Od plesu uběhlo pár týdnů a ještě jich pár zbývá a potom budeme mít měsíc volno eeeej.Jelikož se Gwen už vrátila tak Slash musel odjet a taky kvůli svým koncertům s kapelou.Donna byla strašně smutná ale dohodli se že až se vrátí do USA tak se sejdou. Jako taky mi Slash docela chybí, byla s ním sranda, taky se zase asi dvakrát nechal trochu unést při výstupu.He he.
S Kennym a Donnou jsme se rozhodli nebo spíš oni dva to rozhodli a já nebyla proti, že se s Donnou v TWYMMF budeme střídat. Mike mě u toho na konci dvakrát políbil a publikum se mohlo zbláznit, jednou dokonce kvůli mně páč jsem jo uprosila zazpíval Remember The Time a mělo to úspěch.
Ale když už jsme u Mika, tak ten teď do koncertů dává úplně vše až se o něj docela bojím, po show a zkouškách je hodně vyřízenej a zase mu nejde pořádně usnout a potom má hrozný kruhy pod očima...

Převalila jsem se na bok. S Mikem jsme si zařídili společný pokoj.Ale matrace vedle mě je prázdná. Otevřela jsem oči a zadívala jsem se do tmy. Moje oči proskenovaly každý kout tmavé místnosti až se zastavily u postavy stojící na balkóně. Opatrně jsem vstala z postele a potichoučku jsem docupitala na balkón.

,,Proč nespíš Miki?"Pohladila jsem ho po rameni a on se trochu leknul.

,,Nemůžu usnout....jsem tak unavený a vyčerpaný ze show ale...nejde mi to."Povzdechl si. Smutně jsem se na něj podívala.

,,Poslední dobou se moc přepínáš, měl by si si trochu taky odpočinout."Vzala jsem ho za ruku a propletla jsem si s ním prsty.

,,Chci aby show byla dokonalá a publiku se líbila."

,,Ale za jakou cenu Miki? Musíš myslet trochu taky na sebe. Nechci aby jsi si ublížil nebo se nějak oddělal. Mám o tebe strach."Podívala jsem se mu do očí a pohladila jsem ho po tváři.

,,Nic se mi nestane, jsem na to zvyklí. To bude dobrý uvidíš, ještě pár týdnů a pak si dám pohov, slibuji."Políbil mě na hřbet ruky.
Jen jsem si povzdechla.

,,Jen to hlavně nepřežeň prosím. Dnes si se ke konci skoro držel na nohou. A neříkej že to bylo součástí show, mně to tak nepřipadalo."

,,Jsem v pohodě, neboj."Políbil mě.

,,No dobrá...ale teď si pojď ještě lehnout."Vzala jsem ho ta ruku a táhla jsem ho do postele.
Mike si vedle mě lehnul a přitáhl si mě do objetí.

O několik týdnů později...
Ach jo, dnes je fakt blbej den....dostala jsem to a je mi neskutečně blbě. Asi řeknu Mikovi a Kennymu že dnes nebudu moc vystoupit, protože bych to dnes vážně nedala.Tak jo teď vstanu a jdu mu to nějak říct.
Přišla jsem do haly a tam stál Kenny, Tenzin, Seth,Karen a Mike který sotva stál a byl totálně vyřízenej? Tak to ne, ten dnes v žádném případě vystupovat nebude.
Přišla jsem k nim.

,,Ahoj Lio."Pozdravil mě Mike a unaveně se na mě usmál.

,,Miku, měl by jsi si dát pauzu, vždyť sotva stojíš na nohou."Zpustila jsem na něj.

,,Lia má pravdu Miku, měl by si si odpočinout, dnes ten koncert zrušíme a přesuneme, fanoušci to pochopí."Přidal se ke mně Kenny a Karen přikývla.

,,Ne!Nic rušit nebudeme, zvládnu to.Budu v pohodě."Narovnal se sebevědomě.

,,Chceš se zničit?"Káravě jsem se na něj podívala.

,,Říkám že jsem v pohodě."Odbyl mě.

