Další den ráno se Harry probudil do příjemného tepla s menší zátěží na hrudi. Ještě dříve, než rozlepil svá oční víčka od sebe, jej do nosu uhodila sladká osobitá jemná vůně, která mohla patřit jen jedinému člověku pod sluncem. Usmál se nad vzpomínkou na včerejší večer.

Svýma očima se zadíval na andělskou tvář, která mu klidně spala v náručí, a byl donucen usmát se ještě více. Blonďák potichu oddechoval s hlavou položenou na Harryho prsou. Vlasy měl po včerejšku rozčepýřené a na krku se mu vyjímalo pár nafialovělých flíčků. Potěšený úšklebek se ukázal na Harryho tváři, když si prohlížel své dílo. Trochu se nahnul a vtiskl Dracovi letmý polibek do vlasů. Pak se však vrátil ke sledování jeho spícího obličeje.

Opět jím byl fascinován. Možná, že nyní nebyla blonďákova tvář osvětlována nažloutlým světlem pouliční lampy, ale přesto měl pocit, že je jeho očím dáno sledovat něco nadpozemsky krásného. Slabé paprsky vycházejícího slunce malovaly na Dracově tváři světlé obrazce. Když se jim podařilo zasvítit do blonďatých vlasů, vypadalo to, jako by měl Draco okolo hlavy zářící korunu.

Harry se nechal unášet na vlnách slasti pro jeho oči. A když se ruka přehozená přes jeho břicho slabě pohnula a na svět se pomalu zadívaly dvě nádherně šedé studánky, musel se tetelit blahem. Na tváři se mu sám od sebe vykouzlil velký upřímný úsměv.

„Dobré ráno," řekl svým ranním hlasem a věnoval Dracovi pusu na čelo.

„Dobré," zamumlal rozespale blonďák, a pak se natáhl k Harryho rtům pro pořádný polibek. Nakonec se pořádně zachumlal do bílé peřiny a znovu si položil hlavu na Harryho hruď.

Tmavovlásek mu začal svými prsty líně přejíždět po odhalené paži. „Jak se vyspal?" zeptal se ho a Draco ucítil Harryho bradu ve svých vlasech.

„Úžasně," uculil se Draco a pod peřinou propletl své prsty s těmi Harryho. Jejich propojené dlaně položil na Harryho prsní sval. „Co ty?"

Harry se lehce zasmál. „Skvěle." Místností se rozhostilo ticho přerušované jen pouhými výdechy a nádechy obou mužů.

„Harry?" přerušil ho po hodné chvíli blonďák.

„Ano?"

„No... já... byl to tvůj první sex s mužem, nebo už jsi někde trénoval?" Draco se lehce zasmál, avšak na tvářích mu vyskákalo pár růžových skvrnek studu.

Harry se rozverně uculil. „Jsi můj první muž ve všem intimním, takže ano, byl to můj první sex s mužem." Cítil, jak se Dracův nos více zabořil do jeho hrudi.

„Byl jsi úžasný," zamumlal mu do ní blonďák a pousmál se.

„To ty taky, zlatíčko," políbil ho Harry do vlasů.

„Myslíš, že bychom dneska mohli vyn..." začal Draco, avšak byl přerušen hlasitým zaklepáním na dveře. S otázkou se zadíval do Harryho zelených očí. Viděl v nich však jen menší zklamání a smířenost.

„Lež, dojdu tam," oznámil Harry blonďákovi a začal vstávat z postele. Po cestě ze země sebral svoje včerejší boxerky a rychle si je natáhl. V tom se ozvalo zabušení znovu. „Moment! Už jdu," křikl trošku naštvaně Harry. Přešel ke dveřím a sebral ze země obě bundy, které se tam od včerejška válely. Pohodil je na skříňku vedle vchodu a otočil klikou. Nakoukl ven a zadíval se do Colinnovy ustarané a také velmi unavené tváře. Vypadal, že včera dlouho ponocoval.

„Pusť mě dovnitř," zamumlal Colin utahaně. „Potřebuji s vámi mluvit."

Harry ustoupil o krok dozadu a nechal ho vejít. Zabouchl dveře a otočil se čelem ke Colinovi. „Tak o si čem potřebuješ..." zarazil se, když viděl, na co Colin vcelku fascinovaně zírá. „Mluvit?" dodal a obešel nehybného Colina. Sebral ze země poházené oblečení a hodil ho na hromádku na svoji půlku postele. Sedl si vedle ní a úkosem se podíval na Draca, který si během toho, co byl Harry u dveří, stihl natáhnout své spodní prádlo a zakrýt tak to nejdůležitější. Pak začal v hromádce hledat své tričko.

„No..." odkašlal si Colin a pro dobro všech se rozhodl celou věc nekomentovat. „Vlastně jsem vám přišel oznámit pár zásadních rozhodnutí." Znaveně se svalil na pohovku a podepřel si dlaní hlavu. „Takže za prvé: Tvůj otec, Draco, byl dnes nad ránem přesunut do bytu pod Fideliovým zaklínadlem. V noci byl napaden jeden z bystrozorů, kteří ho hlídali, a to vcelku brutálně. Teď ten muž leží u Svatého Munga.

Za druhé: Ty si teď sbalíš všechny věci a společně se přemístíme na naše ministerstvo. Předám tě tam jinému týmu, který se začal zabývat celým případem pomstychtivých, jak jsme mu začali říkat, a oni tě už dopraví za tvým otcem."

Když se Draco začal k nějaké otázce, Colin ho propálil pohledem: „Dotazy až na konci."

