Honza kráčel ulicí, když vtom ho vyrušilo zaškrundání jeho žaludku. Neměl ale žádné peníze, o všechno ho ti mizerové okradli. Na druhou stranu ho jeho prázdné břicho dohánělo k šílenství.

Zapřemýšlel, zda je lepší spořádat sebe sama, nebo prohledávat odpadky. Po dlouhé, dlouhé době opět zatoužil po sprše a posteli. Jenže o to přišel už dávno. Nevěřil na šťastné konce.

Pohádal se s rodiči, odešel z domu. Může se vrátit? Měl by se vrátit? Nenašli už náhodou za něj náhradu?

Ani neví, proč se nepohodli. Prázdno žaludku vystřídal smutek duše. Odvrátil oči od okna. Třeba to zkusí jindy. Dnes ne.