Caty vylezla z okna ven a já hlídala. Trvalo to ale neobvykle dlouho, co se nevracela. Děsila jsem se, protože ta restaurace, ke které jsme chodily nebyla od nádraží tak daleko. Myslela jsem, že se asi v tom bahně utopila. Nebo ještě hůř! Nechtěla jsem ani pomyslet...
Okamžitě jsem nastražila uši. Zaslechla jsem v tu ránu panické štěkání. Pootevřela jsem okénko a vystrčila jsem opatrně hlavu. To, co jsem ale v zápětí spatřila nikdy nezapomenu. Všechna ta stvoření pobíhala mezi těmi kolejemi jako splašení. Mezi nimi ty otravná lidská stvoření, tentokrát ne s tyčkami s oky, nýbrž s ještě děsivějšími a většími tyčkami se síťkou, v níž už skončili uvěznění jedinci. ''Cathrien!'', vykřikla jsem z děsivého dojmu, že Caty je už dávno chycená. Úplně smyslů zbavená jsem vylítla ven mezi všemi ostatními. Když jsem k těm dvou dorazila, Caty v těch sítkach nebyla. Ještě, že si mě nahodou nevšimli, utíkala jsem tedy k té restauraci. Jako neřízená střela jsem se vřítila mezi dopravu, k mému cíli. Ještě víc jsem zpanikařila, když tam Cathrien nebyla, na zemi ležel talíř s hamburgrem - ještě ani nenačnutý. Otočila jsem se zpátky k nádraží. Mezitím ale konečně spatřím Caty jak nechápavě se rozhlíží asi po mě. Křikla jsem na ni jménem a ona zareagovala. Snažila jsem se k ní co nejblíž přijít, poněvadž byla ode mě docela daleko, ale co moje oči nikdy nechtěly spatřit, z rohu se za ni neslyšně vyřítí jeden z těch chytačů s prázdnou síťkou. Nakonec jsem spatřila vyděšenou Caty, co se ocitla ve spárech sítě. Ještě víc jsem zrychlila. Než tyčku zvedl, stihla jsem se za ni zahryznout a stáhnout ji zpátky k zemi. Jak jsem se snažila sebevíc, muž nepovoloval. Křikl na druhého ať vezme tu druhou tyč s okem. Mezitím, co se stále se mnou pral, všiml si prý něco neobvyklého.

''Thomasi....to je ten pes!''

''Co, jaký pes'', řval na něho z dáli a mezitím k nám běžel, s druhou tyčí.

''Doraz ji, to je ta s tím klíčem!''

''Povol Hope...........povol, uteč!'', křičela na mě ve strachu Caty.

''Ne, to nemůžu!''

''Povol...''

Ten týpek se už napřáh i s tou tyčí po mně a já nakonec povolila...

''Do hajzlu!''

''Běž Hope, uteč...'', křikla

A já utíkala jak o život pryč. Neměli šanci. Moje chyba byla, když jsem zahnula do slepé uličky, který barikádoval plot s oky. Váhala jsem co dělat, dokud mě ten chlap nedohnal. Pomalu se ke mě přibližoval a tiše si se mnou povídal. ''Máš pěkné šedé oči... a ten klíč, odkud jsi asi utekla?''. Já ale od nikud neutekla, pěkně se ve mně zpletl! Osac jsem vztyčila do výstražné pozice. Vousky se mi ve vetru chvěly. Vycenila jsem své bílé zuby. Ani to ho však neodradilo, švihl mě tou tyčí. Zakňučela jsem bolestí, nevím proč ale moje levé oko začalo jemně krvácet. Otočila jsem se k útěku, jenomže mi bránil v cestě pouze ten plot. Stále jsem ale od něj měla dostatečnou vzdálenost se rozběhnout. Rozbíhala jsem se a až jsem byla blízko, správně odpočítané jsem skočila. Ocitla jsem se na tom plotě, pak stačilo ještě párkrát zašplhat a mohla jsem v klidu seskočit na druhou stranu. Ten buran na mě koukal s otevřenou pusou s výrazem ''OMG, co to bylo?!?!'' a nemohl každopádně nic dělat. Zmizela jsem mu z jeho pohledu za končící uličkou. Ihned jsem se vracela k místu, kde jsem Caty nechala. Už tam nikdo nebyl, jenom opodál stálo větší užitkový vůz s otevřenými dveřmi, v níž byly klece a mezi dalšími zpanikařenými psy i Caty. Doběhla jsem k nim, ještě předtím jsem stihla vlítnout do bahnité louže, což mi na chvíli znemožnilo pohyb. Přišla jsem k nim a říkala jsem si, co sakra dál udělat. Nikdo mi nevysvětlil, jak se otevírají klece! Nikde jsem nikoho neviděla a snažila jsem se všechny včetně Caty prvé uklidnit. Očividně byli v šoku, v jejích očích jsem shlédla strach. Jednu z těch klecí jsem chytla za tlamu a snažila jsem je vytáhnout ven. ''Hope, jsou zpátky!''. Když jsem se ohlédla, fakt jsem dostala husí kůži. Tu tyčku jsem ve vteřině viděla hned vedle mé hlavy. Stihla jsem uhnout a spadnout z vozu. Pláchala jsem pryč, co mi nohy stačily. Muži to už předem vzdali. Schovala jsem se opodál ale co jsem pouze viděla? Jak zavírají dveře od nákladového prostoru a nasedají do auta...