Odběhli jsme okamžitě za skupinkou, kteří mezitím v útočišti nedělali nic jiného, než jen odpočívali. Jenom Thor ihned vstal a s vrtícím ocasem předkročil přede mě a hlasitě dával najevo svou spokojenost.

''Konečně jsem pro něco užitečný! Zjistil jsem, že mám trpělivost a zároveň dobré smysly pro vyčmuchání kořisti, jenom nevím, co si z toho vybrat, buď hlídkovat nebo sbírat kořist?''.

''Tak... to je.. skvělé Thore!'', v tu chvíli mě nenapadlo říct nic jiného, než obyčejné klišé a falešně se usmát. Ikdyž bylo pravdou, že mě toto hrozně těšilo, ale myslela jsem teď spíš na problémy, které nás honí už věčnost.
Roztahující se smečka vytlačuje své slabé protivníky.
Trpíme hladem a nedostatkem útočišť.

Mlčky jsem zahlédla Backyho s Glass, kteří seděli dál, přímo za ovčákovými zády.
Backy se škrábal za uchem; nezaujalo by mě to, kdyby si přitom zlověstně neodfrkl a tiše se šklebil.
Timor ho okamžitě vyzvala, aby se zklidnil, jenomže i Glass si myslela znovu své a stála na straně Backyho.
Ještě, že Thor nic neslyšel a pouze mluvil o svých úspězích..

''Pfe..'', odfrkla si Glass při pohledu na hnědáka. ''Hope! Nemáš přece čas si povídat s nováčkem!'', zpřísnila hlas, Thor se k ni odvrátil, přestal mluvit a poodešel dál. ''Husky jsou znovu blízko..'', pokračovala rezavá fenka. Poté vstala a někam odešla.

''Už zase!'', vyhrkl naštvaně Backy až z toho vstal na všechny čtyři. ''Už mě nebaví stále před nimi utíkat!''

''Neboj Backy, brzy se to změní'', přitakala jsem alespoň pro uklidnění a trochu se na to pousmála.

''S tebou jsem nemluvil'', prskl na mě vzápětí. Dostal mě těmito slovy do rozpaků. Všechny z nás.

To, co si poslední dobou ovčák dovoluje je neskutečné! Chtěla jsem na něho zavrčet ale Timor promluvila dřív.

''Co to děláš Backy? Vždyť takhle se nedorozumívají ani v Husky smečce. Jsi hrubý skoro na všechny, myslíš si, že to je sranda poslouchat? Okamžitě se Hope omluv!'', s vrčením poučovala psa slušného chování, když v tom znenadání Glass, která si na chvíli odběhla stranou hlasitě zakvikla.

''CO SI MYSLÍŠ PSE, ŽE DĚLÁŠ??'', Glass vylekaně uskočila Thorovi z cesty a varovně zavrčela. Thor se celý rozechvěl, páč to sám nejspíš nečekal a když se po chviličce vzpamatoval, vrčení opětoval, akorát hlubším a děsivějším tónem.

''Škrábneš mě a já tě roztrhám!'', opětoval vážně.

''Thore, Glass!'', zaštěkala starostlivě, i překvapeně Timor a skočila jim do cesty, ''Co se to tady děje?!''.
Nehleděla jsem na místě a rovnou jsem těm psům, jako sama dobrmanka, zastoupila cestu.
Já držela dál Thora, Timor Glass.

Mezitím si Backy pomalu, s klidem přiklusal blíž ke mně a jenom kroutil hlavou.
''Tohle je podle vás všech společenský pes? Toulavý?'', narážel na Thora. ''Vždyť chtěl na Glass prostě skočit a zakousnout...''

''NIKDY BYCH TO NEUDĚLAL! Chtěl jsem jen.. z legrace!'', bránil se Thor a vrhl na Backyho vražedný pohled.

''Tomuhle říkáš ze srandy, domácí kryso!'', Glass naštvaně odšťouchla Timor stranou včetně mě. Chtěla ho napadnout. Vypadalo to, že se před námi náhle servou, jako kočky.
S hlubokým vrčením jsem předními packy odstrčila Glass stranou a hlídala ji svým pohledem.

''Tak tohle je podle tebe normální?! Říkáš, že vydržíš spoustu věcí... i pitomé vylekání toulavého psa, ne?'', vycením zuby přímo před její obličej.

''Ano! Jenomže.. se mi za to neoml..'', najednou Glass nevěděla, co říct. A já pokračovala.

''Buď se okamžitě uklidníš, nebo...'', natáhla jsem před ní packu, avšak Glass se mezitím vschopila.

''Co.. CO MI UDĚLÁŠ? Nechtěla jsi mi náhodou říct: nebo tě před všemi udělím potupný škrábanec nebo pohlavek?! A nebo mě odtud vyhodíš! Nechápu tě Hope, od doby, co jsme tě neviděli ses změnila, a to hodně! Nikdy jsi nebyla propojená s lidmi i s domácími mazly!''

''NIKDY JSEM NEBYLA SPOJENÁ S LIDMI!''

''No tak si přiznej, že s mazlíky teď určitě'',  naštvaně vycenila zuby. ''Ulehčím ti to teď: Odcházím!''

''Cože?'', vyhrkla polekaně Timor a Backy zároveň. Thor si jen smutně odfrkl a sklopil pohled na zem.

Najednou jsem přestala být tolik agresivní a naštvaná. Uvnitř se mnou cosi trhlo.
Pohlo s mým svědomím.
''Cože? Ne Glass!
... Nemůžeš jen tak odejít, mohou tě napadnout, unést..''

''Se mnou je to jako bojovat s medvědem!
Pfe.. a ani ti husky nejsou tak arogantní a hloupí jako vlci!'', packou ukázala na mou osobu.
Jen tak.
Proč?

''Já nejsem vlk, Glass'', vrhla jsem na ni nasuplený pohled, který ale ignorovala.

''Všechno to myslíš naprosto vážně. A nikdo mi to nerozmluví!
Nezapomenu na vás všechny, Timor, Backy.. TEBE HOPE si budu dlouho pamatovat a dále i ti, kterým povím, co vlastně jsi - jak jsi dala přednost mazlíčku, než toulavým kamarádům'', prskla a bez žádných řečí už odcházela pryč. ''Hlavně mě nesledujte, chci být konečně sama.'', zamumlala a pak odběhla pryč.

Backy se lítostivě přilísal k Timor, která jen jak bez duše sledovala okolí, i místo, kde chrtice zmizela.
''Někdy se snad vrátí, ne?'', zakňučel ovčák k dobrmance.

''Je to její rozhodnutí..'', zamumlala a tulení opětovala.

''Ani neřekla, jestli se ještě někdy uvidíme..'', pokračoval lítostivě Backy.

''Ne... já nemůžu! Takhle jsem to nechtěl prosím, věřte mi'', zakňučel do toho Thor. ''Najdu ji..  třeba ji přivedu zpátky!'' promluvil k nám, když jsme na jeho předchozí slova nereagovali a rovnou se rozběhl tam, kam utekla Glass.

''THORE!'', zaštěkám zoufale, když utíkal též pryč. Vždyť... nemusí to dopadnout dobře!
Na někoho narazí, nebo Glass zmizí úplně.
Možnostímůže být víc.

Rozběhla jsem se směrem k Timor s Backym, abych kolem nich následovala pach zmizelých... Ale pocítila jsem, že do mě někdo vrazil a přišpendlil k zemi.
Při těch vteřinách jsem zůstala ležet na místě.