Noc se kloní k půlnoci. Čas, kdy už většina lidí spí, nebo se alespoň chystá zalehnout. Regina nespí. Na spánek nemá ani pomyšlení. Cítí, jak se magické proudy kolem světa mění a stáčejí a ví, že nastal čas. Čas vydat se na hon.

Ráda by šla sama, ale nemůže. Ne, pokud nechce mít v zádech zástupy těch chtivých a všeho schopných, kteří sami ještě cestu nevidí a tak hlídají tu, o níž vědí, že ji rozpozná jako první. Cítí jejich mysli, jejich smyčky, nenápadně se stáčející kolem domu. Naštěstí s tím počítala a dávno má připravený plán, jak jejich dohled obejít. Naposledy zkontroluje duhový přívěšek, připnutý na kroužek s docela obyčejným klíčem a vyrazí probudit posla.