Když jsem se probudila, tak můj bratr byl pryč.  Pomalu jsem vstala a dokulhala ke dveřím, které jsem vzápětí otevřela.

Vyšla jsem před vchod, kde se ozývalo řinčení oceli.  Na cvičišti stál mladý Assassin v bílém hávu a postarší Assassin ve světle-šedém hávu.

,,Maliku pokrč víc nohy! Co jsem ti o tom říkal!  Takhle nemůžeš na boj!" křičel starší Assassin.

Mladý Assassin mírně pokrčil kolena a vyběhl na staršího Assassina, který se vyhl a poranil ho.

Mladý Assassin se chytil za krvácející bok.  ,,Udělal jsi zásadní chybu Maliku! Pro dnešek končíme, jdi si to ošetřit a pak přijď!" rozkázal.

Mladý Assassin přeskočil plot a strčil do mě. Zasyčela jsem bolestí a prešlala na zdravou nohu.  ,,Ty jsi Altairovo mladší sestra, že jo?" zeptal se a bolestivě se chytil za ránu na boku.

,,Jo to jsem já. Mary," řekla jsem.  ,,Malik. Těší mě. Mimochodem tvůj bratr je u Al-Mualima."

,,Díky," odpověděla jsem. 

,,Neděkuj mi, to Assassini nedělají..." řekl Malik a zamračil se. 

***

Po zbytek dne jsem seděla u cvičiště a sledovala starší Assassiny jak trénují. Byl to tvrdý boj, vůbec nebrali ohledy na to, že se jeden z nich poraní. 

,,Výborně Raufe chceš si odpočinout?!" zeptal se Assassin v černém hávu.  ,,Myslíš, že mám dost Táriku?"

,,Jsi tu z nás nejstarší," Tárik se jen zasmál a zaútočil na něho. Rauf odrazil útok a poranil mu jeho bok. 

Vedle mě si sedl jeden z mladších žáků Assassinského řadu.  ,,Chtěl bych bojovat jako oni," pronesl. 

,,Jednou budeš tak bojovat," řekla jsem.  ,,Už ne..." vzdychl.  ,,Jak to?" zeptala jsem se a otočila se na něho.  Všimla jsem si přišitého rukávu, došlo mi, že nemá ruku.

,,Byl jsem idiot, když jsem se na jednoho z templářů vrhl.  Myslel jsem, že ho dokáži zabít, ale on mě poranil a tak mi museli amputovat ruku..."

Nic jsem na to neřekla.  ,,Jsem Kaleb." ,,Mary...mladší sestra Altaira,"

,,To je ten, co šel za Al-Mualimem?" zeptal se.  ,,Jo, " odpověděla jsem.   ,,Prý bude výborný žák. Nikdy mi tohle Al-Mualim neřekl."

,,Mého bratra učil otec,když mu bylo patnáct, jeho trénink skončil před rokem, protože musel na nějakou výpravu, takže má za sebou jen jeden rok výcviku."

,,Umar byl dobrý učitel..." vzdychl mladý Assassin.

,,Počkej, jak to myslíš, že byl dobrý?!" vykřikla jsem.  ,,Ty to ještě nevíš?" 

,,Ne..." ,,Tak ti to bratr zřejmě nechtěl říct...tvůj otec byl nalezen mrtvý,"

***

,,Sestřičko můžu s tebou mluvit?" 

,,Můžeš..." řekla jsem a utřela si poslední slzy. ,,Zřejmě už to víš od Kaleba, že jo?"

,,Jo..." odpověděla jsem krátce.  ,,Otec mi řekl, abych se o tebe postaral a to dodržím.  Slibuji," řekl Altair. 

,,Lžeš! Jednou mě opustíš jako náš otec..." ,,To neudělám,věř mi," řekl Altair a usmál se.

,,Dobře," odpověděla jsem a objala svého bratra. 

***

,,Dneska budu mít první výcvik s Malikem," oznámil Altair a natáhl si svoje vysoké boty. ,,Naučíš mě taky bojovat?" zeptala jsem se.

,,Až nastane čas, tak jo," odpověděl Altair a vzal si otcovo meč a vyšel ven.  Následovala jsem ho až na cvičiště, kde se protahoval Malik.

-Pohled Altaira-

Vstoupil jsem do cvičiště a postavil se naproti Malikovi.  ,,Jsi připravený?" zeptal se mě.  ,,Jsem vždy připravený."

,,Stojíš špatně! To tě otec nic neučil!" vykřikl Malik.  Postavil jsem se stejně jako Malik a čekal na rozkazy.

Malik na mě vyběhl a já se instinktivně vyhl. Znovu se ohnal mečem a já jeho útok odrazil svým.

