„Starší záležitost? Jak starší záležitost?" zeptal se Harry se zájmem, přičemž Ginny napjatě a zmateně zároveň pohlížel do tváře. Ta s lehkým úsměvem přešla k němu a sedla si na opěrku jeho křesla. „Je to asi rok," začala schválně vyprávět nanejvýš pomalu, aby v černovlasém rozohnila jeho nedočkavost. Krátce se odmlčela a pichlavým pohledem shlédla do jeho očí, vyžívajíc se v jeho trápení, než se pustila do další promluvy: „ Když se to tak vezme, je to celkem prostá záležitost, ale v Malfoyově případě se to vždy hodně sledovalo. Jako taková senzace, víš? On s Oliverem totiž chodil," zlehka pohodila hlavou, kterou výmluvně naklonila ke straně.

Harry měl po jejích slovech pocit, že asi zapomněl dýchat a srdce se mu na okamžik překvapením zastavilo. Křečovitě seděl v křesle. „Cože spolu?" vyjekl, neschopen uvěřit tomu, že by se Oliver zahazoval s někým, jako byl panovačný a povýšenecký blonďatý aristokrat ze Zmijozelu.

„Chodili, Harry. Stejně jako my spolu," objasnila mu znovu Ginny, částečně chápajíc jeho nevíru.

„Cože?" Nemohl muž takovou novinku stále vstřebat. „Oliver a... a Malfoy?"

„Jo," přitakala žena, přičemž se kousla do rtu.

„No to mě podrž... Tak to je síla," vydechl černovlasý, rukou si prohrabuje své rozcuchané vlasy.

„Proč myslíš, Harry?" zasmála se Ginny nazpátek. „Zrovna ty bys tomu mohl rozumět, ne?"

„Co? No jo, ale... ale Malfoy, aby... aby byl gay? To je... šok! A co teprve Oliver! Pro Merlina! Ani do jednoho z nich bych to netipoval," promnul si oslovený obličej v dlani.

„Abych to upřesnila, Oliver je bisexuál a ne gay. Teď se vrátil ke Katie Bellové, vzpomínáš si, ne? Chodili spolu už v Bradavicích," informovala jej rusovláska dále.

Harry souhlasně pohodil hlavou. „Jo, já vím. Slyšel jsem, jak se ti dva spolu o Katie bavili."

„Ah, tak to se celkem divím," ohrnula Ginny ret.

„Proč?" zeptal se jí nechápavě její společník.

„Jen si vzpomeň, co udělal Malfoy Katie na škole. Skončila kvůli němu u Svatého Munga," durdila se, při vzpomínkách na svůj pátý ročník a zraněnou spoluhráčku.

„Samozřejmě, že si vzpomínám. Nezapomeň, že jsme to s Ronem a Hermionou viděli. Na ten okamžik, kdy Katie zasáhla ta kletba z náhrdelníku, se nedá zapomenout," utrousil zamyšleně Harry, přehrávaje si daný okamžik v hlavě. Pamatoval si to, jako by to bylo včera. „Nejspíš proto se Malfoy tvářil tak divně, když ji Oliver zmínil. Možná mu to bylo líto?" vyřkl nejistě. „Nebo mu jen vadilo, že jeho bývalej mluví o své stávající holce, co?"

„Malfoy se prý hodně změnil. Přinejmenším to tak vypadá. Je z něj... větší člověk a menší parchant," zlehka pokrčila Ginny rameny.

„To si nejsem zrovna jistý," namítl černovlasý. „Já ho dnes viděl a rozhodně se netvářil nijak přívětivě, i když... v Oliverově společnosti vlastně ano. Jak se vůbec rozešli? A proč?" zajímal se dál.

„Proč? Tak to je zjevné, nemyslíš?" opáčila rusovláska. „Katie. Oliver se vrátil ke Katie."

„A Malfoy to vzal jak?" zlehka se Harry zamračil. To mu k němu zrovna nesedělo. Nikdy by ho nenapadlo, že by Malfoy mohl být na stejné pohlaví. To snad ani nejde k sobě! Malfoy a gay? Ten kluk, na kterého vždy holky v Bradavicích stály fronty? Mohl by být z takového rozchodu zdrcený? Zasáhlo ho to? Nebo mu to bylo jedno, protože on milovat nedokáže?

„Jak to mám vědět, Harry! V těch novinách nepíšou všechno. Ale jestliže si je dnes viděl spolu v dobré náladě, tak nejspíš dobře, nemyslíš?" povzdechla si žena nad jeho dotazem.

„Stejně tomu nemůžu uvěřit..." zamručel její společník v odpověď. „Přišel jsem ještě o nějakou zajímavou událost v Malfoyově životě?"

„No, je toho celkem dost, co se za ty dva roky změnilo," pohodila rusovláska rameny.

„Povídej," pobídl ji muž se zájmem a upřel na ni své oči.

