,,Pozor na oči," řekl James a přivázal jí šátek kolem očí.
,,Co to zase provádíš?" zeptala se Hermiona vesele, ale uvnitř sebe byla vyděšená.
,,To je překvapení."
Najednou ucítila, že se přemístili.
,,Tak to je ona?" zeptal se povědomý hlas.
,,Ano, pane," přitakal James a odvázal jí šátek. Hermiona stála v obrovské temné místnosti, kolem ní Smrtijedi a vepředu Lord Voldemort. Pokynul jí rukou a ona se uklonila, vlasy si tím schválně dala do obličeje.
,,Kolik ti je děvče?" vyptával se podivně jemně Vy-víte-kdo.
,,Dvacet," odpověděla Hermiona automaticky.
,,Tak mladá?" ušklíbl se Voldemort. ,,Myslíš si, že to zvládne?" Pohlédl tázavě na Jamese.
,,Podle toho, co říkala je nadaná."
Hermiona stále mlčela.
,,Řekni, co jsi zač."
,,Jsem služebnice. Oddaná," řekla bez jakýkoliv emocí. Voldemort se ušklíbl.
,,To uvidíme." A pokusil se jí dostat do mysli. Hermiona v nitroobraně byla dobrá, a proto se k ničemu nedostal.
,,Nadáná je, ale připadá mi taková zranitelná," zamyslel se Voldemort.
,,Pane, co kdybych tu byla pár měsíců na zkoušku?" navrhla Hermiona.
,,A je odvážná!"
,,Dobrá, beru tě na zkoušku."
Hermiona se děkovně usmála a poklonila se.
,,Pro dnešek můžete odejít! Jen ty tu zůstaneš!" Ukázal na Hermionu. James čekal za dveřmi. ,,Takže, ty se k nám chceš přidat?" zeptal se a vstal.
,,Ano, pane!" řekla co nejpovýšeněji (pomohla jí vzpomínka na Luciuse Malfoye). Voldemort jí přejel studenou rukou po krku, Hermioně zamrzla krev, takový chlad!
,,A proč?"
,,Chci se zbavit všech těch mudlovských šmejdů!" vyřkla hrdě Hermiona. Bylo to pro ni hodně těžké. Voldemort se ledově usmál.
,,Ale jestli mě zradíš, skončíš jako oni!" pohrozil jí. Hermiona se zatvářila pohoršeně.
,,Já? To bych nikdy neudělala!"

James se s ní přemístil před vstupní dveře hotelu.
,,Jdu se projít, nejdeš taky?" zeptal se, jako by se nic nestalo.
,,Ne,  jsem unavená," odvětila Hermiona a odešla k pokoji. Severus tam stál a hleděl na to, jak se otevírají dveře.
,,Kde jsi byla?" zeptal se naštvaně. Hermiona neodpověděla, jen mu pohlédla do očí. ,,Tak kde jsi byla!?"
,,Chceš to vážně vědět?" zeptala se stejným tónem. Severusovi to došlo rychle, omluvně se na ni podíval, ale Hermuiona měla odvrácenou tvář.
,,Slyšela jsem křik! Volání o pomoc! A já...nemohla nic dělat...já..."
,,Já vím," pravil chápavě a objal ji. ,,Já to vím," zašeptal, protože najednou ho někdo chápal, někdo věděl, že to není lehké! Odtrhli se od sebe, Severus jí utřel slzy a pousmál se. ,,Zvu tě na skleničku!" Hermiona nechápavě otevřela ústa. ,,Pojď, půjdeme do baru! Na tohle alkohol skutečně zabírá."
Hermiona se zasmála a oba se vydali do malého baru.

,,Co si dáte?" zeptala se barmanka.
,,Dvakrát ohnivou whisky," pravil Severus.
,,Ale já to nikdy nepila," namítala vyděšeně Hermiona.
,,Díky žalu si na to zvykneš hned," (ne)uklidnil ji.
,,Tady to je," oznámila barmanka a dala jim dvě sklenky.
,,Tak na život!" pronesl Severus.
,,Ne, na nás!" opravila ho Hermiona a přiťukli si. Hermiona byla překvapená, ze začátku ji to pálilo hodně, ale najednou necítila nic a docela jí to chutnalo.
,,Takže, co zítra?" zeptal se Severus ironicky. ,,Dáme si kafíčko...moučníček..."
,,Samozřejmě," zasmála se Hermiona a vyžunkla všechno.
,,Ještě jednou," požádal barmanku, ta jim přihodila další skleničky.

Celé tři hodiny si povídali a popíjeli. Hermionu to bavilo víc, než hrát si na hrdinku a Severus se po letech mohl uvolnit. Ono se jinak pije v samotě a jinak s takovou milou a hezkou společnicí. ,,Divný," zamyslel se Severus.
,,Co je divný?"
,,Že mě chápeš. Málo lidí mě chápalo...skoro žádní."
,,A ti co chápali..." zarazila se a sklopila zrak.
,,Nebudeme si nic nalhávat, zemřeli nebo mě využili!" řekl jako kdyby se ho to netýkalo a napil se.
,,Budeme mluvit o něčem veselejším, jo?"
Severus jen přitakal.
,,Stal se ti o hodině nějakej trapas?"
Severus se lehce pousmál. ,,Jednou jsem zakopl o hábit."
Hermiona se snažila nevyprsknout smíchy. Jindy by jí to tolik vtipné nepřišlo, ale se vší tou whisky bylo vše veselejší. ,,A ty? Nějaký trapas ze školního prostředí..."
,,Jednou jsem se proměnila v kočku, ale jinak nic hroznýho."
Severus se zasmál. ,,Jo, to si pamatuju, druhý ročník, všichni o tom mluvili."
,,No jéjé! To bylo mnoho povyku pro nic! Jen jsem měla ocas a chlupy."