Severus zíral na svůj odraz v zrcadle.
Jeho zkažená nálada z prohrané sázky se stupňovala díky všudypřítomným čokoládovým, škaredým, otráveně barevným velikonočním vajíčkům.
Držel v ruce nechutný, růžový obleček velikonočního zajíce.

Držel jej daleko před sebou, kam jen natažená paže dovolila.

Štítivě masku odhodil na postel.
Jeho bystrý mozek nedokázal přijít na to, jak se ze sázky šikovně vymanit a vyhnout se hodinovému růžovému ponížení.

„Zatracený Brumbál a jeho skvostné nápady, jako by nestačil vánoční večírek!"

Zlostně švihl hůlkou směrem k oblečku nešťastného zajíce. Již po sté se snažil změnit barvu. Marně.

Brumbál myslel na vše. Ostatně jako vždy.