Hope
Devět, celých devět měsíců měsíců jsem v sobě nosila potomka toho co je prostě debil, ale prenesla jsem se přez to a teď se tomu směju to dítě tak strašně miluju.
V červenci už jsem měla břicho jako balon a odpočítávala jsem dny do porodu.
A konečně, šestnáctého července ve tristvrte na devět rano se mi narodil ten nejkrásnější a nejuzastnejsi syn na cele planetě.
Má tmavě čokoládová očka ve kterých má jiskricky šibalství.
Ani nevíte, jak míč mi připomíná jeho tatínka, ale bez jeho tetování.
On ani nevi, jak strašně moc ho miluju i když mi ublížil.
Dala bych všechno pro to, aby byl se mnou a s našim dítětem, ale ne, Zayn je prostě Zayn.

O tři roky později....
Čas letí jako voda a mému malému sluníčku už jsou tři roky.
Čím dál tím víc se podobá jeho tatínkovi.
Už začíná žvatlat a je to strašné roztomilé.
,,Otevři pusinku, letí letadlo se strejdou Harrym," snažím se do něj dostat přesnídávku, ale ten prcek má prostě svoji hlavu. Koho mi to jen připomíná.

,,Letadlo bum, strejda pápá," odpoví mi prcek a já se začnu smát.

,,Zayne juniore," jo pojmenovala jsem po Zaynovi i jeho syna. No nedivte se mi.
Z mého smíchu mě vyruší zvonek, který se rozezněl po celém bytě.
Došla jsem ke vchodovým dveřím, které jsem následně otevřela.
Když jsem spatřila osobu stojící za dveřmi málem se mi zastavil dech.

,,Z-zayne?"

,,Ahoj Hope."

***************
Hola lásky!
Druhá část je na této knize, takže......si ji přečtěte
Jinak vás strašně miluju!!

NizaJimez😝