Když se Harry s pomocí toaletního papíru honem očistil a natáhl si zpět své oblečení, za pomoci hlubokého nádechu na uklidněnou se vydal z koupelny do pokoje. Tam už na pohovce vedle sebe seděli Draco s Colinem a čekali na něj.

„Omlouvám se," začal se černovlasý kouzelník omlouvat a nervózně si utřel ruce do kalhot. Na Colinově tváři jej vítal potutelný úsměv a na Draca se raději ani nepodíval. Cítil se v jeho přítomnosti velice trapně a vzhledem k předešlé události nebylo divu. 

„V pořádku, pane Pottere. Pojďte se za námi posadit. Musím vám předat instrukce na dnešní den," pobídl jej Colin mávnutím ruky, a jakmile se Harry opravdu usadil - pro jistotu do křesla, nikoliv na pohovku vedle Draca - Colin pokračoval: „Moranovo tělo se nyní nachází v místní kouzelnické nemocnici, kam se za chvíli půjdeme přemístit z té louky, kde jsme se objevili včera. Je potřeba, aby tady pan Malfoy tělo důkladně ohledal a pokusil se odhalit pravou příčinu úmrtí. Personál tamější pitevny by nám měl být nápomocný. Dostanete do rukou i jejich předběžné závěry a samozřejmostí by měl být i popis Moranova stavu po zkonstatování smrti. Leč většina práce bude náležet tady panu Malfoyovi, věřím, že i vy budete na místě k užitku, pane Pottere," pohlédl Pyne na bystrozora. „No, a jestli jste teď oba již připravení, můžeme vyrazit. Čím dřív, tím líp."

Na ta slova oba zbylí muži vstali a Harry sebral ze stolu svoji hůlku, načež si ji zastrčil do zadní kapsy kalhot. Spolu se svojí složkou v rychlosti vraženou do tašky se spolu s ostatními vydal ven z hotelu, odkud je Colin odvedl na louku nedaleko hotelu. 

„Chyťte se mě, prosím," požádal je, připravený přemístit se spolu s nimi do zmiňované nemocnice. Draco společně s Harrym učinili, co po nich Pyne chtěl. Každý se chopili jednoho z nabízených předloktí a po lupnutí, které každé přemisťování doprovází, se najednou všichni tři objevili v oválné vstupní hale hned naproti recepci. Po levé straně se nacházela řada výtahů podobných těm na britském ministerstvu kouzel a za řadami sedadel po straně pravé se ubírala chodba neznámo kam.

„Pojďte," rozkázal jim Colin a vedl je k ženě za pultem, zatímco po cestě míjeli několik obsazených sedadel. Když se Pyne prokázal čarodějce a vysvětlil jí, za jakým účelem spolu se svými kolegy přichází, byli posláni do třetího patra v podzemí. 

„Bude tam na vás čekat jeden z našich lékouzelníků a řekne vám vše potřebné," škrobeně se na ně usmála, načež si jich přestala všímat a sklonila se zpět ke štosu pergamenů na svém stole. Všichni tři se proto odebrali k výtahům a do jednoho z nich nastoupili. Nechali se dovézt to požadovaného patra, kde na ně čekal postarší nízký mužík s hranatými brýlemi na křivém nose. 

„Panové Pyne, Malfoy a Potter?" optal se jich s výrazným přízvukem, jakmile je spatřil. Když svorně přikývli, pokračoval: „Jsem Peter Jankowski, mám na starosti tento případ," představil se a ke každému z nich zdvořile natáhl ruku, aby se s nimi seznámil. „Rád vás poznávám."

Následně je začal vést chodbou do místnosti, kde na ně čekalo tělo chytače Morana. „Byl jsem jedním z těch, kteří byli u Morana hned potom, co se to stalo," začal je Jankowski zasvěcovat do situace. „Když dopadl na zem, byl již mrtev. Podle našich lidí jde o jednoznačnou otravu, ovšem nevíme, jaký jed byl použit a tím pádem ani netušíme, jak se k Moranovi mohl dostat. 

Použití kletby či nějakého jiného druhu černé magie jsme ihned vyloučili. Těsně po pádu u něj byly zaznamenány nezdravě rozšířené zornice, ztuhlé svalstvo a především nazelenalá sliznice úst, včetně jazyku a zubů. Snažili jsme se dohledat takovou látku, která by toto vše mohla způsobit, ale nedospěli jsme zatím k žádnému jednoznačnému závěru."

Jankowski se při chůzi ohlédl dozadu na Draca, snad aby se přesvědčil, že ho poslouchá. „V obsahu jeho žaludku nebyla nalezena žádná stopa po požití nějakého jedu, přesto jsme přesvědčeni o tom, že nějaký požít musel. Jako nejpravděpodobnější varianta se zdá, že šlo o nějakou rozpustnou látku, která se rozložila již v ústech a do trávicího traktu ani nedošla. Opravdu ale marně tápeme po tom, jaký druh jedu by to mohl být a kde by ho Moran mohl vzít. Doufáme, že na něco přijdete vy, panové," prohlásil Peter, než rozrazil široké železné dveře.

