5.Den pátý
Ráno začal zase pochybovat o tom, jestli se mu to nezdálo. Samozřejmě, vrátil se do pokoje až ve dvě ráno a ještě teď mohl cítit na rtech víno, které Snape večer pil, ale byl to dostatečný důkaz? Zamyšleně se zvedl z toalety a umýval si ruce, když si všiml červené gumičky, omotané kolem jeho ruky. Té gumičky, kterou si Snape v poslední době tak často svazoval vlasy.Srdce mu poskočilo. Takže je to vážně pravda! Začal si se Snapeem. Nebo se Severusem? Po chvíli uvažování došel k závěru, že mu klidně v duchu může říkat Severus. Tak tedy se Severusem. Vychutnával si to jméno na jazyku a vůbec mu nedocházelo, že se usmívá jako sluníčko."Co se tak culíš?"zeptal se Ron zvědavě."Jen tak, je hezký den, nezdá se ti?"řekl Harry vesele a oblékl si tričko. Tričko, kterého se před několika málo hodinami dotýkaly štíhlé ruce Severuse Snapea."Já se takhle naposledy culil po první puse s Hermionou,"řekl znalecky Ron,"našel sis snad taky nějakou šťabajznu, jako Malfoy? Vrátil ses dost pozdě...""Neříkej, že sis stěžoval,"zahrál to Harry do autu,"aspoň jste měli s Hermionou čas se vyblbnout.""Tak to jsme skutečně měli,"řekl významě Ron a oba se rozesmáli.Po snídani jim bylo sděleno, že si mají obléct čisté oblečení, protože se ke svým věcem dva dny nedostanou a že si s sebou mohou vzít jenom hůlku. Předseda komise jim vysvětlil, že každý tým přenesou na jiné místo, na kterém budou muset jen s pomocí svých hůlek přežít 24 hodin. Pak je všechny vyzvednou a ty schopné boje přenesou na jejich stanoviště, které budou muset bránit,a zároveň budou muset dobývat stanoviště ostatních skupin."Zlato doufám, že to zvládnete,"řekl s obavami Remus a políbil svoji ženu na rozloučenou."Sakra, to vypadá náročně,"usoudil z jeho pohledu Ron,"doufám, že tam bude alespoň něco k jídlu.""S tvým apetitem bych se nebála, ty se najíš vždycky, i kdyby byla jediná jedlá věc v dohledu tvoje vlastní sova,"odfrkla si Miona."Kdyby to byl Křivonožka, bylo by to lepší,"poškádlil ji ze zvyku Ron a chytil se podkovy, která je měla přemístit na jejich nové bydliště.Harry cítil jak mu přenášedlo zaháklo imaginární háček do podbříšku a během několika okamžiků se válel ve sněhu. Rychle vyskočil, protože mu v letním tričku byla zatracená zima a rozhlédl se kolem sebe. Všude kam dohlédl byl sníh. Sníh, sníh a jen a pouze sníh. Nekonečná planina sněhu, rušená pouze hnedou skvrnou, kterou tvořila hranička dřeva. Okamžitě pochopil. Tnto úkol měl zjistit, jak schopní čarodějové jsou. Kouzly mohli vyčaovat vše co potřebovali, vyjímkou byly pouze čistě přírodní materiály, jako právě dřevo na topení a jídlo."Musíme si postavit iglů,"řekla Tonksová a začala drkotat zuby. Harry si obmotal ruce kolem těla a čekal, až mu někdo poradí jak na to."Nejdřív na sebe navzájem zakouzlete ohřívací kouzlo,"řekl klidně Snape a zakouzlil je na Tonksovou, která mu tuto laskavost mžiknutím oka oplatila. Harryho zakouzlila Hermiona stejně jako Rona, ale sama se prozíravě svěřila do rukou Padmy. Věděla jak na tom její přátelé s formulemi jsou.Harry cítil, že mu přestává být taková zima a spustil ruce. Počkal,až ostatní dokouzlí a zeptal se:"Ohřívací kouzlo nevydrží věčně. Co budeme dělat potom?""Rozdělíme se an dvě skupiny,"řekl rozhodně Snape,"jedna bude stavět iglů a druhá bude přeměňovat sníh na kusy oblečení a spacáky, ve kterých budeme spát.""Vy postavte iglů, stejně nemáte vkus,"zachichotala se Tonksová a vydala se s děvčaty čarovat."Dobrá. Pottere, Weasley vy sem budete hrnout sníh, Macmillian jej bude měnit v kvádry ledu a já s Dracem budeme stavět. Rozumíte?"Všichni souhlasně přikývli a začali pracovat. Harrymu