,,Miku když neposlouchá mě tak aspoň poslechni ji, myslí to s tebou dobře."Zastala se mě Karen.

,,Jsem v pohodě, vážně, prospím se a budu cajk."Ujišťoval nás.

,,No tak dobře."Povzdechl si Kenny.

,,Já s tím ale nesouhlasím."Zkřížila jsem si ruce na hrudi.

,,Co si vlastně potřebovala?"Zeptal se mě Kenny.

,,No já... není mi úplně dobře..."Kenny se nechápavě podíval.Protočila jsem očima.

,,Dámské problémy...a prostě dnes to asi nezvládnu opravdu mi není moc dobře."

,,A-aha no tak to je jasný řeknu někomu ať tě zaskočí."Odmlčel se.

,,Děkuju."

,,No já se jdu teda prospat."Řekl Mike a vydal se pryč jen že se v půlce cesty tak zamotal že málem hodil držku ale naštěstí se opřel o zeď.

,,Miku!"Mences nemences jsem k němu s ostatními přiběhla.

,,Jsi v pořádku?"Zeptala se ho Karen.

,,V naprostém."Odvětil.

,,Miku před námi to nemusíš hrát. Jestli se na to necejtíš tak to zruším."Řekl Kenny a podepřel Mika.

,,Nic se rušit nebude. Teď se chci jen prospat. Lio? Pojď se mnou."Odvětil už mrzutě. Vyvalila jsem oči, takového ho neznám.

,,J-jo."Vypadlo ze mě.Kenny a já jsme Mika podepřeli a odvedli do výtahu kde nás potom Kenny opustil.

,,Miku prosím, něco se ti stane."Věnovala jsem mu prosebný pohled.

,,Lio budu v pohodě ano? Nic se nestane a potom budu pořád odpočívat ano?"Ach jo když já nevím.Jen jsem si povzdechla což očividně vzal jako můj souhlas.

Show jede v plném proudu a Mike zatím vypadá ok.Ale i tak se o něj bojím.

,,Karen, co když se mu fakt něco stane? Mám o něj strach."

,,To nejsi sama. Mike je strašnej paličák. Nedá si nic vymluvit."

Skončila písnička Beat It a Mike přišel celej zpocenej se napít.
Viděl jak se na něj s obavami dívám a proto ke mně přišel a políbil mě.

,,Jsem v pohodě. Neboj se o mě.Jen jsem se potřeboval trochu prospat."

,,Až se ti ale něco stane tak mi dáš za pravdu."Mírně jsem se zamračila, on mi na to však už nestačil odpovědět protože už musel jít ja stage. Zabedněnec...

Koncert ubíhá a teď je Heal The World. Mike chodil po podiu a zpíval zase tak božsky. No tak že bych mu křivdila? V tom se ale složil na kolena.

,,Miku!"Vykřikla jsem a chtěla jsem k němu vyběhnout, ale zastavil mě Kenny.

,,On to jen tak tady hraje, včera jsem to jen přidali."Objasnil. Moc mu nevěřím teda.Přiběhli k němu dva tanečníci a pomohli mu vstát ma nohy a on se o ně opřel.Teď už je ale fakt vyřízenej.
S Karen jsme se na sebe s obavou v očích podívali.
Mike dozpíval,rozloučil se s publikem a vydal se do "zákulisí."Na nic jsem nečekala a objala jsem ho.

,,Moc jsem se o tebe bála."
Mike mi objetí oplatil.

,,Já ti říkal že to zvládnu."Pousmál se na mě.

,,Tohle mi už ale nedělej."Vztyčila jsem ukazováček.

Mike a ostatní se převlékli a šli jsme k autům.Držela jsem se s Mikem za ruku.

,,Teď už budeš odpočívat a běda ti jestli ne."

,,Neboj."Usmál se na mě a otevřel mi dveře od auta. Nasedla jsem ale viděla jsem Mika jak se opřel o dveře u auta a chytl se za hlavu.

,,Co se děje?!"Zeptala jsem se.