„K dispozici je vám vše, co v této místnosti najdete. Kdybyste měli nějaké dotazy, budu vedle ve své kanceláři. Mám tam nějakou práci. A vás pane Pyne, poprosím, abyste šel se mnou. Musím s vámi probrat jisté záležitosti."

Když se oba muži vydali pryč, Harry zůstal na pitevně sám s Dracem. Uprostřed místnosti se nacházelo pojízdné kovové lehátko, na němž pod bílou plachtou leželo mrtvé tělo zajisté patřící mrtvé famfrpálové legendě. Blonďák se s jistým zaujetím rozhlédl po místnosti, a když spatřil box s latexovými rukavicemi, odebral se si dvě z nich nasadit. 

„To se v něm budeš pitvat?" odvážil se zeptat se Harry, zatímco bedlivě sledoval Malfoyovo počínání. Nebyl si jistý, že by měl žaludek na to podobné záležitosti přihlížet. Mrtvé tělo je jedna věc, ale prohlížení si jeho vnitřností druhá.

„Pokud to bude nutné..." zamumlal v odpověď Draco, odkrývaje látku z hráčova obličeje. S vráskami na čele se na něj podmračeně začal zblízka dívat. Po prohlédnutí barvy obou tváří přešel ke zkoumání zornic a nakonec rozevřel mrtvole čelisti.

„Hádám, že moji přímou asistenci potřebovat nebudeš, takže se můžu v klidu posadit opodál, co?" zeptal se Draca, který si jej bez dalších slov jednoduše přestal všímat a plně pohroužen do své práce se nezajímal o to, co kde Harry dělá. 

„Nemyslím si, že bys mi byl nějak užitečnej při ohledávání. Zvlášť když si vzpomenu na tvoje naprosto excelentní výkony v lektvarech," pronesl blonďák hlasem, který jasně naznačoval, jak zaujatý je svou prací. „Takže si sedni. Nadiktuji ti obsáhlou zprávu a mém postupu, poznatcích a výsledcích, kterou musíme po dnešku odevzdat."

„Neslouží na takové věci očarované brky?" podotkl druhý kouzelník, hledaje nějakou židli, která by mu posloužila.

„To možná ano, ale na ty není spoleh," zamumlal Malfoy, načež se donutil na chvíli odtrhnout zrak od mrtvého těla a podívat se na svého kolegu. „Ale na tebe předpokládám ano," důležitě povytáhl obočí. „Brky a papíry tu snad někde najdeme. Jejich hledáním můžeš začít."

A tak, zatímco se Draco znovu skláněl na Moranem, přichystal si Harry všechny potřebné věci a byl rád, že na něm dnes zůstala jen administrativní práce. Nejspíš by nepřežil, pokud by musel stát Malfoyovi za zády a sledovat jej, jak z mrtvého těla odebírá vzorky, na vedlejším stole s nimi provádí pokusy a vytváří jednotlivé hypotézy, které vzápětí dalším pokusem vylučuje. Každý z nich musel Harry dopodrobna zaznamenat a s pomocí Zmijozela do zprávy uvedl i nespočet odborných termínů, z nichž mu po celém dnu šla hlava kolem. Až se divil, jak se během práce dokázali s Dracem sladit a nelézt si na nervy. Možná přeci jenom jejich dvojice nebyla tak špatným rozhodnutím. Anebo to bylo pouze tím, že je oba zcela zaměstnávala jejich práce, a tak nebyl na žádné roztržky a hádky čas. 

Přesto však ani plné pracovní vytížení nedokázalo Harrymu vyhnat z hlavy občasné myšlenky na dnešní ráno. Co měl znamenat jeho zážitek v koupelně? Vždyť bylo tak nemístné, aby jej vzrušila představa Draca. Co na tom, že byl Malfoy pohledný. Tohle se zkrátka dít nemělo! Přemýšlet nad sexem s ním se zdálo být málem nezákonné. Jak jen jej mohlo něco takového napadnout? 

„Pottere, posloucháš ty mě vůbec?" Durdivý Zmijozelův hlas jej vytrhl z přemýšlení, až byl Harry nucen prudce uhnout brkem od napsané zprávy, v níž během svého zamyšlení stihl vytvořit větší inkoustovou kaňku. Rychle zamrkal a připravil si hůlku, aby estetický neduh z pergamenu odstranil. „C-Co jsi říkal? Nejspíš mi to budeš muset nadiktovat znovu."

„Chceš tam snad napsat i to, že už pro dnešek končíme?" posměšně se blonďák zachechtal a s mlasknutím si z rukou stáhl ochranné rukavice. „Nebo třeba důvod, proč ses tu tak zasnil, zatímco kousek od tebe leží mrtvola?" rýpl si ještě, než rukavice odhodil do bezedného koše, v němž se díky kouzlu každý odpadek okamžitě ztratil.

„Ne, to vážně ne," zahuhlal Harry pokoře a v duchu se profackoval za své myšlenky, které jej do této situace zavedly. I za to, jak se mu díky nim nahrnula do tváří krev, jež je zbarvila do červena. Naštěstí si toho Malfoy zaujatý uklízením nevšiml.