„Proč musí čas tak utíkat," zakňuhrala Asťa, když se Draco zvedl z gauče.

„To nevím," zasmál se. „Ale už musím.“

„Tak si to spolu užijte," usmála se.

„Díky," kývl Draco a natáhl se pro hůlku.

„Ne moc brzy," mrkla na něj.

„Koho si sem přitáhneš?“ ušklíbl se blonďák.

„Sem nikoho, jdu do nemocnice," řekla.

„Áha," přikývl Draco.

„Tak čau," zamávala mu.

„Ahoj," zamával nazpátek a přemístil se.

Asťa se pak s hlubokým povzdechem zvedla a šla si dát lektvar.

Za chvíli měla jet do té nemocnice, tak aby se neřeklo, že na svoje lektvary úplně kašle.

A Draco se zatím přemístil k Hermioně.

Ta už ho s otevřenou náručí přivítala.

„Ahoj Draco," zašeptala, když se schovala v jeho objetí.

„Ahoj Hermi," usmál se a pohladil ji po vlasech.

„Tak jdeme večeřet?“ zeptala se Hermiona s úsměvem.

„Jdeme," přikývl blonďák a vyrazil se posadit.

Konečně společná večeře.

Konečně úplně sami, bez výčitek, bez Teddyho, bez Astorie.

***

„Musím ti něco říct," začali oba dva ve stejnou chvíli a zasmáli se. „Tak začni," řekli opět nastejno.

„Kámen nůžky?“ navrhla Hermiona.

„Kámen nůžky papír teď."

Hermiona dala papír, Draco nůžky.

„Tak začni," usmála se.

„Fajn, no tak...jde o tohle. Asťa je zpátky. A něco...mi řekla.“

„Ano?“

„Miluje mě," řekl.

„To vím, no a?“ poznamenala jedovatě Hermiona.

„Máme se brát," dostal ze sebe.

„To já vím," přikývla brunetka.

„Budeme se brát," opravil se Draco. „Chtěl jsem tě poprosit jestli bys...nepřišla bys mi na svatbu?“

Hermiona na něj koukala.

Nic neříkala, jenom koukala.

Nic nedělala, jenom koukala.

Nic nedělala, jenom dýchala.

A stále jen a jen koukala.

A Draco začínal být nervní.

„Já jsem to asi posral, že jo?“ zamrkal.

Ale Hermiona neříkala a nedělala pořád nic.

Jediné, co za tu chvíli udělala, bylo mrknutí a Draco poznal, že je zle.

Pomaličku začal ze stolu sbírat nádobí a doufal, že to stihne dřív než se Hermiona vzpamatuje, zvedne a začne po něm všechno házet a metat kouzla, o jakých se mu ani nesnilo.

Ne že by snad někdy o kouzlech, která se mu právě teď mihla v hlavě snil, ale chápeme se.

Když se zvedl, Hermiona zvedla ukazováček a pokynula mu, aby se posadil, a tak se tedy blonďák usadil na svůj fešný zadek, aby jí nedráždil a čekal, co bude.

„Draco Luciusi Malfoyi," zasyčela Hermiona a stále hluboce dýchala.

„Hermiono.“

„Draco."

„Hermi.“

„MALFOYI!“ zaječela přes celý byt a mrskla po něm první talíř, který měla po ruce.

Draco se mu naštěstí vyhnul.

„Hermi, já ti to vysvětlím!“ vypískl Draco a honem se rozběhl, aby utekl dalšímu talíři.

„TAK VYSVĚTLUJ!“

„To nebylo schválně, Hermiono, já jsem nechtěl!“

„TY JSI S NÍ SPAL?!“

„A ty jsi s Weasleym nespala?“

„MALFOYI!“

„Grangerová?“

„Jak můžeš," funila Hermiona, která se natahovala pro vidličku, „přijít a úplně mimochodem mi oznámit, že ti mám přijít na svatbu?! Copak tobě nestačilo, žes mi ublížil jednou, musíš ještě podruhé?!“

„To nebylo v plánu!“

„Spal jsi s Astorií!“

„Před osmi lety! Vsadím se, že ty jsi s Weasleym spala minulý týden!“

„Takže teď jsi ty ten ublíženej? Jasně jsi věděl, že jsi druhá možnost," namítla Hermiona.

„No to jsem teda nevěděl, kdyby jo, jsem dávno s Asťou," odsekl Draco.

„Táhni k čertu, Malfoyi," zamumlala brunetka. „Nesnáším tě.“

„Jo, to už jsi mi párkrát řekla," přikývl Draco. „Já tě ale strašně miluju."

„Miluješ?! Proto si budeš brát tu...tu obyčejnou mrchu?!“

„A proč bych si jí nebral?! Co máš na ruce ty, hm? Není to snubák? To je to, cos mi chtěla říct? Po těch dvou týdnech, co ho nosíš?“

„Jo, to je přesně to, co jsem ti chtěla říct," přikývla.

„Tak proč hysterčíš, když jsi mi stejně chtěla dát kopačky?“

„Protože tentokrát jsem to měla být já. Tentokrát jsem to měla být já, kdo ubližuje a ty, kdo měl být raněnej.“

„Tohle jsem si o tobě nikdy nemyslel, Hermiono," řekl zklamaně.

„Protože mě neznáš. A stejně jako ty neznáš mě, já neznám tebe. Znáš moje starý já. To, co miluje brambory na všechny způsoby, bradavickou studentku Nebelvíru, ta, co se rozteče, když dostane kytku, natož pak sto. Holku, co je na tobě závislá. Ty neznáš to, jaká jsem teď. Já jsem teď dospělá. Z brambor je mi mdlo, jsem ministryně kouzel. Neznáš mě, neznáš tu nezávislou a normální.“

„Takže co si z toho mám vzít? Že se z tebe za těch sedm let, co jsem snil o tom, že zase budu s tebou, stala nechutná bezcitná mrcha?“

„Nechutná bezcitná mrcha? A co takhle nechutná bezcitná mudlovská šmejdka?“ ušklíbla se Hermiona.

„Stala se z tebe nechutná bezcitná mrcha, ty jedna mudlovská šmejdko," řekl Draco.

„Fajn vědět. Tak vypadni.“

„Tak fajn," přikývl Draco.

„Zase jsi mi zlomil srdce, Malfoyi.“

„Jo. Ty mně taky, Grangerová."

A s těmi slovy se přemístil.

Nezabíjejte mě. 🙈