,,Dobrý den," pozdravila mile paní Sisiová.
,,Paní Sisiová, potřebujete něco?" zeptala se Hermiona. Věděla, že ji Severus nemá rád, tak se jí chtěla rychle zbavit.
,,Já jenom chtěla informovat, že zítra se obnovují svatební sliby, je to taková naše tradice. Prosím, přišli byste? Víte, taková druhá svatba," řekla paní Sisiová nahlas, aby ji slyšel i Severus.
Hermiona se na něho koukla tázavým pohledem.
,,Chceš, Hermiono?" zeptal se Severus nakonec.
,,Můžeme si to rozmyslet? Řekneme vám to na večeři."
,,Samozřejmě," usmála se paní Sisiová. ,,Tak na brzkou shledanou."
Hermiona pomalu zavřela a otočila se k Severusovi.
,,Půjdeme?"
,,Asi ano, musíme být důvěryhodní," odpověděl Severus.
,,A nemá to stejné účinky?" zeptala se .Severus protočil panenky k nebesům.
,,Ne, jen si tam řekneme, že se máme rádi. Nic to není."
,,Ale já budu muset mít svatební šaty!" vypískla Hermiona. ,,Nebo něco jím podobné..."
,,Tak zajdeme do města," navrhla Cindy. ,,Pomohlo by mi, kdybych na chvíli nemusela myslet na to, že jsem ztratila všechny, které jsem měla ráda."
,,To je dobrý nápad," přitakal Severus.
,,Ale nemám peníze na zaplacení."
,,Nic neříkej, dám ti peníze. Oblékni se do něčeho, z čeho budeš rychle venku při převlékání, a honem do města," pravil Severus.
Hermiona se zašklebila, ale šla se převléct.
Když osaměli, Cindy se usmála. ,,Je hezká."
,,A?" zeptal se Severus.
,,Je to tvoje nevěsta!"
Severus si povzdychl. ,,Kroť své nadšení. Je to jen hra."
,,Tak si tu hru užij," popřála mu Cindy a vstala, protože Hermiona zrovna vyšla ven.
,,Tak jdeme?"
,,Ano. Opatruj se!" zamávala Hermiona Severusovi a obě odešly ven.

Hermiona si se zájmem prohlížela všechny šaty.
,,Co tyhle?" zeptala se a ukázala na růžové s kytičkami. Cindy zvedla jedno obočí.
,,Musí být bílé!"
,,A tyhle?"
,,Ty jsou úžasné!" Byly opravdu hezké. Suknice byla jednoduchá a vršek byl krajkový. Čím víc si je Hermiona prohlížela, tím víc se jí líbily.
,,Jsou kouzelné," vydechla Hermiona a šla si je vyzkoušet. Padly jí jako ulité.
,,Kolik mám zaplatit?" zeptala se Hermiona prodavačky.
,,Prosím tě, já platím," řekla Cindy.
,,Ale ne, to nemůž..."
,,Žení se mi bratr, chci si to užít. Ber to jako svatební dar."
Hermiona najednou zalitovala, že se nevdává doopravdy.

Severus si četl když se Hermiona se Cindy vrátily.
,,Tak jaké šaty máte?" zeptal se.
,,Neřeknu, neukážu, prostě se nic nedozvíš! Nosí to smůlu."
,,Ale vždyť je to jen hra!"
,,To je jedno," řekla Cindy. ,,Prostě to nosí smůlu."
Severus si povzdechl. ,,Hledal tě tu James."
,,Vážně? A co chtěl?"
,,Neřekl, jsem přece manžel. Prý máš za ním hned jít."
,,Ale nedívej se na ty šaty," pravila Hermiona a vyšla z pokoje.

Schody vyběhla za chvilku, hned zaťukala.
,,Mio, volá nás!" řekl a zatáhl ji do ložnice. ,,Jo a Selia se vrátila už dneska," zašeptal a vzal si na sebe masku.
Chytil ji za ruku a přemístili se.
,,Pane," řekli oba naráz a poklonili se. Voldemort jen pokynul a sledoval, kdo další se objeví.

,,Chci Vám říci o malé akcičce." začal Voldemort. ,,Potter nemá rád mrtvé lidi...a zvlášť...děti."
Hermionu zamrazilo. ,,Tady v Irsku je jedna školka, ve které jsou děti z mudlovských rodin," pokračoval. Srdce vynechávalo čím dál víc.,,A my ty malý šmejdy zabijeme!"
Hermioně se podlomila kolena, podepřela se o Jamese a snažila se dýchat pravidelně.
,,Pošlu tam, co nejvíc lidí, ale ne všechny. Bude to takový dárek k Vánocům pro všechny mudlovský šmejdy!" uchichtl se ledově. O tom, kdy k tomu dojde, se nezmiňoval. Jen pořád opakoval, co udělají těm dětem.
,,Můžete jít!"