Zatímco ředitel oznamoval Velké síni radostnou novinu, Severus Snape sondoval v tvářích studentů. Na malý moment si většina z nich myslela, že vejce budou obsahovat něco na způsob jejich podpisu a příjemci neodhalí jen jejich city, ale taktéž identitu. Byl to moment škaredého ticha a Severus si jej s láskou vychutnal.
Záhy ho nadšení přešlo.
Když v rozjařeném proslovu zaslechl: „... a zúčastní se samozřejmě i celý pedagogický sbor..."
Severus byl ochoten ještě akceptovat, že někde bude trčet ošatka s jeho jménem a zůstane... prázdná. Co však překročilo hranice jeho příčetnosti tkvělo ve faktu, že i on nafasuje kouzelné vejce.