Blonďák se zmohl jen na slabé přikývnutí.

„Tak," pokračoval Colin, „sice jsme měli v plánu tě tu ještě nějaký den nechat, ale na základě toho, co se stalo, nehodlám nic riskovat. Budeme se muset obejít bez tebe a pokusit se vymyslet nějakou přijatelnou výmluvu pro ostatní a hlavně pro tisk. I když... myslím, že ti, kteří jsou pro tebe potenciální hrozbou, tomu neuvěří ani na okamžik, ale to teď není hlavní." Zmoženě zakroutil hlavou.

„Za třetí: Harry, tebe taky čeká odjezd, ale až zítra. Dnes tu ještě zůstaneš a pomůžeš nám, večer máme domluvenou schůzku s Věštcem a ty uděláš prohlášení před Bushovou. Ano, slyšíš dobře, musíš to být ty, ne já. A v noci s námi půjdeš do akce. Podrobnosti se dozvíš na ústředně.

Zítra ráno se přemístíš domů a dáš si den volna. V sobotu přijdeš ráno v osm na ministerstvo, konkrétně ke Kingsleymu. On už ti pak řekne, co budeš mít na práci dál, ale být tebou, tak se připravím na další práci v zahraničí. Příští týden se totiž vysílají jistí lidé z ministerstva na 3 měsíční stáž do zahraničí a ty jsi mezi nimi."

Povzdechl si a hodil okem k Dracovi. „Za čtvrté: V neděli má být pohřeb. Stejně jako tvůj otec, Draco, by ses měl pomalu začít smiřovat s tím, že se na obřad nedostavíš."

„Ale..." začal se durdit Draco, ale Colin ho přerušil: „Protesty taky až na konci! Prostě je to moc nebezpečné. Je mi líto," povzdychl si. „A za páté: To, co se tady mezi vámi dvěma dělo, si zatím necháte pro sebe. Mohlo by to některé věci ještě značně zkomplikovat. Vím, že vám do toho nikdo nemůže nijak zasahovat, ale je nutné, abyste to chvíli tutlali. Navíc... myslím, že Pastorkova reakce bude dostatečným příkladem toho, proč to tutlat," uchechtl se nad představou, která mu vyvstanula v mysli.

„Nyní: dotazy? Připomínky?" přejel očima po mužích na posteli, avšak oba jen svorně mlčeli, každý zahloubaný do svých vlastních myšlenek. „Nic? Tak fajn," prohrábl si Colin rukou vlasy. „Já si jdu ještě něco zařídit a ty, Draco, máš přesně patnáct minut na sbalení a... ehm... oblečení. Když použiješ hůlku, všechno akorát stihneš." Vstal, přešel ke dveřím a vytratil se z místnosti.

Harry a Draco osaměli. Zelené oči se zkoumavě zadívaly do blonďákovy zadumané tváře. Tmavovlásek se na posteli posunul blíže ke svému milenci a pohladil ho po ruce. Draco však jen smutně sklopil hlavu a oddělal Harryho ruku z té své. Otočil se od něj pryč a natáhl se po své hůlce. Zašeptal tiché zaklínadlo a jeho oblečení se automaticky začalo balit do zavazadel. Stejně tak jej následovaly Dracovy knihy a osobní věci z koupelny.

Blonďák vstal z postele a začal se bez jediného slova oblékat. Hlavu měl stále zlomeně sklopenou dolů a vlasy mu padaly do obličeje.

„Draco?" oslovil ho zmateně Harry. Překulil se na druhou půlku postele a chytl blonďáka za předloktí. Ten však jen odvrátil hlavu na druhou stranu.

„Draco..." zkusil to Harry znovu. Do hlasu se mu vkrádala valná dávka obav. Lehce zatáhl za Dracovu ruku a blonďák mu spadnul do klína. „Co se děje?" zašeptal Harry a odhrnul z bledého obličeje pár pramínků plavých vlasů.

„Draco..." zopakoval Harry potřetí, avšak tentokrát s hlasem plným lítosti, když si všimnul, jak po spanilých lících kanou tiché slzy. Dlaní se je pokusil setřít, avšak Draco uhnul.

„Copak to nechápeš, Harry?" řekl potichu blonďák. „Nedochází ti to?" Draco se uslzenýma očima zadíval do zelených smaragdů. Když Harry trochu zahanbeně zakroutil hlavou, Draco pokračoval: „Tohle všechno," rozhodil rukama ve vzduchu, „musí skončit."

„Cože?" zeptal se zmateně Harry. „Proč to říkáš?" nakrčil obočí a na čele mu naskákaly zamračené vrásky.

„Protože já," ukázal blonďák na sebe, „budu trčet někde kdo-ví-kde a kdo-ví-jak-dlouho pod Fideliem a ty," zadíval se Harrymu do očí, „ty budeš zase 3 měsíce někde v zahraničí. Navíc... dokážeš si to představit? Dříve nebo později by se o nás veřejnost dozvěděla a její reakce by byla... přinejmenším velmi zajímavá. Jak říkal Colin, stačí si představit ministra a..."

Byl přerušen Harryho prstem na svých rtech. „A ty sám chceš, abychom zapomněli na všechno, co se tu stalo? Abychom dělali, že mezi námi nic nebylo?" Harryho hlas postupně sílil počínajícím rozhořčením. Chápal Dracovy obavy z odloučení, ale jeho strach z názorů ostatních mu přišel pošetilý. Velmi pošetilý. Na druhou stranu nechápal sám sebe. Proč mu sakra tolik záleží na tom, aby Draco myslel na společnou budoucnost?