,,Co myslíš Šílenče, mám si vzít tyhle nebo tyhle šaty?'' Ptala se své sovy Merilyn, když stála v pokoji a držela v rukou dva páry šatů. Sova houkla dvakrát a Merilyn se podívala na šaty v pravé ruce, uznale pokývala hlavou a koukla zpět na svou sovu.

,,Máš dobrej vkus nato že jseš kluk...jseš kluk ne?'' Šílenec uraženě zahoukal a odletěl otevřeným oknem ven do noci. ,,Se nepodělej, citlivka.''

Když se Merilyn nasoukala do vínových šatů, které měla po stehna, v rychlosti si učesala vlasy a dala si své řetízky, které tak ráda nosila.

,,A vrať se tak ve tři jo? Znáš Maliininy pravidla ne?'' Řekla Jennifer a Merilyn protočila očima. ,,Zítra si s naší Mal o těch pravidlech promluvím, ale když mě teď omluvíš, čeká na mě jeden zrzek.''

Usmála se na svou kamarádku a spolubydlící Merilyn a došla k otevřenému oknu, stoupla si na okraj, skočila,za letu se proměnila v orla a v té podobě odletěla do Prasinek.

Ona a zbytek Horny Angels byly zvěromágy, učil je to Remus Lupin od třetího ročníku, a teprve v pátém se to konečně naučily ovládat, Merilyn byla orel, Lia byla vlk, Val byla surikata, Maira byla liška a Mali byla Výr, a byly sakra pyšné na to, že to zvládly a mohly se ve svých zvířecích podobách tajně vykrádat ven a dělat kraviny.

Když doletěla do prasinek a zahlédla Freda U tří košťat, přistála před ním a proměnila se do původní podoby.

,,Ahoj zrzku, chyběla jsem ti?'' Usmála se a políbila Freda na rty. ,,Ale to víš že jo, teď pojď, už mám všechno připravené.'' Vzal Merilyn za ruku a ta ho nechápavě následovala dovnitř tří košťat.

Všude to bylo osvícené svíčkami, na jediném stole, který byl též osvícený svíčkami, bylo jídla jak když nasere, a Merilyn málem vyprskla smíchy.

,,Hele Frede, je to sice všechno krásný, ale víš že já si na romantiku moc nepotrpím, mohli jsme normálně skončit někde v knihovně a číst si, to by bylo ideální rande pro mě.''

Řekla Merilyn a nechala se odvést ke stolu, kde jí Fred odsunul židli a Merilyn si sedla, Fred si za pár sekund sedl naproti ní.

,,Já vím, jenže tento den je moc důležitý abychom ho strávili v knihovně.''

,, No to jsem zvědavá co z tebe vypadne, ale děkuju, vypadá to tu vážně krásně.''

Uznala Merilyn a nabrala si jídlo na vidličku, kterou potom dala do pusy.

,,Co škola? Jak to zatím jde? Už víš co chceš po Bradavicích dělat?''

Zeptal se Fred a Merilyn se na něj s plnou pusou zahleděla.

,,No, htela bych fo feního věftce.'' Zahuhlala a Fred se tomu jejímu šišlání zasmál.

,,Takže redaktorka jo? Snad nebudeš jako Holoubková.'' Řekl Fred a už po něm letěl kousek rohlíku.

,,Věř mi, Holoublbková rozhodně nebudu, já budu psát pravdivé věci, ne výmysly jako ona, uráží mně že si tohle myslíš drahý.''

Řekla s hraným uražením a Fred najel na její hru.

,,Omlouvám se má drahá, snad tě potěší o co tě teď požádám.'' Řekl tajemným hlasem, vstal, klekl si před Merilyn na jedno koleno a usmál se na ni, Merilyn opět nechápala co se děje a co ten blázen zase vymýšlí.

,,Merilyn Veronico Winchesterová, znám tě už šest let, ale připadá mi jakobych tě znal celý život. Už rok jsem s tebou ve vztahu, a byl to ten nejlepší rok v mém životě. Miluju tě Lyn,  a když se teď blíží válka, jeden z nás tu nemusí dlouho být, takže se tě ptám, staneš se Merilyn Veronicou Weasleyovou?''

Zeptal se, vytáhl malou krabičku a když ji otevřel, vykoukl na Merilyn prsten s písmenem M a uprostěd byl malý diamant.

Merilyn mlčela, netušila co má na to říct, její mozek zamrzl a nechtěl kloudně pracovat.

Fred si už myslel že to znamená ne, ale překvapilo ho, když si Merilyn k němu klekla, vzala ho za ruce a s úsměvem velkým jako její štěstí přikývla.

,,Ano, jasně že si tě vezmu ty blázne jeden.'' Řekla a políbila ho, poté si nechala nasadit prsten...a nakonec skončili za pultem nazí jen pod dekou, a kdyby neměla Merilyn "večerku do tří", klidně by tam zůstala i dýl, ale Merilyn se musela vrátit, kdyby ji její spolubydlící nabonzovala, dostala by zdrba od Maleficient, a to nechtěla riskovat.

Deset minut před třetí se rozloučila s Fredem, proměnila se do své orlí podoby a odletěla do školy.

Když ležela v posteli, nemohla usnout, stále se dívala na prsten na své ruce a přemýšlela, jak do Adama řekne holkám, že se zasnoubila!