O 3 MĚSÍCE A NĚKOLIK DNÍ POZDĚJI

Tmavovlasý kouzelník si oklepal z oblečení pár smítek špíny a vykročil z krbu. Než se stihl pořádně rozkoukat po nově zařízené místnosti, vykoukl z poza rohu závoj zvlněných hnědých vlasů patřící Hermioně, Harryho nejlepší kamarádce.

„Harry!" zakřičela dívka nadšeně a rozběhla se ke svému kamarádovi. Pevně ho objala a Harry měl co dělat, aby pod náhlým nárazem Hermionina těla neztratil rovnováhu. „Konečně tě zase vidím," zasmála se a lehce mu pocuchala vlasy. „Jsem tak ráda, že sis udělal čas."

To už se odněkud vynořil i Hermionin snoubenec. „Hermi, neskákej na něj jako opice. Ještě ho vystrašíš," zasmál se zrzek a přešel k objímající se dvojici.

„Harry, kámo, jsem rád, že tě vidím," lehce odstrčil Hermionu a sám Harryho krátce objal. Bratrsky ho poplácal po zádech, pak zezadu objal svoji snoubenku a políbil ji do vlasů.

„Změnil ses, Harry," zhodnotila Hermiona svého kamaráda, když si ho pohledem přeměřila od hlavy až k patě.

„Opravdu?" povytáhl tmavovlásek obočí.

„Opravdu. Vypadáš... víc šťastně. Viď, Rone?" obrátila se na svého přítele.

Zrzek jen pokrčil rameny. „Když to říkáš, Hermi, tak to bude nejspíš pravda," řekl a zasmál se.

Hermiona ho hravě praštila po rameni. „Vy chlapi si nikdy ničeho nevšimnete."

Ron se zasmál a pak pohodil rukou ke dveřím v místnosti. „Pojď dál, Harry. Neviděli jsme se skoro čtyři měsíce, musíš nám říct, co je nového. Tedy kromě toho, co jsme se dozvěděli od Ginny." Mírně se zašklebil, ale spíše v dobrém slova smyslu.

„No tak Rone," podívala se na něj káravě Hermiona, „nemusíš to vytahovat hned na začátku, ne?" mírně ztišila hlas, avšak Harry ji stále slyšel.

„To je v pohodě," usmál se a pohodil rameny. Pomalu se rozešel do vedlejší místnosti. „Páni," zůstal ohromeně koukat, jakmile do ní vstoupil. „Máte to tu opravdu super." Očima přejížděl po každém detailu místnosti.

„A co jiného bys chtěl, když to zařizovala Mia?" zasmál se Ron a krátce Hermionu políbil. „Většina věcí v tomto domě je její práce. Navíc, v podstatě to byla ona, kdo tento dům našel."

„Fakt?" usmál se Harry na svoji kamarádku, která lehce kývla hlavou. „Všechno tu vypadá strašně prostorně, není to pro dva moc?" zasmál se Harry a pohledem zakotvil na objímajícím se páru.

„Pro dva jo, ale po svatbě máme v plánu to tu oživit dalšími přírůstky, viď?" obrátil se Ron na svou budoucí manželku.

„No, myslím, že na začátek by jen jeden přírůstek bohatě stačil," zamumlala Hermiona.

„Ale Herm," zakabonil se naoko Ron, „ty nechceš mít kupu dětí?"

„Ne, bože! Nehodlám rodit jako na běžícím pásu! Rozhodně nepočítej s tím, že budu jako tvá matka," zadurdila se Hermiona, avšak na rtech jí pohrával lehký úsměv.

„Možná tě večer přinutím si to rozmyslet," naklonil se Ron k Mionině uchu.

„No tak Rone, je tu Harry," pokárala svého snoubence a hodila omluvným pohledem Harryho směrem. „Víš co, Rone? Vezmi Harryho a ukaž mu to tu. Já zatím prostřu stůl a nachystám tu večeři, hm?" vtiskla dětskou pusu na zrzkovu tvář a pošoupla ho k jejich společnému kamarádovi.

„Tak pojď, kámo," objal Harryho Ron kolem ramen a vedl ho do jedné z dalších místností.

