Antoinetta byla opravdu rychlá. Předběhla mě a hnala se dál ke koťatům.

Potomci, neboli husky se k nim dostávali blíž a blíž...
Teprve ve chvíli kdy se jeden z nich zlověstně rozhodl rozpustit tyto nevinné hrátky tím, že svou  tlapou odmrštil nejstarší kotě Vrouska od sebe, ke stromu, rozhněvaná Antonietta se odrazila z dálky a zaryla mu své drápy přímo do obličeje, kde se pevně držela, následně i pod rychlými výpady do všech stran, když pes bolestí vyl. Netrvalo však dlouho, co se velký pes nakonec dokázal vysméct drápům a šedou matku též odhodit dál.
Ostatní husky mezitím obklíčili až do kosti vystrašená koťata a žalostným kňučením schválně napadobovali jejich volání o pomoc.

''Ty šedá, přerostlá kryso!'', zachraptěl nenávistně pes, když mu krev stékala po tváři a dopadala až na sníh, ''Už nepohlédneš, jak ty krysy z popelnic zahubíme, což je škoda!'', následně nad šedou matkou vytasil tesáky a chystal se udělit perfektně namířený kousanec.

''Potomci!'', zvolám za běhu.
Přiběhnu s rozzuřeným výrazem v očích a vší silou vrazím svým tělem do husky, jenž se připravoval Antoniettě ukončit život.
Odhozený pes ležel chvíli na sněhu a lapal po dechu.
Nevycvičení husky, střežící koťata se hlava nehlava rázem rozběhla přímo proti mně.
Cestou agresivně štěkali a na koťata najednou úplně zapomněli..
I na Antoniettu zapomněli. Když nakonec vstala, proběhla kolem husky psů a s bezmocí sledovala, jak sebranka na mě skáče a já se je snažím od sebe odrazit.

''HOPE!'', panicky vřískala; všechna koťata přiběhla po vřískání ke své matce a celý tento hrůzný boj taktéž sledovala.

''MUSÍTE PRYČ!'', zavyju, když se snažím bránit. Šedá kočka však váhala a měla proč, když mě pravděpodobně tady nechtěla nechat. Vysmeknu se z chuchvalce samé srsti a zničeně vyhrknu, ať sakra utíkají pryč.
''Běž třeba pro pomoc!''

''Půjdu... PŮJDU URČITĚ! VYDRŽ HOPE!'', okamžitě matka začala popohánět koťata pryč. Celá rodinka vyběhla již svižným sprintem mezi stromama, kde se mi ztráceli z dohledu. Když se jeden z husky psů odhodlal je pronásledovat, stihla jsem ho ještě chytit a strhnout ho zpátky k sobě k ostatním. Musela jsem se pak vyhnout veškerým jejich nárazům a kousancům a vyběhnout opačným směrem pryč; podle mého očekávání mě sledovali.