,,Nic v pohodě."Pokusil se pousmát a zabouchl dveře a šel to obejít ale v tom jsem uslyšela těžký dopad na zem. Blesku rychle jsem otevřela dveře a viděla jsem Mika jak leží na zemi.

,,Miku!"Vykřikla jsem a přiběhla jsem k němu čímž jsem upozornila i ostatní.

,,Miku? Co ti je?"Zacloumala jsem s ním ale on bez pohnutí ležel.

,,Miku."Lehce jsem ho propleskal ale nic.

,,Zavolejte někdo sanitku!"Vyřikl Kenny.

,,Miku notak probuď se."Zkoušela jsem to dál.Tohle se nemělo stát.

,,Miku!"Drali se mi slzy do očí.Položila jsem si jeho hlavu do klína.

,,Sanitka tu bude za pět minut."Přiběhl udýchanej Seth.

Za chvíli sanitka opravdu přijela a naložila ho, naštěstí jsme já a Karen mohli jet s ním a Kenny jel za námi autem.Celou cestu jsem držela Mika za ruku...

V nemocnici ho odvezli na ambulanci a to už jsme museli počkat venku. To čekání mě ubíjelo.

,,Je to moje vina Karen. Neměla jsem ho nechat vystupovat. Vždyť to všichni viděli jak mu není zrovna dobře. Co si ostatní o mně pomyslejí? Přítelkyně která mu nepomohla. Můžu za to."Tekli mi slzy po tvářích.

,,Ty za to nemůžeš Lio. Bylo to jeho špatné rozhodnutí."Objala mě.Nechala jsem se jí konejšit.

,,Slečno Ramírez s Feye?"Oslovil nás doktor který právě přišel.

,,Ano? Jak je na tom?"Otřela jsem si slzy.

,,Pan Jackson bude v pořádku. Byl moc přepracovaný a unavený, chyběla mu velkou část spánku což zapříčinilo zhroucení. Nyní je v umělým spánku, pár dnů si tu poleží."Trochu jsem si oddechla.

,,A smím za ním?"

,,Jistě. Je na pokoji 68."

,,Děkuji."Na nic jsem nečekala a šla jsem hledat jeho pokoj.
Konečně jsem ho našla a vkročila jsem do něj. Ležel tam na posteli a kolem něj bylo pár přístrojů. Pokojně spal. Sedla jsem si k němu a vzala jsem opatrně jeho ruku do té své.

,,Tak moc jsem se o tebe bála...Neměla jsem tě nechat vystupovat."Stekla mi jedna slza po tváři.
Seděla jsem tam asi dobrou hodinu, mezitím tam na chvíli přišel taky Kenny a Karen.

,,Baby stay with me, stay with me till the morninglight..."Utkvěla mi v paměti jedna písnička kterou jsem ze sebe vypravila.
Musíš být v pořadku, nenechávej mě tu...

Mike v nemocni spí asi už druhým dnem což se mi vůbec nelíbí.Samozřejmě že se to jeho zhroucení stačilo dostat už do médií, jak já je nenávidím.
Vstoupila jsem do Mikova pokoje a zase jsem si k němu sedla a vzala ho za ruku.Ty dva dny jsem mu povídala co jsem dělala a taky jsem mu něco předčítala z Petera Pana kterého má rád. Sice mě asi neslyší ale to nevadí.
V tom jsem ucítila jemné cuknutí ruky. Vzhlédla jsem k Mikovi.Začali se mu jemně chvět oči.

,,Lio?"Zachraptěl.

,,Mika?"Nemůžu uvěřit že ho konečně zase slyším.
Opatrně otevřel oči a rozhlédl se po místnost.

,,Kde to jsem? To není hotelový pokoj..."

,,Jsi v nemocnici, zhroutil si se,"odmlčela jsem se, ,,tohle mi už nikdy nedělej."Políbila jsem ho.

,,Nebudu..."

No...kapča o ničem. Dnes nastal ten nejhorší den kterého jsme se všichni obávali. 25.6.
Dnes vyjde ještě jedna kapitola věnovaná Mikovi.❤️