Ráno se mi vůbec nechtělo vstávat. Už jsem se chtěla vymluvit třeba na ukrutnou bolest hlavy, ale když jsem se na posteli otočila směrem od zdi a viděla Tiffany, jak zase stojí u zrcadla a nervózně si kouše nehty, věděla jsem, že jí musím být oporou.

Když jsem pak sešla do kuchyně na snídani, bylo nezvyklé ticho. Normálně bych řinčení nádobí, cinkání příborů za Rosiiného neustálého žvanění a babiččina lamemtování, ať nemluví s plnou pusou slyšela až na chodbu.

Teď však všichni stáli kolem a dívali se na tři obálky na jídelním stole.

Teta s mámou se opíraly o linku a táta kousek dál. Babička seděla u stolu, už nějakou dobu nerada stála, prý kvůli bolavým kloubům. Strejda stál u plotny a připravoval lívance, jako by se nic nedělo. Kdykoli jindy by se mi sbíhaly sliny už jen při pohledu na ně, ale teď jsem neměla na jídlo ani pomyšlení.

Došlo mi totiž, o co jde. Výsledky NKÚ.

,,Čekali jsme na tebe, až vstaneš," oznámila mi máma.

Vzala jsem si obálku ze stolu a rozlomila pečeť. Když jsem pak vytáhla a rozkládala list pergamenu, třásly se mi ruc. No tak holka, bude to dobrý!

VÝSLEDKY ZKOUŠEK NÁLEŽITÉ KOUZELNICKÉ ÚROVNĚ

Vyhovující klasifikační stupně:
Vynikající (V)
Nad očekávání (N)
Přijatelné (P)

Nevyhovující klasifikační stupně:
Mizerné (M)
Hrozné (H)
Troll (T)

REBECCA PHOEBE FRANCOISE WINTEROVÁ BYLA HODNOCENA NÁSLEDOVNĚ:

Astronomie                                                 P
Kouzelné formule                                    V
Obrana proti černé magii                     V
Studium mudlů                                       N
Starodávné runy                                     N
Dějiny čar a kouzel                                P
Lektvary                                                    N
Přeměňování                                          N
Numerologie                                          P

Prošla jsem! A lépe, než jsem čekala!

Numerologii jsem si dala hlavně kvůli tátovi, ale moc dobrá jsem v ní nebyla a neměla jsem v plánu s ní pokračovat. Stejně tak astronomii a dějiny.

U lektvarů jsem se musela více snažit, abych prošla s vyšším hodnocením než Přijatelné, Křiklan byl však podle všeho ochotný přijmout na OVCE i studenty s Nad očekávání. A to rozhodně hrálo v můj prospěch.

Tiffany ke mně přiskočila a vytrhla mi pergamen z ruky. Vyčítavě jsem se na ni zamračila.

,,Promiň," podala mi svůj zadívala se do mého.

Ze všech předmětů, které potřebovala pro lékouzelnictví měla alespoň Nad očekávání, z lektvarů, bylinkářství a OPČM dokonce Vynikající. A stejně jako já měla z Numerologie a dějin Přijatelné.

,,No, čekala jsem to trochu lepší, Rose," mlaskla teta při pohledu na výsledky své dcery ,,NKÚ jen z péče o kouzelné tvory..."

,,By mohlo stačit na odbor pro dohled nad kouzelnými tvory," doplnil jí strejda a povzbudivě Rose poplácal po rameni. Strejda vyrostl na venkově, kde měl ke zvířatům blízko a Rose je také měla moc ráda, babička však doma trpěla pouze rodinnou sovu a naše kočky. A taky naší domácí skřítku Cinky, ale tu jsem jako zvíře nikdy nepočítala.

Máma kontrolovala i mé výsledky.

,,Moc pěkné, Rebecco, máš více otevřených možností."

Nervózně jsem se usmála a uvažovala, zda jí řeknu o svém snu stát se bystrozorkou, nechtěla jsem ale zkazit její dobrou náladu. V naší rodině bylo bystrozorství dost citlivé téma. Děda z tátovi strany se kvůli tomuto povolání od základů změnil a až do své smrti před deseti lety se uzavřel do sebe. Mámě pro změnu zabilo tetu, kterou sice nikdy nepoznala, ale její mámu, mou druhou babičku, to na dlouhá léta zlomilo.

Jenže já chtěla pomoci světu v boji proti černé magii, ne se zašít někam za stůl! Měla jsem už několikrát chuť se s tím svěřit.

,,U Merlina! To už je za dvacet minut devět?" zvolal táta ,,honem holky, nasnídat a převléknout!"
___________________________

Dopletla jsem Tiffany cop a stáhla ho gumičkou. Čekaly jsme v kuchyni na tátu a protože jí její dlouhé vlasy lítaly do tváře víc než jindy, jsem jí nabídla praktičtější účes.

,,Hotovo," oznámila jsem jí.

Sáhla si dozadu na týl a zkontrolovala, zda pevně drží. ,,Díky. Nemám ho zaplést i tobě?"

Mávla jsem rukou. ,,Ne, na co? Vždyť vám budu jen sbírat camrál."

A taky jsem nechtěla, aby si mě s ní Sebastian spletl.

Zadívala jsem se na hodiny, bylo za minutu devět. Na to, jak táta předtím spěchal, že jsme se pomalu ani nestihly najíst, si najednou dával na čas.

,,Už běžím," ozval se z chodby. Očividně byl předtím ve sklepě.
Tiffany zaúpěla, když viděla, co nese v náručí.
,,Tati!"

Za to já vyprskla smíchy.

,,Co máte proti mým zavařeným okurkám?" zeptal se dotčeně táta. Na své zavařeniny byl pyšný, a ačkoli jsem měla ráda jeho třešňovou marmeládu nebo dýňový kompot, většina jeho ostatních výtvorů se nedala jíst. A nebo po nich příšerně táhlo z pusy kvůli jeho oblibě přehánět to s cibulí a česnekem, to bylo tak padesát na padesát. Jen zatím nikdo nebyl tak krutý, aby mu to řekl.

Doslova jsem se dusila smíchy. ,,Ale nic, co s tím máš v plánu?"

,,Nechceš to doufám dát Clineovým?" vyděsila se Tiffany.

Dotčeně obří zavařovací sklenici položil na lavici u stěny. ,,Je slušností něco přinést a protože nebyl čas vymýšlet něco většího, vzal jsem aspoň své podomácku zavařené okurky z naší zahrady. Rebecco, podrž to, ať mám volné ruce."

Opět sklenici zvedl a podal mi jí do náruče, až jsem se pod její vahou prohnula. Tiffany mu nadiktovala adresu, když se ho za chytla za ruku, musel mě vzít za paži, abych sklenici udržela a s námi oběma se přemístil.

Vteřinu předtím, než se mnou něco trhlo, jsem sklenici rychle položila na zem.

Nazdar, hádejte, kdo se (aspoň prozatím) vrátil 😁

Uvidíme, jak to budu se psaním zvládat v budoucnu, ale máme tu novou část, která se doufám aspoň trochu líbila.

Mějte se 👋