„Po válce si Malfoy dodělal sedmý ročník v Bradavicích a pak se dal na studium léčitelství. Časem se začal angažoval v lektvaristice a dal se na studium jedů. Podle všeho je v tom výjimečně dobrý, často o něm v souvislosti s tímhle psali v novinách. Vypracoval se mezi světové odborníky," jemně se Ginny pousmála. „Podařilo se mu zdokonalit jakýsi lektvar na rozpoznávání těžko poznatelných jedů, také udělal celkem boom do světa s vylepšenou verzí vlkodlačího lektvaru a spoustu dalšího."

„A jeho rodina?" vyptával se černovlasý dál.

„Jeho matku díky tobě zbavili všech obvinění, za které měla jít do Azkabanu. Pokud si dobře vzpomínám, Lucius tam na několik měsíců opravdu skončil, načež musel zaplatit ministerstvu nějaké odškodné, a když ho propustili, dostal ještě hlídáček, který mu zabraňoval - nebo možná ještě zabraňuje - vycestovat z Británie. Když chce na některé ze zahraničních panství, musí dostat nějaký ministerský doprovod, co jsem vyrozuměla. Ponížení Malfoyových po válce časem vyvážil Draco, který jejich jméno svými úspěchy znovu povznesl. A jakmile se Lucius vrátil z Azkabanu, přispěl do fondu na obnovu země po válce, což mu taky trochu vrátilo respekt. Potom o nich také v nedávné době psali v souvislosti s napadeními Narcissy..."

Harry se zarazil. „Napadeními? Jakými napadeními?"

„No, Narcissa v tu dobu, kdy byl ještě Lucius v Azkabanu, skoro nemohla vyjít na ulici, aby se něco nestalo. Teď už je to o něco lepší, ale stále jsou tu lidi, co mají potřebu se Malfoyovým pomstít. Je to žena, a tak ji berou jako nejslabší článek rodiny. Párkrát byla i hospitalizovaná u Munga."

„Aha, to jsem netušil," hlesl zkroušeně černovlasý.

„Ani jsi nemohl, když nečteš noviny, ty troubo," zasmála se jemně Ginny. „Také se hodně probíral právě Dracův vztah s Oliverem. Bylo to omílané hlavně tehdy, když se Draco přiznal ke své orientaci, ale v podstatě to byla jen další věc, která říkala, že i Malfoyovi jsou taky lidi. Všechny tehdy překvapovalo, jak klidně to Lucius vzal, ale když se nad tím zamyslíš, není se vlastně čemu divit. Nic tím neztratil," zakončila vyprávění.

„Páni, jsi slušně informovaná!" vydechl Harry s upřímným smíchem, načež se bezděky podíval na hodinky. „Měl bych jít balit, ať nepřijdu pozdě," zamumlal nepříliš nadšeně. Poté vstal z křesla, dopíjeje přitom svůj džus, než zašpiněnou skleničku odlevitoval do dřezu. Na to vzal staré výtisky Věštce, odnesl je na své místo a teprve pak odešel po schodech nahoru směrem k ložnici. V té už nebylo ani památky po předchozím dobrodružství.

Harry naházel do cestovní tašky potřebné oblečení a z koupelny si donesl potřebnou kosmetiku. Věděl, že mohl použít zmenšovací kouzlo a vzít si tak méně objemné zavazadlo, ale v tomhle nikdy nezapřel své dětství u tety a strýce. Spoustu věcí dělal raději mudlovským způsobem. Alespoň se přitom vždy odreagoval.

Když měl hotovo, seběhl i s taškou schody dolů a pohodil ji ke skříni před zrcadlem. Vešel zase do kuchyně, kde seděla Ginny v křesle a pročítala si jeho pracovní složku. Jakmile si ho všimla, mírně zčervenala, zaklapla ji a vrátila zpět na stůl. „Promiň, nemohla jsem odolat," špitla.

„V pohodě," usmál se Harry. Složku si vzal a schoval ji do své pracovní brašny. Když se podíval na hodinky, bylo za osm minut šest. „Měl bych jít," oznámil Ginny, která vstala a pozorovala jej opřená o rám dveří. Po jeho slovech k němu přešla a zlehka jej objala. „Dobře, tak se měj. A v rámci možností si to tam užij," zasmála se. „A potom mi koukej napsat, jasný?"

„Spolehni se," přislíbil jí černovlasý s tichým smíchem, načež Ginny opět zvážněla. „Až se vrátíš, tak už tu nebudu, jak jsem slíbila. Vím, říkal si, že tu můžu zůstat, jak dlouho budu chtít," pokračovala honem, když viděla, jak Harry otevírá pusu, aby mohl něco namítnout, a donutila ho ji zase naprázdno zavřít. „Ale já půjdu, hm? Dám ti vědět, kde mě najdeš a doma to nějak vysvětlím."

„Je to tvoje volba," zamručel nespokojeně Harry. „Ale kdyby se něco pokazilo, tak tu klidně zůstaň, jasné?" dodal, když si dával tašky na rameno.

„Děkuju," věnovala mu pousmání, než se spolu rozloučili, načež Harry vyšel ze dveří ven na zahradu. Tam došel ke konci pozemku a chystal se přemístit na ministerstvo. Než tak však učinil, ještě se ohlédl na Ginny, která stála mezi vstupními dveřmi. A takhle končí jedna část jeho života...