''To se vůbec nebojí, že je někdo z venku uslyší?'', pošeptala mi do pravého ucha Antonietta.

Já stále jako vždy, mlčela. Poslouchala jsem vůdce, který pak znovu pokračoval v mluvení.

''Proč jste je sem přivedli?''

''Potrestat. Chtěli tomu štěněti ublížit!'', odříkal malamut.

''To není pravda! Přísahám, že ten, kdo chtěl to štěně zabít, byl jiný pes - ovčák, který už je sám mrtvý! Zabil ho ten malamut...''

''Gherlicku?''

''Zabil jsem ho, protože jsem to štěně chtěl ochránit!'', ''navrhuji toho psa i kočku uvrhnout nebo rovnou zabít''.

''Já mu přišla pomoct dřív!'', hádala jsem se.

Zanedlouho se nařídilo přivést i to malé štěně. Po krátkém výslechu i on sám potvrdil pravdivý fakt, jak se to vše odehrálo. Nakonec nečekaně vůdce seskočil z těch krabic si nás obě prohlédnout z blízka. Kupodivu byl přímo obrovský. Větší než ostatní kolem. Barvou srstí a stavbou těla připomínal spíše.....vlka.
Párkrát si mě očichal a já jenom nevědomky stála na místě a očekávala, co se bude dít.

''Hmm, to ti udělal ten ovčák?'', zeptala se mě a očichával se mi v krvavých místech na hřbetu.

Já jenom zavrtěla hlavou do stran.

''Takže ty povídáš, že jsi ho zachránila?''

''Ano''

''Vítej v naší smečce druhu. Záchrana štěněte z naší rodiny před dvěma dospělými psy je velká statečnost!''

Já si asi myslela, že mi vypadne tlama nebo co. Nic takového jsem vůbec nechtěla. Místo téhle hloupé smečky najít doupě chytačů.

''Ale já nemůžu....''

''Hmmm to se nedá nic dělat. Musíš to přijmout nebo ne. Poté co odmítneš tě jakýmkoliv způsobem potrestá Gherlick, on si vybere, jestli máš zemřít nebo něco jiného; ale když se k nám přidáš bude to vše po mém a já budu rozhodovat, co budeš ty dělat''

Nedal mi skoro nic na rozhodnutí. Prostě jsem to musela příjmout. Dala jsem jim ale malou podmínku, že se do té jejich smečky přidá i Antonietta, nebo ten malamut byl by ji potom roztrhal na kusy. ''Vlkovi'' se tato podmínka ne moc líbila ale aspoň to příjmul. Mezitím vším jsem zahlédla malamutův obličej tak udivený v podstatě svou prohrou. Asi nečekal, že místo toho, že mi protrhá tepnu tak vidí, jak si v klidu odkráčím k jejich vůdcovi a ten si mě, společně s Antoniettou přidá do své smečky. Teť mě už nemusí nijak zabíjet (triggered).

''Gherleckovi uděluji za odměnu kus pořádného masa, aby sis odpočinul. Je to velmi laskavé, když nám osobně přivedeš někoho úplně nového. Zároveň to je ale od tebe naposled, co jsi mi lhal...''

Udivený malamut, odměnou či prohrou se podíval na mě. Já jsem sena něj zamračila, protože jsem věděla, že se nevidíme naposled.

''Tomu štěněti uděluji naopak trest - dva dny bez jídla. Nikdy nesmíš utíkat někam ven, kdy tě pak nikdo z nás nemůže najít. Pokud ho někdo za dobu hladu nakrmí, bude také potrestán. Pravidla se musí plnit''

Chudáček štěně se lítostí podívalo k zemi a sklopilo si uši. Párkrát zakňučelo, ale to už jiný husky ho vzal do tlamy a odnesl do davů dalších psů.

''A vy dvě, stáváte se.......gama - sběrači. Vše vám vysvětlí Gherlick, který vás pak zavede do našeho druhého tábora''

To jméno jsem si mezitím zapamatovala, ačkoliv mě už od začátku pouhé pomyšlení na toho malamuta vyvolával vztek.