Z pohledu Tiffany:

Seděla jsem u stolu Mrzimoru a přežvykovala toast a upíjela k tomu čaj, když najednou si ke mně někdo přisedl.

,,Dobré ráno" zazubil se na mě dotyčný, nebo spíš dotyčná.

,,Dobré Izzi" zamumlala jsem s plnou pusou, babička by z toho rozhodně neměla radost.

,,U Merlina, ty teda vypadáš, jak jsi spala?" zeptala se starostlivě Isabelle a položila mi ruku na rameno.

,,Špatně, vzbudila jsem se v pět a i když jsem se snažila znova usnout, pořád ne a ne zabrat, kolem půl sedmé jsem to vzdala"

Isabelle se zamyslela ,,ty potřebuješ životabudič" nalila mi do prázdného hrnku od čaje kafe a podala mi ho.

,,Já kafe nepiju" bránila jsem se.

,,Jen pij, potřebuješ ho" usmála se povzbudivě Izzy,tak jsem ji poslechla.
Kupodivu kafe okamžitě zapůsobilo a do mě se vlila nová energie,zajímalo by mě, co tam dávají.

,,Tak co?" zeptala se Madli sedící naproti mně,

,,Daleko lepší" odpověděla jsem. A byla to pravda.

,,A právě včas, hele" podotkla Izzy a podívala se někam za mě. Když jsem se otočila, uviděla jsem trochu zavalitou, ale celkem příjemně vyhlížející profesorku s prošedivělími vlasy,nejspíš profesorka Prýtová, ředitelka koleje, vzpomněla jsem si.

,,Rozvrh, slečno Winterová" podala mi kus papíru ,,je vám dobře?"

,,Ano paní profesorko, jen trochu únava"

Profesorka jen chápavě přikývla a pokračovala s rozdáváním rozvrhů. Cestou podala rozvrh právě přicházející Hayley.

,,Co máš první hodinu?" zeptala se a přisedla si.

,,Dvouhodinovku přeměňování" odpověděla jsem a začaly jsme si všechny čtyři navzájem porovnávat rozvrhy, naštěstí byli až na pár rozdílů stejné.

,,Bezva" zakončila porovnávání Hayley, propadla z nejbližší mísy jablko, zakousla se do něj a zvedla se ,,jdeme dámy."

Všechny jsme se zvedly a následovaly ji.

_______________

,,Tak to byla nejvíc zdlouhavá hodina Dějin, na jaké jsem kdy byla" postěžovala jsem si o polední pauze a práskla sebou na sedací lavici u stolu ve Velké síni.

,,O Dějinách klidně spi, Binns to neřeší" řekla Isabelle, která si zrovna pokládala tašku a sedala si.

,,Přesně" souhlasila Madli ,,netuším, jak mám letos zvládnout NKÚ z Dějin, když si nic nepamatuju"

,,Čti si knihy z knihovny" doporučila jí Hayley a naložila si plný talíř hranolek rovnou se třemi rybami v těstíčku.

,,Nesnídala jsem, měla jsem jen jablko" vysvětlila prostě, když viděla moje vytažené obočí.

,,Po obědě máme dvouhodinovku lektvarů, jak jsi na ně dobrá?" zeptala se mě najednou Isabelle uprostřed oběda.

,,Docela mi jdou, proč?"

,,Uvidíš" usmála se tajemně, tak jsem to zatím neřešila a pokračovala v jídle.

___________

Význam Isabelliny otázky mi došel celkem rychle, jelikož profesor Křiklan vychvaloval lektvary jen některých studentů, zatímco na jiné se ani nepodíval, přitom jsme dělali lektvar na léčení vředů, což je jeden z nejlehčích lektvarů.

,,Dělá tohle často?" zeptala jsem se šeptem Sebastiana, který pracoval se mnou ve dvojici a kupodivu jsme si celkem sedli.

,,Pořád, taky si rád nadané studenty zve na výběrové večírky a vede pro ně zvláštní soukromý klub" odpověděl stejně tiše.

Přikývla jsem, jelikož mi došlo, že se profesor snaží získat přízeň a kontakty od nadaných studentů, nebo od příslušníků významných kouzelnických rodin.

,,A ty v tom klubu jsi?" šeptala jsem dál.

,,Ano, ale myslím, že i tebe si bude chtít přidat do své sbírky, uvidíš" řekl s pohledem upřeným na náš lektvar, a jako na zavolanou zrovna přicházel profesor.

,,Tak se podíváme na vaši práci pane Cline, ach ano, velice dobře, barva i konzistence je správná, a vy slečno..." podíval se na mě a zřejmě přemýšlel o mém jméně.

,,Winterová" pomohla jsem mu.

,,Ach ano, jedna z těch nových dvojčat, už jsem dnes dopoledne měl hodinu s vaší sestrou, rodina Winterů je v Británii velmi významná, i když není v ,posvátných 28' že ano?" zeptal se se zájmem Křiklan.

,,Ano, to je" nedodala jsem, že v tom seznamu nejsme hlavně kvůli tomu, že jsme nikdy neodsuzovali mudly a mudlorozené kouzelníky, učitel se však rozzářil.

,,Výborně, pokračujte ve své práci, až bude lektvar hotový, nalijte mi prosím vzorek do lahvičky, napište na ni svá jména a kolej a odevzdejte do stojanu na mé katedře" s těmi slovy šel dál k další dvojici.

,,Vítej v Křikově klubu Tiffi" řekl s klidem Sebastian a přidal do kotlíku poslední přísadu: tři dikobrazí ostny.
Při použití té hrozné zdrobněliny mého jména jsem zakoulela očima.

,,Neříkej mi Tiffi, zní to jak jméno pro psa" strčila jsem do něj trochu.

Sebastian to ale nečekal, ztratil rovnováhu a při pádu málem převrhnul náš kotlík, co ale na sebe shodil, byly nepoužité sušené kopřivy, a to rovnou na obličej, merlinžel stále pálily, takže Sebastianovi během chvíle zrudla a napuchla tvář, a já okamžitě zděšeně vykřikla.

Profesor byl v mžiku u nás ,,slečno Winterová, odveďte prosím ihned pana Clina na ošetřovnu"

,,Ano pane profesore" vzala jsem Sebastiana za paži a pomohla mu vstát.

,,O lektvar se nestarej Fanny, já na něj vaše jména napíšu a odevzdám ho" nabídla se Hayley, já ji ale moc nevnímala, protože jsem chtěla Sebastiana co nejrychleji odvést na ošetřovnu, aby mu někdo pomohl, a vedla ho ven z místnosti.

Po třech dnech je tu nová kapitola:)
Přijde mi, že se věnuju víc Tiffany, ale nebojte, pohledy hlavních postav se budou střídat, někdy v jedné kapitole, někdy po jedné a někdy jich bude víc za sebou z pohledu jen jedné z dívek, doufám, že se chápeme:D

Mějte se 👋