Merilyn seděla v knihovně a snažila se učit na lektvary, jenže jí to moc nešlo, když slyšela Pansy a její hejno hus, jak si o ní šeptají a jak si na ni ukazují.

,,Hej, jestli mě chcete pomlouvat, tak to nemusíte dělat v mé blízkosti, snažím se učit.'' Řekla jim, když se na ně otočila a dál se učila.

Ale asi dloubla do vosího hnízda, protože cítila, jak si to k ní Pansy nakračuje, a taky že jo, Pansy chytla Merilyn za vlasy a škubla s její hlavou do zadu.

,,Nebudeš, mi říkat co mám dělat, šmejdko.'' Řekla Pansy a myslela si že se Merilyn vyděsí, jenže ona se jen zasmála.

,,Radši být mudlovská šmejdka, než být ta druhá. Muselo tě bolet když si Draco vybral Liabettu místo tebe že? Určitě ses cítila...zrazená.''

Když cítila jak Pansyn stisk povoluje, rychle se jí vyvlíkla a stoupla si.

,,Takže být tebou bych mě nechala na pokoji, přeci nechceš aby se opakoval druhý ročník že ne? Myslím že jsem tenkrát viděla i slzy.''

Pansy si sáhla na tvář, kde ji před lety dala Lia facku, když otravovala Merilyn.

,,Já se poroučím, Pansičko Prasničko.'' Zasalutovala jí Merilyn a odešla se svými věci z knihovny.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

,,Já ji zabiju.''

Řekla Lia když jim Merilyn vyprávěla u sebe v pokoji incident v knihovně.

,,Uklidni se, nic to nebylo, přece víš že bych si s ní dokázala poradit i sama ne?''

,,To sice jo, ale ty jsi ty, na mou ženu si nikdo nedovolí vztáhnout ruku, ne dokud jsem naživu!''

Řekla odhodlaně Lia a Merilyn se rozesmála, pak pohlédla na Val a úsměv ji přešel.

,,Jseš v poho Vali?'' Brunetka na ni pohlédla a pousmála se.

,,Jasně, jen...nevím co teď budu dělat když se mě rodiče zřekli.''

Všechny si vzpomněly na den, kdy jim Val poslala sovu, že se s rodiči pohádala a omylem jí vyklouzlo že chodí s Clintem, a po pár nepěkných slov Val odešla z domu, její rodiče se jí zřekli jako dcery a vydědili ji.

,,Víš že u nás si vždy vítaná Vali, to víš ne?'' Řekla Maira a pohladila Vali po rameni.

,,To vím, ale nemůžu u vás zůstat napořád, a navíc, s Clintem se chcem po škole zabydlet ve vlastním bytě, už se fakt na ten den těším.''

Zamilovaně se svalila na postel a Mali se uchechtla. ,,Jsem si říkala že slyším vrzat postel z Nebelvíru až k nám do pokoje.''

Řekla s uchechtnutím Mali a Val jí to vrátila. ,,Myslím že jsem z našeho pokoje slyšela holčičí vzdychy, nevíš o tom náhodou něco Maleficient?''

,,Dost dost, to stačí! Mějte ohled na nás tři, které jsou ještě nevinné.'' Křikla a zacpala si uši Merilyn.

,,Ehm, vlastně jen dvě, Maira si to včera rozdala s Georgem.''

Podotkla Vali a Merilyn se na Mairu šokovaně podívala.

,,Tak už i ty?''

Maira nevinně pokrčila rameny a Merilyn se koukla na Liu. ,,No, zdá se že jsme jediné...''

Ale pak si všimla jejího omluvného výrazu a Merilyn vykulila oči.

,,No ne, no to ne! Ty už taky? Kdy?'' Vyhrkla to ze sebe.

,, Předevčírem.'' Špitla Lia a Mali se začala Merilyn posmívat.

,,Ha! Takže to ty jsi nakonec ta poslední, co je ještě panna! Holkyy, očekávám v nejbližší době ty galeony.''

Řekla Mali a Merilyn se ublíženě na ně koukla. ,,Vy jste si na mě vsadily!?''

,,Jo, už dva roky zpátky, já s Mairou a Vali jsme se vsadili že budeš jako první, co o to příjde, ale jediná Mali se vsadila, že jako poslední.''

Merilyn se po všech nevěřícně dívala, nevědíc co si o svých kamarádkách myslet.

,,Dva roky? Dobře, hele, já jsem ráda že jsem poslední, protože aspoň nejsem jako vy nadrženci, kteří na to vlítnete hned jak máte příležitost, já s Fredem na to jdeme pomalu, takže...''

A ani to nedořekla, když ji na okno zaklepala sova s dopisem v zobáku.

Merilyn otevřela okno, vzala si dopis, otevřela ho a přečetla.

,,Kdo to píše?'' Zeptala se Lia a Merilyn  na ni koukla.

,,To je Fred, mám se o půlnoci dostat do Prasinek.''

Řekla a koukla nechápavě po ostatních.

,,No, zdá se že to vaše 'jdem na to pomalu' skončilo.''

Řekla Mali a Merilyn zamrazilo.