Severus celou noc nespal. Kruhy pod očima byly obrovské. Ani Hermiona, ani James nebyli na snídani. Celý den se bál všeho, co ho napadlo. Už se stmívalo, najednou se dveře otevřely. Severus vyskočil na nohy. Když uviděl krev na halence, rychle k ní přiskočil.
,,Je ti něco?" zeptal se starostlivě.
,,To není moje krev... bohužel!" řekla Hermiona a propukla v pláč, protože konečně byla volná. Konečně mohla ukázat, jak slabá ve skutečnosti je.
,,A čí je?"
,,Jasona," odpověděla a vše mu vypověděla neskutečně rychle. Byla si jistá, že by se zalkla, kdyby zpomalila nebo přestala mluvit.
,,Takže ty jsi s Jamesem nespala. A viděla jsi..."
,,Jak umírá člověk!" dopověděla a málem se neudržela na nohou. Severus ji vzal do náručí a donesl k posteli, položil ji do měkkých peřin. ,,Měla by sis svléknout tu halenku. Je celá od krve," řekl.
Hermiona se rozplakala ještě víc, Severus ji zvedl a rozepnul jí knoflíčky. Pod halenkou měla bílé tílko. Chtěl ji pohladit po rameni, ale rozmyslel si to.
,,A teď se prospi. Pak to rozebereme," pravil tiše a přikryl jí. Hermiona se snažila usnout, ale nešlo to. Pořád viděla ty zelené oči. Severus jí přinesl z koupelny uspávací lektvar, Hermiona celý vypila naráz a po pár minutách usnula jako nemluvně.

Takhle to vydrželo půl hodiny, pak s sebou začala házet a křičet.
,,Hermiono, probuď se."
Hermiona rychle otevřela oči, které se naplnily slzami. Severus ji objal a lehnul si vedle ní, to Hermionu uklidnilo a uspalo ještě víc než lektvar. Začala pravidelně oddechovat a tvář se trošku uvolnila.

Otevřela zarudlé oči. Všude byla tma, nemohla si na to zvyknout a rychle se přetočila. Tím zjistila, že ji Severus ještě drží za ruku. Jak si všiml, že je Hermiona vzůru, rozsvítil malou lampičku u postele.
,,V pořádku?" zeptal se jemně. Hermiona na chvilku zapřemýšlela, ale nakonec přikývla.
,,Ale pořád budu vidět tu tvář," odpověděla.
,,První smrt je nejhorší, ale ostatní si taky pamatuju. Všechny ty vyděšené obličeje," řekl.
Hermiona se přitiskla na jeho hruď.
,,Bál jsem se o tebe," přiznal.
,,Děkuju," pravila dojatě Hermiona a oba si lehli. Hermiona s hlavou na jeho hrudníku.
,,A zítra musíme hrát dál," povzdechl si. Hermiona pozvedla hlavu, aby se mu podívala do očí.
,,Teď na to nebudeme myslet, prosím," požádala ho.
,,Tak dobře," souhlasil Severus a pohladil ji po vlasech slepených potem a krví.
,,Měla bych se vykoupat," zauvažovala tiše.
,,Tak pozdě?"
,,Kdy jindy? Vždyť nemůžu mít ve vlasech...krev."
,,Naprosto chápu."
Hermiona vstala, vyhrabala ze skříně košilku a župan a vešla do koupelny. Připravila si hrozně horkou vodu a hodně pěny, napjaté svaly se uvolnily. Zavřela oči a relaxovala, jak to jen šlo. Umyla si vlasy, osušila se a vylezla do chladné ložnice.
,,Je tu zima," zadrkotala zuby a rychle zalezla do postele.
,,Přiložím do toho krbu v obýváku," řekl Severus a vstal. ,,Za chvíli ti bude teplo."
,,No jen aby."
,,Určitě, když já přiložím do krbu, je teplo i sto mílí ode mě."
Hermiona se zasmála. Severus si lehl zpátky, oba se k sobě natočili čelem a hleděli si do očí.
,,Tak co?" zeptal se.
,,Co co?" nechápala Hermiona.
,,Už je ti teplejI?"
,,Nijak moc," odpověděla Hermiona popravdě. Severus ji jednou rukou objal, v Hermioně se rozlilo horko.
,,A co teď?" vyptával se dál.
,,Už je to lepší," přitakala tiše Hermiona, Severus se zase odtáhl a usmál se.
,,Jsi statečná," pravil podivně milým hlasem. Hermiona na to nebyla zvyklá.
,,To není o odvaze."
,,Ale je," nenechal si to vymluvit a pohladil ji po mokrých vlasech.
,,Co teď?"
,,Můžeme něco číst, ne?" napadlo ho.
,,To je skvělý nápad," rozzářila se Hermiona.
,,Tak tady máš nějakou knížku a já si vezmu tuhle." Hermiona si prohlédla tu, co dostala. ,,Co to je? Tuhle jsem tu nikdy neviděla."
,,Tu jsem ti koupil ve městě."
Hermiona se koukla na obal. ,,Vlkodlak a Sisi?"
,,Ano, myslel jsem, že by se ti to mohlo líbit."
,,Děkuju moc, určitě bude zajímavá," usmála se nadšeně.
,,Snad," zadoufal Severus a začal číst svou knihu.

I když si to Hermiona nechtěla přiznat, začaly se jí zavírat oči.
,,Chce se ti spát?" zeptal se Severus.
,,Ne," odpověděla Hermiona a nechtěně zívla.
,,Chce, tak já zhasnu, abys usnula," řekl Severus a odložil knížku na stolek.
,,Tak já budu spát, ale nezhasínej! Jen si dál čti, mě to uklidňuje,"přiznala se náhle Hermiona.
Severus byl překvapený, ale nic neřekl, jen přikývl a znovu si otevřel knihu. Hermiona se usmála a zavřela oči.
,,Dobrou noc," zašeptala tiše.
,,Dobrou noc."