Z pohledu Rebecci:

Zbytek prázdnin utekl celkem rychle, ani jsme se nenadáli a bylo prvního září ráno, kdy jsem stála před zrcadlem v našem pokoji a dívala se na sebe.
Měla jsem na sobě krátké černé tílko, roztrhané džínové kraťasy, červené tenisky a rozepnutou košili stejné barvy, která mi zakrývala holá ramena, přes rameno jsem si přehodila malou černou kabelku. Vlasy jsem měla spletené do obyčejného copu.

,,Tak co? Máš strach?" objevila se za mnou najednou Tiffany. Její outfit se skládal z džínových kraťasů, krátkého trička s šedým lemováním okolo rukávů a límce. Na nohou měla šedo- bílé tenisky. Účes měla stejný jako já.

Vlasy máme stejné celkově stejné, střižené k lopatkám, světle hnědé barvy, která ale na přímém slunci získává mírný stříbrný nádech, což je pozůstatek našeho částečného vílího původu. Rose je má podobné barvy, jen trochu tmavší, stejné délky, akorát se jí trochu vlní a chybí jim ono vílí stříbro.
Jediný vzhledový rozdíl nezi mnou a Tiffany je ten, že já mám oči modro- zelené a Tiffany modrošedé.

,,Ani ne, jen jsem trochu nervní, kam nás zařadí Moudrý klobouk" povzdechla jsem si. Fanny jen chápavě přikývla a vzala mě kolem ramen,,To já taky, ale zvládneme to, jako vždycky" mrkla na mě.

,,Holky, vyrážíme!" zavolala na nás máma, Tiffany se jen usmála, vzala do náruče svoji kočku Hety a odešla z pokoje, tak já vzala svou kočku Frances a sešla dolů po schodech, kde už na nás čekala Rose s babičkou, máma s tátou a teta se strejdou a přemístili jsme se všichni pryč.

_______________________________

Z pohledu Tiffany:

Přistáli jsme v prázdné uličce hned vedle nádraží King Kross, uvnitř si vzali vozíky, naložili na ně zavazadla a šli k přepážce nástupiště 9 a 10.
Rose se na nás usmála, rozběhla se a zmizela ve stěně.

Trochu jsem překvapeně zamrkala, ale když to zopakovali i zbylí členové rodiny kromě mně a Rebecci, jsme se obě nadechly, chytily se za ruce a i s vozíky vyrazily směrem ke zdi.

Radši jsem zavřela oči, ale když jsem je hned zase otevřela, uviděla jsem velký, červeno černý vlak a nástupiště devět a tričtvrtě, kde panoval podobný chaos jako na Příčné.

Táta se strejdou nám někam odnesli kufry a my se mezitím loučily se ženskou částí naší rodiny.
Teta něco říkala tiše Rebecce a babička se otočila ke mně.
,,Užij si to tam a chovej se slušně, jako dáma" poučila mě, pak se ale naklonila ,,vím, že se bojíš, kam tě pošle Moudrý klobouk, ale věř mi že je to jedno, hlavně když tam budeš šťastná" pošeptala mi do ucha.
,

,Dobře babi, budu šťastná" přikývla jsem. Babička je sice přísná dáma, která si potrpí na dodržování pravidel etikety, vždycky ale dokáže být dobrou babičkou.
Podobně jsem se rozloučila se zbytkem rodiny a s Beki a Rose se vydala do vlaku.

____________________

,,Tady je volno, půjdeme sem" houkla jsem na Beki, se kterou jsem se snažila najít volné kupé. Rose někam zmizela hned jak jsme nastoupily a nevypadalo to, že by se měla brzy vrátit.

,,Bezva" vydechla Beki, zaplula do kupé a sedla si k oknu, já se usadila naproti ní a opřela se hlavou o okno.  Sledovala jsem nástupiště tak dlouho, dokud mi nezmizelo z dohledu.

Najednou se ozvalo zaťukání a já zahlédla známou hřívu hnědých vlasů.

,,Je tu volno holky? Všude jinde nemají pro tři místo" zeptala se Rose.
,,Jasně, pojďte" usmála se Beki a dovnitř vešla ještě zrzka se zelenýma očima a blondýnka, jejíž oči byli průzračně modré.
Když se posadily, zrzka mi podala ruku
,,Těší mě, já jsem Lily Evansová"
,,Já Tiffany Winterová, taky mě těší" přijala jsem ruku.
Beki se zatím seznamovala s blondýnkou.
,,Jsem Maya Adamsová" přátelsky se usmála.
,,Rebecca Winterová, kráceně Beki" opětovala jí úsměv Beki ,,ty se vážně jmenuješ Maya?"
Maya skopila oči ,,No, vlastně se jmenuju Margaret, ale všichni mi říkají Mayo nebo May"
,,Tak to jo" pochopila Beki  ,,a z jaké jste koleje?"

,,Z nebelvíru, stejně jako Rose" odpověděla Lily  ,,ona a Maya byly první čarodějky, které jsem potkala ještě ve vlaku v prvním ročníku, předtím jsem nikoho takového neznala"

,,Jak to?" otážu se překvapeně, i když jsem tušila proč.

,,Jsem mudlorozená" pokrčila rameny.

 ,,Aha, to chápu, v Krásnohůlkách jsem se bavila s jedním mudlorozeným o ročník níž, před rokem ale odešel na Ilvermorny" při vzpomínce na toho chlapce se mi trochu zastesklo po Francii, ten pocit ale odešel stejně rychle jako přišel.

,,A co jste dělaly o prázdniny?" přešla radši Rose na jiné téma.

A je tu nová kapitola, jej😊
Tahle se mi psala vyloženě sama, ještě dnes by mohla vyjít další☺️

Mějte se👋