Společně procházeli celý dům a Harry se kochal pohledem na nově zařízené místnosti. V duchu si slíbil, že až jednou bude hledat nové bydlení, musí Hermionu poprosit o pomoc. Vkus jeho nejlepší kamarádky se mu velmi zamlouval.

Právě klouzal pohledem po jedné z místností ve druhém patře, když si všiml Ronova zkoumavého pohledu. „Co je?" nakrčil jedno obočí a nechápavě se na zrzka podíval.

„Ale nic," pokrčil Ron rukama zastrčenými v kapsách a uhnul pohledem.

„Rone..." založil si Harry ruce na prsou. „Vyklop to!"

Zrzek se povzdechl. „Přemýšlím."

„Nad čím?"

„Nad tebou," hlesl Ron.

„Nade mnou? Proč?" podivil se Harry.

Zrzek jen výmluvně pohodil rukama. Harry sklopil hlavu a začal studovat dřevěné parkety na podlaze. „Vadí ti to?" zamumlal.

„Co?" podivil se Ron nad smýšlením svého kamaráda. „Ne!" slabě vykřikl. „Jistěže ne, jen..." odmlčel se.

„Jen co?" Harry nadzdvihl obočí.

„Jen je to prostě zvláštní. Po tolika letech najednou bum," rozhodil Ron dramaticky rukama, „a je tu tohle?" Udělal podivné gesto, kterým chtěl vyjádřit svoji myšlenku.

Harry se zasmál nad Ronovým vyjadřováním. Nakonec pohodil rameny. „Holt už to tak bude."

Ron zakroutil hlavou. Pak se sám pro sebe uchechtl. „No tak pojď dolů, snad už to Mia bude mít. Stejně už jsi viděl všechno. Pokud tedy nechceš lézt i do komína," ušklíbl se Ron a snažil se odlehčit situaci.

„To opravdu ne," zasmál se Harry a začal následovat Rona zpět dolů do jídelny.

Když scházeli pár posledních schodů, dolehl k nim tlumený rozhovor dvou ženských hlasů. Harry se zmateně podíval na svého kamaráda. „Čekáte ještě někoho?"

„Jo," prohodil Ron, ale nevypadal, že by chtěl Harrymu oznámit něco víc.

„Harry!" uslyšel tmavovlásek výkřik svého jména a o chvíli později se ocitl v pevném objetí drobného ženského těla.

„Ginny?" podivil se, ale pak k sobě dívku pevněji přimkl.

„Ehm," zamumlala souhlasně Ginny, pak se od Harryho odtáhla a rozhodila rukama. „Překvapení!" zasmála se. Chytla Harryho za ruku a táhla ho ke stolu.

„Říkala, že jste se rozešli v dobrém a že si celkem často píšete, tak jsme ji pozvali taky," oznámila Harrymu Hermiona a postavila před něj talíř s jídlem.

Tmavovlásek přikývnutím poděkoval.

„A taky byla naším menším zdrojem informací, když ty ses pořádně neozval," zasmál se Ron a posadil se naproti Harrymu. „Díky, Hermi."

„No dovol? Vždyť jsem vám psal taky!" ohradil se Harry.

„To jo, ale ne takový pikantnosti jako Ginny," opět se zasmál Ron.

„Pikantnosti?" povytáhl Harry obočí.

„Jo," usmála se Hermiona. „Bez ní bychom ani nevěděli, že sis někoho našel, natož pak to, kdo to vůbec je."

Harry se mírně zakuckal. „Tys jim to řekla?" podíval se na Ginny. Ta s potutelným úšklebkem přikývla. „Ty jsi ale slepice," pokroutil nad tím hlavou.

Ginny svorně pokrčila rameny. Pak se k Harrymu mírně naklonila: „Neboj, všechno jsem nevykecala." Spiklenecky na něj mrkla a se smíchem se odtáhla.

„Co je u tebe tím vším?" zkoumavě se na ni tmavovlásek zadíval.

„Česko a prvních čtrnáct dní v USA?" lehce naklonila hlavu na stranu. „Ale přiznávám, že kdybych o tom sama věděla víc, tak bych možná i něco řekla, jenže v tuto dobu jsi vůbec nebyl konkrétní." Zasmála se a napila se ze své skleničky.

„Díky bohu," zamumlal si Harry pro sebe.

„Ale no tak," plácla ho Ginny hravě po ruce.

