Na to jsem kývla, Emily se otočila do zadu a začala si povídat s tou modrovlasou holkou co se myslím jmenuje Peage. Z lavice jsem si vytáhla blok na kreslení a něco si do něj začala čmárat. Občas jsem zvedla hlavu abych si poslechla něco málo ze zápisu. Další hodinu jsme měli mít biologii. To už jsem s Emily neseděla. Všimla jsem si že si sedla do lavice vedle Tylera - místního "šprta". On ale není jako normální šprti je hezký a nenosí ani brýle. Ušklíbla jsem se nad tím nad čím přemýšlím. Mě kluci vlastně nikdy moc nezajímali - měla jsem svoje knížky a to mi stačilo... Z přemýšlení mě vytrhl zvuk skřípání dveří. Ty dveře by už fakt měli dát namazat. Celá třída se obrátila směrem ke dveřím a já jen s nezájmem zvedla hlavu. Do třídy vešel kluk asi v mém věku a hned za ním ředitelka. Mírně jsem otočila hlavu abych si ho mohla trochu lépe prohlédnout. Hnědé vlasy a světle modré oči které se místy zbarvovali až malinko do šeda. Ze zadních lavic ke mně dolehlo nadšené špitání od ostatních holek. Povzdechla jsem si a otočila se zpět ke svému 'dílu'. Začala jsem ho různě obtahovat a stínovat dokud to nevypadalo podle mých představ. Do rohu jsem načrtla svůj watermark, pak ho vložila do složky ke svým ostatním kresbám. Možná byste to do mě neřekli ale, kdyby jste mě znali věděli byste že mi dokáže víc udělat radost nový blok na kreslení a barevné centropeny než celé kosmetická sada. Další hodina byla Francouština která mě tak nějak že všech jako jediná bavila. Gramatiku i výslovnost jsem měla na jedničku takže jsem se stydět nemusela. Sedla jsem si vedle Melanie, jedné z mála holek se kterou jsem se tu bavila. Narozdíl od ostatních nebyla panovačná, její černé vlasy jí vždy úhledně splývali po zádech a jedním úsměvem vám dokázala dát najevo jak je úžasná. Když jsem se ale chystala něco mi došlo - nemám svoje desky! Začala jsem panikařit protože jsem věděla že když někdo něco v jiných třídách najde, okamžitě to vyhodí. Zvedla jsem se a chtěla se rozběhnout, snad to tam ještě bude. Když jsem stála u dveří někdo mi poklepal na rameno. Stál tam ten nový kluk a v rukou držel... moje desky. ,,Není to náhodou tvoje?" ,,Ano to je, moc děkuju," úsměv jsem mu oplatila. Vrátil mi desky a já je pevně sevřela v rukou. ,,Jo...heh... Jsem David, ty?" ,,Já jsem Kristyn ale, pro přátele jen Kristy." odpověděla jsem. Nahodila jsem milý úsměv a zadívala se mu do očí. Přímo jsem se topila v té modři... Ze zírání nás vytrhl až zvuk ohlašující začatek hodiny. Stiskla jsem desky a vrátila se zpět do lavice. Do třídy vešla učitelka a celé vyučování začalo zase nanovo.

~~~~~~~~~~~~

Po škole jsem si ještě zašla do kavárny, kde jsem si vzala bílou kávu s sebou. Na zastávce už na mě čekala Emily. Což mě překvapilo bylo že bez Davida... Vyhnala jsem myšlenku z hlavy a normálně si povídala s Emily, než přijel autobus dopila jsem kávu a kelímek vyhodila do koše na odpadky.

Hoj!
Po 10000 letech jsem tu s novou kapitolou
Vím že je to hodně pozdě ale něměla jsem na psaní tolik času a tak se to teď pokusím vynahradit