kliď se odsud než tě rozmáznu o zem! Co si o sobě myslíš?" Zachrčel na ní a pro důraz silně dupnul kopytem hned vedle její hlavy.
Wak se raději poslušně odplazila jinam. Přestože měla chuť toho holomka zabít, právě začínala Sklizeň a za vytvořený rozruch by ji mohli jako trest vybrat do Her... A to opravdu za potřebí neměla.
A i když se po náměstí rozléhal důrazný tygří hlas, přemýšlela... Bylo snad možné, že se pakůň třásl místo strachem vzrušením? Půjde snad ho Her dobrovolně?

Nightwish (vlk hřivnatý)- 14. Kraj, zabiják: 

Nightwish seděl v rohu náměstí, kde se sklizeň konala. Přímo za ním už stáli vojáci z Kapitolu. Ale nedívali se na něj, nýbrž kamsi do ztracena. Jako by snad ani neviděli, byli myšlenkami mimo svět, který Nightwish znal. A bylo to pochopitelné. Nightwish sice nevěděl, jak to vypadá v Kapitolu, ale podle vyprávění a fám, to byl opravdu jiný svět.
Vojevůdce, tygr jehož kožich se leskl ohněm, mluvil rázně a odhodlaně. Nightwish ho ale tak úplně neposlouchal. U sklizně už několikrát byl. Proto znal celý proslov nazpaměť. Nikdy se nic nezměnilo. Když by chtěl, dokázal by ho odříkat sám. Slovo od slova, i když možná ne tak plynule, jako jej vyslovoval tygr.
Nightwish začal dávat pozor až když se tygr sehnul ke korytu plném papírků. Každý ten papírek představoval jméno jednoho z nich. Byli jako otroci čekající na porážku. A když tygr opět zvedl svůj zrak, v tlamě držel jeden z papírku. Pomalu ho rozložil, aby udržel to napětí. Aby se všem stihl zatajit dech. První byly losovány samice, tak jako vždy. Tygr si pozorně přečetl to, co se na papírku psalo. Pak vzhlédl k obloze a zavrčel:
,,Wak! Naší letošní splátkyní se stává Wak!"
Nightwish se pomalu rozhlédl po samicích uskupeních na druhé polovině náměstí. Ty se rozestoupily, ale Nightwish neviděl nikoho, kdo by se k pódiu blížil. Až když Wak vystoupala nahoru, všiml si jí. Její šupinaté tělo se plazilo k tygrovi, který ji se zaujetím pozoroval.
Nejdříve všichni přítomní začali horlivě debatovat, když však tygr mocně zařval, všichni se ztišili. ,,Teď vylosujeme samce, který půjde do her jako nás druhý splátce."
Když tygr opět sklonil hlavu ke korytu, Nightwish pocítil náhlou vlnu strachu. Jistou obavu z toho, že i jeho jméno je na jednom z těch papírku, a tak by i on mohl být vylosován.

Rozhlédl se kolem sebe, a viděl, že ostatní samci myslí na to samé. Kdo bude asi vylosován do této smrtonosné hry?
V tom si všiml pakoně stojícího kousek od něj. Vypadal nejistě. V očích se mu míhal strach, tak jako všem ostatním, ale Nightwish v nich uviděl i něco jiného. Odhodlání, vztek, zármutek... Vypadal jako jeden z těch, co do her vstupují dobrovolně. Pakůň přecházel sem tam. Nejspíš znejistěl. Nebyl si jistý jestli chce do her opravdu jít.
A pak se s Nightwish střetl pohledem. Byl to krátký pohled... A pak kopytníkův pohled zjihl, sklopil zrak k zemi a zaciuval do stínu.
Nightwish ucítil jak ho opouští naděje. Stále je napsán na jednom z těch papírku. Jestli bude vybrán do her, už ho žádný pakůň nezachrání.

Dnes je kapitolka delší. Psala jsem ji během dneška, protože jsem na psaní měla výjimečně čas a chuť. Nicméně zbytek týdne mám docela narvaný, tak si na další kapitolu pár dní počkáte. :D
Budu se snažit ji do příštího úterý napsat.

|10.6. 20|