brzy došlo, že mu Snape nechal nejjednoduší práci. Hrnout sníh směrem ke stavbě nebyl žádný problém, vlastně by se to dalo dělat i bez hůlky. Vesele s Ronem švihali hůlkou a posílali sníh Erniemu. Než Severus s Dracem dodělali jejich nové obydlí stihli i postavit sněhuláka.Vlezli do iglů a zjistili, žeje to jedna kruhová místnost s otevřeným ohništem uprostřed a místem na spaní po bocích. Nebylo tam moc místa, ale to bylo díky zimě spíše lépe."Hezké,"pochválily je dívky a rozdávaly jim kusy oblečí. Na Harryho vyšel tmavě modrý kabát, zelené rukavice a šedá šála. Hned mu bylo tepleji. Nenápadným pohledem zjistil, že Severus dostal stejný kabát jako on, modré rukavice a hnědo zelenou proužkovanou šálu. Na sladění se moc nehrálo.S Ronem se nabídli, že dojdou pro trochu dřeva, aby mohli zapálit oheň. Vyšli před iglů a zjistili, že začalo poměrně dost chumelit. Dobrodili se sněhem k hromadě a vytáhli z ní několik kusů dřeva. S funěním je chvíli táhli, než jim došlo, že mohou použít hůlky. Pak už se jim šlo zpátky dobře."Zrovna řešíme jídlo,"oznámila jim Hermioan jen co vešli a vytvořila jeden ze svých úžasných přenosných ohníčků, kterým podpálila jimi donesné dřevo."A?"zeptal se Ron."Myslíme si, že tady někde nějaké být musí, ale my ho máme získat,"sdělila jim to, k čemu došli."Nedaly by se tady někde třeba nachytat ryby?"zeptal se nesměle Harry,"cestou pro dřevo jsem si všiml, že asi sto metrů odsud se sníh mění v led, nemohly by pod ním být ryby?""Mohly,"přikývl zadumaně Severus,"jdu se po nich podívat a vy můžete jít za odměnu se mnou." Ušklíbl se tak, aby bylo všem jasné, jaká odměna to asi je, ale Harrymu poskočilo srdce. Moc dobře chápal, o co jde. Severus s ním chce být sám!Zatvářil se otráveně a zvedl se. Při odchodu z ístnosti si nemohl nevšimnou Hermionina potutelného úsměvu."Proč se Grangerová tak úsmívala?"zeptal se Severus necelých deset metrů od východu."Vždycky jí všechno došlo dřív než ostatním,"pokrčil Harry rameny."Aha,"nerozváděl to dál Snape. Nejspíš mu došlo, jak to asi u nich na pokoji poslední dobou vypadá."Kde jsi viděl ten led?""Támhle,"ukázal Harry správným směrem a zamířil za nosem. Severus se vydal za ním."Vidíš? Je tam nějaká voda,"řekl nadšeně po chvíli tichého zkoumání."A je tu sníh odhrnutý ve tvaru kruhu,"řekl Severus,"to nebude jen tak. Pomož mi to přeřezat."Vyšel po kruhu a řezacím zaklínadlem porušoval led. Harry jej napodobil, ale vydal se opačným směrem. Brzy byl led celý porušený a na vodní hladinu vyplaval nepromokavý pytel."Vypadá to, že nám tu nechali nějaký proviant,"usmál se Harry a zvedl pytel. Ani se nehnul, protože voda, která ho pokrývala na mrazivém vzduchu okamžitě zmrzla a přilepila jej k zemi. Zapřel se o sníh a pořádně s ním zalomcoval. Nejdřív se nic nedělo, ale pak se pytel odlepil a Harry letěl na zem i s ním.Vyhrabal se ze sněhu a vybuchl smíchy. Vypadal jako blázen, celý od sněhu, v ruce obří pytel a kolem krku šedou šálu. Chvíli se chichotal a sledoval jak se Severusovi zvedají koutky a pak se do něj dala zima. Začal drkotat zuby a snažil se zvednout.Severus k němu napřáhl ruku, zvedl ho a řekl:"Pojď sem ty blázne, než mi tady přimrzneš k zemi." S těmito slovy ho objal (samozřejmě se nezapoměl podívat, jestli někdo nestojí před iglů) a začal ho zahřívat. Harry pochopitelně neprotestoval. Přitiskl se ke svému příteli (ano, zdálo se že opravdu příteli) a užíval si to nenadálé teplo. Severus však náhle odstoupil a vydal se zpět k iglů. Naposledy se na něj ohlédl a řekl:"Jdeš?". Harry se oklepal a rozběhl se za ním.V iglů se ukázalo, že pytel je dost zaplněný lehce zpracovatelným jídlem. Bez