Ladnými pohyby ji hladil po medových vlasech a toužil zůstat. Kolem však vládlo temno a tma, pach smrti stále sílil. Na poslední výdech však nemyslel, chtěl být jen s ní.

Proklínal jejího vraha, proklínal nůž na vlhké zemi, proklínal umírání. Věděl, že tady je to  nebezpečné, ale nedokázal ji opustit. Věděl, že ho najdou, ale ať si, ať ho objeví!

Raději být mrtvý se svou drahou, nežli živý bez ní. Stejně věděl, že si smrt narozdíl od ní skutečně zaslouží.

Neměl však jed, neměl dýku, jen ten nůž potřísněný krví. Však ublížit sám sobě nedokázal, to jen druhým bral životy.