,,Nečekal jsem, že jsi tak hbitý," řekl Malik a ustoupil.  Neodpověděl jsem a zaútočil na něho, oba jsme zasekli meče do sebe. 

Podkopl jsem mu nohy a přiložil mu meč ke krku.  ,,Asi bych měl víc trénovat," zavtipkoval Malik. 

Pomalu jsem se z něho zvedl a otočil se k němu zády.  Malik mi podkopl nohy a já se ocitl na zemi. On sebral můj meč a chtěl mě zranit, ale já se mu vyhl.

Prudce jsem se zvedl a vyběhl k jeho meči.  A znovu jsem na něho zaútočil, ale on se vyhl a poranil mi záda. 

,,Bratře!" vykřikla Mary.  ,,To je dobrý!" zakřičel jsem a natáhl ruku, aby sem nechodila. 

Malik mě zvedl na nohy.  ,,Nech si to ošetřit. A buď v klidu, takových ran budeš mít ještě spousta," řekl a vyhrnul rukáv, na kterém měl hluboké šrámy. Všiml jsem si,že místo pět prstů, má jen čtyři.

,,Až to budeš mít zašitý, tak přijď musím ti předat skrytou čepel,"

Odešel jsem do svého pokoje.  Moje sestra přinesla čistě obvazy.  Sundal jsem si košili a sestra mi začala zašívat ránu. 

***

Někdo zaklepal na dveře a dovnitř vešel Malik a v ruce svíral bílej háv.  ,,Ten je pro tebe," řekl a položil mi háv na truhlu. 

,,A skrytá čepel," dodal a položil jí na háv.  ,,Abych to  dořekl, tak se máš stavit v ošetřovně kvůli řezání prstu,"

,,Cože!?' vykřikl jsem. ,,Musí pryč, protože překáží skryté čepeli.  Neboj se bude to rychlé," 

,,Ale..."  ,,Mě uřízli prst, když mi bylo dvanáct. Uběhlo sedm let a pořád si na tom nemůžu zvyknout...no, ale neboj za chvíli se uzdravíš.  Každý Assassin tohle podstoupil."

***

Nervózně jsem čekal v ošetřovně a prohlížel si svojí skrytou čepel, díky který přijdu o čtvrtý prst na mé pravé ruce. 

Asi o dvacet minut později přišel Malik s mojí sestrou a jedním z mužů. 

Vedle mé ruky položil sekaček a já věděl, že je to tu.  Nastavil jsem ruku a zavřel oči.

***

O pár hodin později jsem seděl na kamenné lavičce u cvičiště a bolestivě se díval na obvaz.

,,Altaire..." ,,Ahoj Mary..." řekl jsem a nasadil si chránič se skrytou čepelí.  ,,Na tohle si nezvyknu," řekl jsem a trhl zápěstí, ze které vyjelal čepel.  ,,Taky mi budou muset řezat prst?!"

Na tohle jsem neodpověděl.  ,,Altaire musím s tebou mluvit, " řekl Malik.  Pomalu jsem vstal a následoval Malika, až do zahrad.

,,Za měsíc vyrážíme na jednu z misí. Al-Mualim pověřil tebe a mě. "

,,Proč mě? Nemám ani základní výcvik za sebou," ,,Tobě věří Altaire a věří, že díky tomuhle porozumíš," odpověděl Malik a upravil si chránič ruky. 

,,Bude to nebezpečné?" zeptal jsem se. ,,Jdeš tam se mnou a s mým mladším bratrem. Jen musíme naverbovat pár nových Assassinů, to zvládneš nebo ne?"

,,Ovšem, to zvládnu." ,,Výborně.  Tak za měsíc vyrážíme." 

,,Zdravím bratře,"  pozdravil mladý Assassin Malika.  ,,Kadara už doufám znáš," řekl Malik a položil mu ruku na rameno.  ,,Ne."

,Já zapomněl. Odpusť mi.  Tak Kadare tohle je Altair, Altaire můj nejmladší bratr Kadar."

,,Ty jsi syn Umara?" zeptal se Kadar.  Souhlasně jsem přikývl.  ,,Tvůj otec byl nejlepší učitel. Učil mě..."  ,,Zapomněl jsem se zmínit, že Altair je skvělý bojovník, ikdyž má jen jeden rok cvičení, za sebou,"

,,Vždyť říkám, že Umar byl nejlepší učitel, když takového člověka naučil bojovat."

Natáhl jsem se pro meč.  ,,Co tím chceš říct?!" vykřikl jsem.  ,,Klid Altaire. Kadar byl vždycky takový. Je to jen teenager..." probodl jsem ho pohledem a stáhl ruku z meče.