,,Vstávej," ozval se z dálky hlas. Hermiona se zamračila a otevřela oči.
,,Já jsem spala! Kolik vůbec je? Vždyť ani nesvítí slunce!"
,,Je šest," odpověděl a ukázal na hodiny.
,,A proč...?"
,,Je hrozné koukat na tebe, jak spíš,"
Hermiona tu větu vzala jako urážku. ,,Ty určitě taky nevypadáš nejlíp!" řekla naštvaně a čelo a obočí se jí zkrabatilo.
,,Já to myslel jinak," pravil tiše Severus.
,,To mě teda zajímá jak?" zeptala se nepříjemně Hermiona. ,,No, jak se chceš obhajovat?"
,,Když spíš, tak jsi hrozně... přitažlivá," řekl ještě tišeji, ale tak aby ho slyšela. Hermioně přestalo bít srdce.
,,Měl bys mi to tu ulehčovat, ale to ty ne! Musíš...musíš tohle říct!"
,,Copak jsi nechtěla pravdu?"
,,Měl jsi lhát!"
,,Omlouvám se, ale..." Zauvažoval a došel k názoru, že skutky jsou lepší než slova a jemně ji objal. Hermiona se odtáhla.
,,Omluva se přijímá, ale už o tom nemluvme."
,,Půjdeme na procházku?" zeptal se nesměle.
,,Klidně," řekla Hermiona a pokusila se o úsměv.

Procházeli se lesem, tentokrát směrem k městu, slunce se objevilo za horami a paprsky dopadly Hermioně do vlasů. Vítr byl chladný, přicházela zima. Hermiona se při zavanutí klepala. Severus nic neřekl, svlékl si své sako a přehodil kolem Hermioniných ramen.
,,Děkuju," pípla Hermiona. Severus odvrátil pohled.
,,Jako by bylo za co."
Hermiona nešťastně sklopila zrak. ,,Jako bys za všechno mohl ty." Pár minut bylo ticho, ale ve vzduchu toho viselo hodně. Hermiona se zamyslela a prolomila ticho. ,,Dneska večer mě nečekej."
Severus na ni překvapeně pohlédl. ,,Ale vždyť jsem se omluvil!"
,,Ty za to nemůžeš. Nesouvisí to s omluvou."
,,A kde budeš spát?" zeptal se. Hermioně se nechtělo odpovídat.
,,Já...budu spát...u Jamese."
Severus se zastavil. ,,Budeš spát U něj, nebo S ním?!"
,,Myslíš, že bych u něj spala jen tak? Že je kamarád, tak u něj přespím?"
,,Tohle je špatný vtip!"
,,Vždyť já se nesměju," pravila Hermiona.
,,To se mně snad jenom zdá! Ty s ním budeš chrápat a...já mám dělat, že to nevím?!"
,,To je můj úkol," obhajovala se Hermiona.
,,Úkol je zjistit, co se tu chystá!"
,,No vždyť jo, když se s ním nebudu trávit čas, tak to bude divný!" Severus nevěděl, co má dělat. ,,Já to dělám nerada, ale musím! Jako ty musíš být špeh!"
,,To není stejné!"
,,Nic není stejné, jen podobné. Já musím být silná a musím něco obětovat! Tys obětoval hodně věcí a já musím taky!" vysvětlovala Hermiona smutně.
,,No počkat! Musíš, nebo chceš?" zeptal se. Bylo vidět, že ťal do živého. Hermiona mu dala facku. ,,Jak se opovažuješ?!" vykřikla raněně a rozběhla se pryč. Severusovi se na tváři pomalu začal objevovat rudý obtisk její ruky.

Hermiona běžela do pokoje, se slzami v očích si vzala své věci a rozběhla se o patro výš. Zaklepala.
,,Hermiono, co tu děláš?" zeptal se překvapeně James.
,,Je u tebe Selia?" oplatila mu otázkou.
,,Ne, jela do lázní a vrátí se za pět dní. Proč...?"
,,Můžu tady být?"
James se pousmál. ,,Samozřejmě, můžeme plány posunout dopředu."
,,Ne, necháme to na večer. To...už budu v pořádku," řekla a vešla do pokoje i s kufrem.
,,Takže, co se stalo?" zeptal se a zavřel dveře.
,,Já o tom nechci mluvit," zazoufala si Hermiona a rozbrečela se.
,,Ale no tak. Přece moje malá holčička nebude plakat," řekl jemně a objal ji.
,,Dřív to bylo jinačí, nikdy se nic takového nedělo, až teď."
,,Aspoň vidíš, že se k sobě nehodíte. Ty potřebuješ někoho jinýho."
,,To jo," zasmála se Hermiona.
,,No vidíš, jsi mnohem krásnější, když se směješ."
,,Já a krásná..." povzdychla si Hermiona. ,,Já nikdy nebudu krásná."
Políbil ji. Hermiona se po chvíli odtáhla. ,,Jdeš na snídani?" Přikývl. ,,Nepřinesl bys mi taky něco?" zeptala se Hermiona prosebně.
,,Jistě, moje holčičko," usmál se a odešel. Hermiona osaměla, chvíli nehybně seděla a pak se rychle postavila na nohy. Začala prohrabávat šuplíky, skříň, prostě to, co jí přišlo pod ruku. Najednou našla zápisníček, jediné, co v něm bylo... ,,Datum?" Byla to nějaká akce, ale BYLA...už před měsícem.
Selia, já, Kisilon, Deste, Lusea, četla si v duchu.
Mudlovský šmejdi v Molson, slavnost řepy.
Opsala si to a hledala dál, dostala se do věcí Selie. Kromě župánku, pout a bičíku nic nenašla. Nahňoucala to zpět a lehla si na postel.