Profesorský sbor seděl u snídaně. Všechny stoly byly ozdobeny vázami s kočičkami. Strop Velké síně měnil barvu na šedivou, stejnou jako nálada dvou profesorů.
Snape i Potter hleděli zádumčivě do svých talířů.
Ředitel vypadal spokojeně, upíjel kávu a pobrukoval si nějakou písničku.
O chvíli později začal Harry nezadržitelně kýchat.
Severus, sedící vedle něj, mu věnoval jeden ze svých černých pohledů a povýšeně po něm hodil kapesník.
O mnoho chvil později, když se Harry cítil lépe, se pokusil o omluvu. Otočil se ke Snapeovi, nestačil se ani nadechnout.
Mistr lektvarů odcházel.
Ředitel jen spokojeně dodal: „Asi nemá náladu, možná má taky alergii."