16.
Hlad. Sucho. Vedro. Všude, kam dohlédl svým starým rozbitým dalekohledem. Poušť se táhla do dáli a nebyla vidět žádná oáza. Fata morgana se vlnila nad obzorem a zamlžovala mu vidění. Pevně sevřel čelisti. Nedaleko musí být město, dostane se odsud.
„Dej si panáka," říkali. „Jedna sklenka ti nic neudělá," říkali. Ještě si matně vzpomínal, jak mu mávali, než provrávoral lítačkama. Teď stál uprostřed dun a mohl se smát sám sobě.
„Pěkně si z tebe vystřelili, kamaráde," ozvalo se odněkud zdola.
Podíval se pod sebe, rozhlédl se kolem, ale nikoho nespatřil.
To bude asi duch párty, pomyslel si a šel domů.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro