Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

3. To je snad sen

Totálně jsem se rozpleskla na zemi. Ten druhý člověk na tom byl ale podobně.  No do prdele to byla řacha...

,,Promiňte, moc se vám omlouvám."Začala jsem se hned omlouvat a zkoušela jsem se zbírat ze země.

,,Ne, neomlouvejte se, to já nych se měl omluvit,nedával jsem pozor na cestu." Ten hlas znám, počkat...podívala jsem se na toho daného člověka a jakmile jsem ho spatřila, myslela jsem že jsem se asi zamilovala. Ne to zase ne, sice jsem k tomu neměla daleko, ale myslela jsem že se mi to asi zdá.Přede mnou stál samotný král popu.
Usmál se na mě a podal mi ruku abych mohla vstát. Rozpačitě jsem se usmála a ruku jsem přijala.

,,Jsem Michael, ale to už asi víš." Mile se usmál.

,,J-jo." Vykoktala jsem ze sebe a pokusila jsem se o úsměv. Michael byl na takové chování asi zvyklí.

,,Miku, tady jsi, hledal jsem tě. Pojď už musíš jít, ten tvůj konkurz, za chvíli začíná. Nesmíš tam přece chybět." Přiběhl sem muž středního věku. To je přece Michaelův producent Kenny...Kenny Ortega? Zbožnuji jeho film Následníci, ale to on zatím neví že něco takového v budoucnu vytvoří...

,,Jo jasně Kenny, promiň. Už jdu." Odpověděl Michael.

,,No mně se neomlouvej, je to tvůj konkurz, ty chceš dělat Dangerous Tour." Je trochu přísný.Kenny ale najednou přesměroval svůj pohled na mě. Vážně řekl Dangerous Tour? To je jedna z mých nejoblíbenějších desek od Michaela.

,,A vy slečno, jdete taky tady na Mikův konkurz?"Zeptal se mě. Ehh co mu mám říct?

,,Ehh no já..."Nevím co říct, mám říct že jo? O tom jsem přece vždy snila ne? Být po Michaelově boku.

,,No vidím že jste asi celá paf tady z Mika, ale jestli tam jdete tak by jste si měla pospíšit, za chvíli to totiž začíná."

,,Ehh jo teda ano jdu na konkurz."Vypadlo ze mě. Všimla jsem si jak Michaelovi zazářili oči, nevím čím to bylo, ale musela jsem se usmát.

,,Tak v tom případě asi pojďte s námi."Vyzval mě a naznačil mi a Michaelovi ať jdeme. Vydala jsem se teda za nimi až jsme došli do tělocvičny, to je ta ve které jsem měla mít konkurz v budoucnosti... Už tu čekalo několik holek. Tohle je asi konkurz jen pro dívky. Jakmile vešel Michael do tělocvičny, tak se všechny dívčí zamilované pohledy upřeli na něj. Odpojila jsem se od Michaela a Kennyho a zařadila jsem se do zadní řady. Počkat, vždyť já ani nevím co tady vlastně mám dělat. Ovšem na mojí otázku odpověděl hned Kenny.

,,Jak jistě víte,postoupit z vás může jen osm. Teď se zapne jedna z písniček alba Dangerous a vy nám přdvedete, jak jste se choreografii podle instrukcí naučili. Písničky budou následující: Smooth Criminal, Thriller a Beat It. Přeji hodně štěstí." Dokončil Kennys svůj proslov. No tak ještěže jsem takový, zapálený fanda a tyhle choreografie jsem se již dávno naučila. Kdyz tak budu improvizovat...

Jeden z porotců, který zrovna seděl vedle Michaela, zapnul muziku a z kazeťáku se začali linout první melodie singlu Smooth Ceiminalu. Já jsem nelenila a začala jsem dělat první pohyby choreografie...

