Seděl jsem pod hvězdami a s úsměvem obdivoval jejich krásu. Nikdo mou lásku k nim nechápal, ale oni nic nevěděli. Hvězdy jsou všechno, kde jinde jeden najde tolik přenádherných obrazců?

Byly jako obrovská mapa, kde každý poutník najde vlastní cíl. A tak jsem na ně hleděl a hledal ten svůj. Kéž bych tak též měl kompas, jenž by vedl ke štěstí.

Jako malý jsem chtěl k hvězdám letět, ale to nešlo. A tak jsem je mohl navštěvovat pouze ve svých snech. Bylo však správné milovat hvězdy více než ty nejbližší lidi?

Nejspíš ne, ale nemohl jsem zavrhnout místo, odkud jsem pocházel.