Harry zakroutil hlavou a beze slova pokračoval ve svém jídle.

„Tak počkat," zarazil se Ron. „Co se dělo v Česku a první dva týdny v USA?" zvědavě povytáhl obočí.

„Ale nic. Nechci o tom mluvit," povzdychl si Harry.

„Ginny?" povytáhla Hermiona obočí a s otázkou v očích pohlédla na Ronovu sestru.

Rusovláska se ušklíbla. „S někým se tam vyspal, ale nechtěl mi říct s kým. Jeho první gay sex."

„Jako kde? V Česku nebo už v USA?" podíval se na ni Ron s rozšířenými zorničkami.

„V Česku," řekla Ginny, jako by to mělo být jasné hned od začátku. „V USA pak z toho byl špatnej, ale nakonec tam našel někoho, kdo mu pomohl tím, že se do něj zamiloval. A on do něj," zasmála se a Harry složil hlavu do dlaní.

„To to bylo tak hrozný, že z toho byl špatnej?" zaculila se Hermiona. Harry ji obdařil popuzeným pohledem.

„Taky jsem se ptala, ale prý ne. Podle všeho si jen neuhlídal svoje pocity," pokrčila Ginny rameny a zadívala se do Harryho rudnoucí tváře.

„No, já jen doufám, že to ostatní si uhlídal," zamumlal Ron a dostalo se mu káravého pohledu od Hermiony. „Do detailů zacházet nemusíme, jíme."

„Což mi připomíná, že jsem o tom nechtěl mluvit, že?" prohodil jakoby mimochodem Harry. „Takže... Rone, Hermiono, kdy plánujete svatbu? Už to víte přesně?" usmál se na své přátele a nezapomněl na Ginny hodit vražedný pohled.

„No, ano. Ještě se domlouváme na přesný termín, ale chtěli bychom ji mít koncem ledna, nejpozději začátkem února. Příští rok, samozřejmě," chytil se s radostí nového témata Ron. Vypadal, že je za změnu rád.

„A už víte, kde ji budete mít?" nadšeně se zeptala Ginny.

„No, už máme představu," začala rozvážně Hermiona, „ale ještě nevíme úplně konkrétní místo," mírně se pousmála.

„Ale Hermi, vždyť my ještě nemáme ani tu představu," propíchl ji Ron zvláštním pohledem.

„Ale máme, Rone, jenže já nemůžu za to, že ji máme každý jinou!" pohodila ladně hlavou.

„Ne, Mio. Podívej, ta tvá je sice hezká, ale nereálná. A ta má se ti nelíbí, protože nechceš obyčejnou malou svatbu s typickým kouzelnickým obřadem na magické žíle a hostinu s rodinou a přáteli na zahradě za domem. Takže my nemáme žádnou představu."

„Proč říkáš, že je nereálná? Vždyť jsme se ještě nikam nepodívali. Třeba by někdo takovou službu poskytoval a..." snažila se argumentovat Hermiona, avšak Ginny ji přerušila.

„Já nějak nechápu, o čem to mluvíte. A myslím, že nejsem sama," podívala se výmluvně na Harryho, který svorně přikývl.

„Podívejte, Mia chce svatbu na některém z venkovských velkosídel nebo panství. Prostě by ráda obřad v zámecké zahradě a hostinu na nádvoří, jenže kdo by ti něco takového dovolil? A mudlovský zámek či něco podobného nepřichází v úvahu kvůli magickému propojení a především kvůli kouzelnickým hostům, že?"

„Třeba by se našel někdo, kdo by vás pustil na svůj pozemek, ne? Vždyť spousta takovýchto komplexů slouží jen jako letní či zimní sídla," pokrčil Harry rameny.

„No! Vidíš to, Rone! Já ti to taky říkala, ale ty to pořád odsuzuješ!"

„Protože to vidím reálně, Mio. Všichni, kteří vlastní takováto sídla, jsou jen zazobaní aristokrati. Pokud by svolili a ani jim nevadil náš původ, tak by za to chtěli pořádnou sumičku," promnul Ron prsty jedné ruky. „A tu bychom jednak neměli, a jednak bych nebyl ochoten nechat se okrádat od někoho, jako jsou oni!"

„Ach Rone..." povzdechla si Hermiona a složila hlavu do dlaní.