meškání tedy nechyli Padmu vykouzlit nějaké nádobí a pustili se do ohřívání fazolí. Brzy večeře zavoněla okolím a Ronovi začalo kručet v žaludku. Spravedlivě se rozdělili o porce a začali se krmit. Stavbou iglů a pobytem na mrazu jim značně vyhládlo."Jak budeme spát?"zeptal se Ernie během jídla."Zkusil bych to vleže,"odvrkl Draco."Není tady zrovna moc místa,"obhajovala svého přítele Padma."Tím lépe,"ozvala se i Tonksová,"ono tady totiž není ani moc tepla. Takhle se zahřejeme navzájem.""Já se nebudu zahřívat s Malfoyem!"vyprskl Ron znechuceně a třískl lžičkou o poloprázdný ešus."Myslím, že s tím ani nikdo nepočítal,"usmála se Miona,"ale být tebou bych se nebála. Mám takové tušení, že se octneš někde poblíž mě."Opět se rozhostilo ticho, tentokrát proto, že se všichni snažili vymyslet, kde mají ležet. Až na pár vyjímek se celé to uvažování týkalo toho jak se nedostat vedle Malfoye nebo Snapea. Samozřejmě až na drobnou vyjímku. Harry strávil značnou chvíli uvažováním nad tím, jak se dostat ke Snapeovi co nejblíže, nejlépe hned vedle.Po jídle nechali ešusy zmizet (rychlejší varianta mytí nádobí) a vyčarovali si teplé pokrývky. Harrymu se povedla docela slušná deka, která ho pravděpodobně dokáže zahřát. Chvíli se na sebe všichni dívali a pak si začali vybírat místo, kde složí hlavu. Harry skončil ke své radosti a k úlevě ostatních zaklíněný mezi Hermionou a Severusem. Povedlo se mu dostat na nejlepší místo, jaké si jen mohl přát. Hermiona bude mít dost práce s Ronem a toho, že ji jaksi nezahřívá nikdo z druhé strany si ani nevšimne. A i kdyby ano, nebude to nijak hrotit.Spokojeně se zavrtěl a cítil, jak ho obejmuly teplé paže. Přitiskl se pevně k hrudníku svého zahřívače a propletl své prsty s těmi jeho."Co když si nás někdo všimne?"zašeptal tak potichu, jak jen to dokázal."Myslel jsem, že poznávacím znamením nebelvíru je odvaha, pane Pottere,"zabručel mu Severus do vlasů. Harry se pousmál do tmy a stiskl pevněji Severusovy ruce.Chvíli jen tak leželi a pak Harry ucítil, jak mu Severus jemně líbá krk. Zachvěl se a měl co dělat aby nevykřikl. Slastně přivřel oči a nechal muže, aby si s ním dělal co chtěl. Nastavil krk tak, aby se dostal i tam, kam předtím nemohl a vychutnával si vlhké dotyky jazyka na šíji. Vlhko putovalo stále výš a výš, až dosáhlo jeho lalůčku. Severusova ústa hbitě vtáhly jeho lalůček do temnoty a vláhy a začaly jej mírně cucat. Harry začal prudčeji dýchat a přestával mít kontrolu sám na sebou. Snažil se nevyjeknout, ale ve chvíli, kdy Severus začal foukat na jeho vlhké ucho to nevydržel. Podařilo se mu mírně zaskučet.Severusova ruka se v okamžení přesunula z jeho pasu na jeho ústa a on konečně uviděl šanci milenci oplatit ty úžasné polibky. S trochou obav otevřel ústa a hbitým jazykem olízl Severusův ukazováček. Cítil jak muž překvapeně strnul a to mu dodalo odvahu. Vzal prst do úst a začal si s ním hrát. Nejprve jen tak jemně olizoval špičku, ale postupně se stával čím dál odvážnějším. Začal si s prstem víc hrát. Přejížděl jazykem po celé jeho délce, jemně jej okusoval a dokonce rukou šimral Severusovu neprotestující dlaň.Brzy se mu dostalo ujištění, že dělá dobře. Severus sice nijak nereagoval schválně, ale Harrymu i tak nemohla uniknout těsná horkost, která se náhle přitiskla na jeho záda. Trošku se pousmál a rozhodl se, že se to dá brát jako uspokojivý výsledek. Opustil prst, potichu se k Severusovi otočil čelem, zadíval se mu do očí a schoulil se mu na hrudi.Severus si trochu povzdechl, ale neprotestoval. Chlapec se zachoval správně, tohle vážně nebylo zrovna to pravé místo.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro