Na budíku mi zvoní Animal od Alvaro Solera, což znamená že už je čas vstávat. No je pět hodin, já si musim umýt vlasy, učesat se, obléct se a hlavně se najíst, protože tak do dvou hodin budu bez jídla. A já a jídlo jsme nejlepší kamarádi.
Takže mé první rani kroky mířily do koupelny, kde jsem ze sebe sundala pyžamo a hodila jej do koše na prádlo.
Pustila jsem na sebe teplou vodu a na houbičku si vymačkala citronový sprchový gel.
Následně jsem si umyla vlasy s čokoládovým shamponem.
Miluju tuhle kombinaci.
Vypla jsem sprchu a vlasy si zabalila do turbanu, stejně jako tělo, které jsem obmotala ručníkem.
Zamířila jsem zpět do svého pokoje a převlékla se zatím do volného černého trička s prostředníčkem a krátkých kraťasu, které končily pod zadkem.
Vlasy jsem.si nejprve vysušila ručníkem a následně do nich vmasírovala Olejníček, aby šli dobře rozčesat. Což jsem.i následně udělala. Potom jsem zapla fén a vyfénovala si je.

,,Bože to už je tolik? Vůbec nestíhám," slyším jak začíná vyšilovat Monča, která právě Vstala z postele.
Za chvíli byla slyšet z koupelny tekoucí voda.
Já jsem si zatím udělala nízký culik a šla si do kuchyně udělat jídlo. Mám hlad jako vlk, ale když nad tím prěmýšlím, kdy já hlad nemám?
Dole v jídelně už seděla jak mamka tak taťka. Možná bych mohla říct něco z mě minulosti.
Když se naši rozvedli před dvěma lety, prvně jsem bydlela u taťky. Měla jsem tam školu, kamarády a nebyl důvod proč bych se měla stěhovat do nějaký malý zemičky v Evropě. Miluju Londýn, Británii, Irsko i Skotsko, ale jak jsem říkala jisté okolnosti mě donutily se sem odstěhovat. Taťka mi moc chybí vidím ho jednou za měsíc a to na jeden den. Je to hodně smutné, ale nic z toho by se nemuselo stát, kdyby se jednou neopil a nepřivedl si domů mladou hoku. To byl důvod jejich rozvodu.

,,Co si dáš ke snídani zlatíčko?" ptá se mě mamka, hned jak mě spatří.

,,Máme pizzu?" Optal se jí.

,,Ty chceš snídat pizzu? Jsi se zblaznila ne? No, ale když nebudeš až do oběda jíst tak si ji vezmi," proročí nad tím oči a já si jdu vytáhnout pizzu z mrazáku. Hawaii, mňam. Tu miliju.
Zbavila jsem ji obalu, položila na plech a zapla troubu na 200 stupňů. Pizzu tak za dvacet minut vytáhnu.

,,Bože já mám takový strach. Co když řekne, že si mě nevezme? Co když.."

,,Co když na Zemi spadne meteor?" Snažila jsem se odlecjčit situaci.

,,Adélo!" Křik ne po mě matka.

,,Nech ji bejt Cereie, má pravdu. Moni moc to prožíváš," aspoň n kdo se mě zastane.

,,Lidi jsem tady," zval se hlas, který z celého srdce nenávidím. Tomáš... grrrr.

,,Ahoj lásko už jsi konečně doma tolik jsi mi chyběl," skočila mu mamka kolem krku.
Jo Tomáš je její nový manžel. Parchant jeden.
Monča je jeho dcera, ale ta mi nevadí. Je v pohodě narozdíl od tohodle tupce, který neznal slovo sarkasmus.
A nenávist je vzájemná.
On nemá rad mě a já jeho.

,,Ahoj Moničko, tak jak se má moje dceruška?" Začal se nad ní hned rozplývát.

,,Adélo." Kývl směrem ke mě.
Najednou se ozvalo pípnutí trouby.

,,Pizza," vykrikla jsem s radosti, protože to znamenalo, ze je jídlo hotovo.
Vytáhla jsem plech, vypla troubu a pizzu dala na veliký talíř se kterým jsem odešla do svého pokoje.
Po dojezení posledního kousku a nikdy nesplněným přáním vrázit čas abych si ji mohla dat znovu jsem zjistila ze je nejvyšší čas se jít připravovat.
Svlékla jsem ze sebe svoje oblečení a oblékla si světle fialové šaty bez raminek, které byly krátké ze předu, ale ze zadu měli takovou tu dlouhou vlečku, ale zároveň to vlečka nebyla. (Víte co myslím ze Jo?😂)

Potom přišla rada na make up. Takže make up, linky, řasenka, upravit obočí, červená rtěnka a konec.
No a teď to nejhorší.... vlasy. Nakonec jsem se rozhodla pro obyčejný francouzsky cop, který jsem si zapletla na stranu.
Do malého psaníčka jsem si dala můj IPhone osm plus. (Btw ten bych chtěla 😭)
Dále jsem tam dala balení kapesníčků a to bylo vše.
Do látkové tašky jsem si dala věci na vecer, protože tam nebudu cely den a noc v šatech a lodičkach.
Tričko, krátká červená mikina Justina Biebera, černé leginy a kotníčkové tenisky, do kterých jsem dala i kotníčkové ponožky.
Naposledy jsem se na sebe podívala do zrcadla a vydala jsem se dolu do předsíně, kde už čekal zbytek rodiny v šatech a kvádrevh.

,,No to je dost, že jseš! Štěpán je tady za chvilku a co by si pomyslel, kdyby jsi přišla pozdě!?" Začal na mě hned rvát Tomáš, ale já ho ignorovala. Odnesla jsem si tašku do předsíně a obula si lodičky bezové barvy.
Za pat minut zvonil zvonek a bylo jasné kdo to je.

,,Ahoj Štěpáne, ty by jsi chtěl naši Monču ?" Začal se najednou usmívat ten jemuž mám říkat otec.
My s taťkou jsme nad tím jenom po kroužili hlavou.

Na obřadě......
,,Bereš si Štěpáne Moniku a budeš ji ctít a milovat dokud vás smrt nerozdělí?" Plat se kněz.

,,Ano,"

,,Bereš si Moniko Štěpána a budeš ho ctít a milovat dokud vás smrt nerozdelí? "

,,Ano," lhala bych, kdybych řekla, že jsem ne brecela. Par slzicek mi ukáplo.

Po obradě, který byl snad nekonečný jsme se šli konečně najíst. Nevím proč mi připadalo, že mamka pořád zkoumá hodiny. Jako by někoho čekala, ale te je blbost.

Ani jsem netušila jak blízko pravdě jsem.....
*************************
Hola lásky! Na koho myslíte, ze se čeká, nebo kdo přijde?
Tohle je pro KarolkaS_
Pište si o věnování!
NizaJimez♥️♥️