Harry se po rozhovoru s Ronem a Hermionou vydal okamžitě na Astronomickou věž. Dnes se jim totiž přiznal, že chová lásku k jejich profesoru Lektvarů. Čekal, že Ron ho pošle k šípku, ale že ho i Hermiona odsoudí, to opravdu nečekal. 

Schody na věž bral po dvou, chtělo se mu brečet i řvát. Nakonec v něm vyhrál smutek nad ztrátou přátel, nikdy by nečekal, že tato bolest bude skoro větší než nějaké fyzické zranění. Když dorazil nahoru, schoulil se do klubíčka a na plno se rozvzlykal. 

To ale ještě nevěděl, že jeho rozhovor s přáteli slyšel i jeho milenec a ten se chvíli na to vydal za ním na Astronomickou věž. Našel ho tam schouleného jako hromádku neštěstí a hned se za ním vydal, utěšit ho.