Horší už to nebude
Severus seděl na snídani, silně vykolejený tím, co se teď děje.
To přece neudělá! Šla do města, určitě!
Říkal si to, ale nevěřil tomu. V tom přišel James, široce se usmál na ostatní a posadil se k oknu. Severus ho stále pozoroval, každý jeho pohyb a sám nejedl. James si toho nevšiml a krájel si hrušku.
S NÍM spát nemůže, zařvalo v něm něco a musel dát ruce v pěst tak, až se objevily bílé klouby. Nemysli na to, uklidňoval se, ale nešlo mu to.
,,Je vám něco drahý Severusi?" zeptala se mile paní Sisiová.
,,Horší už to nebude," odpověděl bez rozmyšlení.
,,A kde máte ženu?"
Severus na ni temně pohlédl. ,,Nechtělo se jí jít na snídani, to je celé."
,,Mně se taky někdy nechce vstávat."
Na tohle už radši nereagoval. James vstal a vzal si do ruky jablko, to Severuse upozornilo...on si nikdy nic nebral do pokoje. Teď už byly všechny nervy v kýblu.
,,Vzal jsem ti jablko, nevadí?" zeptal se, ale když uviděl, že Hermiona spí, ztichl. James si k ní přisedl a chvíli na ni koukal. ,,Rozkošná malá Smrtijedka," zašeptal hrdě. Hermiona otevřela oči.
,,Říkal jsi něco?"
,,Že jsem ti přinesl jablko," odpověděl a podal jí ovoce. Hermiona se děkovně usmála a zakousla se. ,,Jsem rád, že ti chutná."
,,Byl tam Severus?" zeptala se najednou.
,,Myslím, že ano," zapřemýšlel. ,,Určitě, bavil se s tou majitelkou, no vždyť víš. Ale netvářil se, že ho to baví."
,,Aha," hlesla posmutněle.
,,Nebuď smutná kočičko, vždyť máš mě!"
Hermiona se zasmála.
,,Ty ale nejsi můj manžel."
,,No to vážně ne. A co teď budem dělat? Když chceš počkat do setmění."
,,Já nevím. Budeme...hrát šachy?" napadlo Hermionu. ,,Ale musí být kouzelnické!" dodala. James se ušklíbl.
,,Mio?"
,,Hm..." odpověděla Hermiona a pohlédla na Jamese.
,,Už je noc," usmál se chtivě.
,,Tak to nejdřív musíme zapít, ne?" navrhla.
,,Klidně," přitakal James. Hermiona si z kapsy vyndala lahvičku, ale tak aby to James neviděl, a nalila ji do skleničky. ,,Tak na co si připijeme?" James se zamyslel.
,,Na dnešní noc."
Napili se a James hned Hermionu začal líbat. Odtáhla se od něj. ,,Vypij to až do dna a já se mezi tím připravím," řekla. Hermiona se svlékla do spodního prádla a půjčila si od Selie pouta.
,,Lehni si!" přikázala sebevědomě. Její duše se ale třásla strachem. Tolik se bála, že její plán nedopadne.
,,Mile rád!" zakřenil se James a uposlechl. Hermiona ho spoutala a začali se líbat. James byl celý nadšený, ale Hermiona už začala být vyděšená. Ten lektvar ještě nikdy nezkoušela a bála se, že se nic nestane. Neměla vymyšlený plán B. Leda utéct. Najednou však James tvrdě usnul. Lektvar, který sama vymyslela, zabral. Vymyslela to perfektně, člověk po vypití usne, poví se mu, co si bude ,,pamatovat". Co bude Hermiona popisovat, bude pro Jamese ve vzpomínkách živé.
,,Milovali jsme se, dlouho a vášnivě. Potom jsi usnul," řekla Hermiona, protože moc detailů vymýšlet nechtěla. Věřila, že si to James milerád domyslí. Svlékla se donaha a zamotala do deky tak, aby jí nikdo (hlavně James) nevymotal, vzala si k sobě knížku a začala si číst.
,,Jsem to ale liška podšitá!" pomyslela si vesele, ale vzápětí si vzpomněla na Severuse. Přemohl ji smutek.
Severus seděl na posteli, byl naštvaný...a vyděšený. Bál se a nechtěl, aby ten chlípník se Grangerové vůbec dotkl.
,,Jak jsem to mohl dopustit !?"
Kopl do nočního stolku, ten se zatřásl, ale nic nespadlo. I v opojení hněvu byl Severus Snape přespříliš opatrný.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro