Albus Brumbál s nadšením pozoroval, jak profesor lektvarů ožil. Za poslední dva týdny zcela propadl výzkumu na jeho popud. Nezáleželo na tom, že se nejedná o lék proti lykantropii, ale pouze o malichernou zábavu. Albus Brumbál spatřoval v každé maličkosti cosi velkého.
A zaujmout něčím Severuse Snapea, panečku, to je velká věc.
Snape, kudy chodil, tudy brblal. Sem tam nadšeně vykřikl a spěchal do laboratoře, aby ji zase záhy s barvitými nadávkami opouštěl.
Už už se Albus obával, že možná Severuse přecenil, když do ředitelny vtrhnul lektvarista jako na kulovém blesku, hábit mu opalizoval a on zchváceně křičel: „Mám to!"