Celá zpocená jsem si sedla na lavičku a napila jsem se vody, kterou jsem si přinesla z automatu po první přestávce. Teď už se jen čeká až vyhodnotí koho berou. Všimla jsem si že celou dobu co se předvádělo, mě Michael pozoroval. Musela jsem se na něho podívat, když jsem se na něho podívala tak se naše pohledy střetli. Michael se na mě podíval a věnoval mi úsměv, který jsem mu oplatila. Všimla jsem si také jedné holky, která mě pozorovala nenávistným pohledem. A jéje, jen jsem se na ní nepatrně usmála a dál jsem jí nevěnovala pozornost.

,,Tak že, už máme výsledky, koho číslo řekneme, postaví se dopředu." Jo zapomněla jsem říct že nám přiřadili čísla. Já dostala 24.

,,Tak jo, vybrali jsme číslo 15, 6, 4..."Takhle to pokračovalo dál až ještě zbývaly poslední dvě čísla.

,,18," už ani nedoufám že mě vyberou, ,, a 24."Vyvalila jsem překvapeně oči a stoupla jsem si dopředu k ostatním.

,,Vy co jste se nedostali jste byli taky dobrý, neztrácejte naději, třeba to vyjde někdy jindy. Můžete jít a vás co jsme vybrali, tu ještě chvíli počkejte." Promluvil Kenny, ostatní co nevybrali se dali k odchodu a my jsme tady zůstali stát. Všimla jsem si že je tu tady taky i ta holka co se na mě moc "hezky" usmívala. Super...
Kenny nám potom začal říkat v kolik se již zítra máme sejít na letišti a další věci.Potom mi došlo že všechny moje věci jsou v budoucnosti, bezva. Co budu dělat? Z přemýšlení mě vytrhl Kennyho hlas, který říkal že už můžeme jít.
Chtěla jsem už jít a vymýšlet co bude dál, ale zastavil mě Michaelův hlas.

,,Vítej na mém turné. Docela dobře tancuješ, smím se zeptat kde jsi se to naučila?"Zeptal se mě mile.

,,No...jde to nějak samo a částečně taky od vás. Hodně obdivuju vaše taneční pohyby a rytmické cítění, jste tak trochu můj vzor."Trošku?Spíš hodně...Nabrala jsem červenou barvu do tváří.

,,To jsem rád že někoho inspiruji. A tykej mi, vlastně jak se vůbec jmenuješ?" Zeptal se mě.

,,Já jsem Nailah Ramírez, ale říkejte teda říkej mi Lio."

,,To je hezké jméno. Lia."Trochu jsem se začervenala nad jeho nejspíš lichotkou.

,,Já se ti vlastně ani představovat nemusím a můžeš mi říkat Miku." Natáhl ke mně ruku kterou jsem přijala. Cítila jsem jak mnou projela vlna elektřiny a jemu se stalo nejspíš to samé...

,,No asi bych už měla jít, tak asi zitra."Omluvně jsem se na něj podívala.

,,Jo promiň, asi jsem tě trochu zdržel."Posmutněl.

,,Ne to vůbec ne."Opáčila jsem. ,,Tak asi ahoj zítra."

,,Ahoj a dobrou noc."Popřál mi.

,,Dobrou."Zářivě jsem se na něj usmála a dala jsem se k odchodu. Mike je vážně roztomilý. Usmála jsem se sama pro sebe. Procházela jsem kolem té šatny ve které jsem se ocitla a přemýšlela jsem, co budu dělat když tu nemám ani peníze.Ale jak jsem procházela kolem té šatny, všimla jsem si že je otevřená a jsou tam mé věci? Tak to je fakt hodně divný. No každopádně jsem jí vzala a bylo tam všechno. Oblečení, peníze atd...vážně divný. No mobil jsem v ní vůbec nenašla, co jsem taky mohla čekat že? Teď už budu muset najít jen náké místo na přespání...

Tak je tu další kapča. Lia se dostala do devadesátých let, přesněji do roku 1992. A narazila a to doslova do samotného Michaela Jacksona.
Já to sem prosím musím dát.

Tahle fotka mi vždy vyvolá úsměv na tváři.Na téhle fotce je naprosto boží. No nic na další kapče zatím čááj!

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro