Opět prosím o přečtení mého povídání dole. 😜
Děkuju. 🥰

Objevili se v kuchyni.

A vzhledem k tomu, že byl pomalu čas oběda, nemohla být Asťa nikde jinde než právě tam.

„Ahoj," pozdravil ji Draco.

Asťa zamrkala a místo pozdravu zamávala.

„Jak se máš?“ zeptal se a Daphné, která byla akorát na odchodu, se pleskla do čela, ale pak to nechala být a odešla.

„No... popravdě dost na pytel. Stýská se mi," řekla.

„Aha," pokýval blonďák hlavou. „Taky se mi stýská," přiznal.

„Jo?“

„Jo," přikývl Draco.

„Proto jsi tu? Nebo jsi tu aby ses rozloučil?“

„Jsem tu, protože tě chci zpátky. Nelíbí se mi, že nejsi se mnou.“

„Taky se mi nelíbí, že nejsem s tebou," připustila Asťa. „Ale vrátit se nemůžu.“

„Jak to?“

„Jak bychom spolu dokázali být, Draco? Jestli je to jak říkáš opětovaný, byť jen sebemíň, nemůžeme spolu být v jednom bytě 24/7 bez toho, aniž by se nám to nevymklo kontrole a neublížili Grangerce.“

„Ty mě dojímáš, Greengrassová," ušklíbl se Draco.

„Ano?“

„Hermionu nemáš ráda a přesto máš strach, abys jí neublížila."

„To není normální, že?“ zasmála se Asťa.

„Ne, není," přikývl blonďák.

„No a co mám dělat?“

„Nevím."

„Draco," povzdechla si Asťa.

„Ano, Astí?“ usmál se.

„Já jsem tě tak strašně chtěla oslovit," řekla.

„Ty nejsi normální," zasmál se Draco.

„Já vím.“

„Vrať se, Asťo," prosil.

„Víš, proč nemůžu," namítla Asťa.

„Víš, cos mi kdysi slíbila?“

„Slíbila jsem ti toho hodně."

„Slíbilas, že když budu chtít slyšet ano, řekneš to. A když budu chtít slyšet ne, taky to řekneš,“ připomněl jí Draco.

„To je pět let zpátky," zavrtěla hlavou.

„Ale slíbilas to. A právě teď chci, abys řekla ano.“

„To byly začátky, Draco. Nemůžeš si myslet, že -"

„Slíbilas mi to."

„Taky jsi sliboval, že nenecháš nikoho, aby mi ublížil," odsekla Asťa.

„Sliby se mají plnit."

„Ale když je neplníš ty, proč bych měla já?“

„Protože ty jsi lepší než já," pousmál se na ní Draco.

„Malfoyi, ty mě připravíš o život dřív než ta kletba," zasmála se Asťa smutně.

„Tak mě pojď obejmout, ty moje hromádko neštěstí," rozevřel náruč.

Brunetka chvíli váhala, ale pak se usmála a do náruče mu vklouzla.

Draco ji s úsměvem sevřel a políbil ji do vlasů.

„Víš, že tě miluju, žížaláku?“ zašeptal.

„Já tebe taky," přikývla Asťa. „Děkuju."

„Pojď se mnou domů, mně se stýská."

„Já nevím," pokrčila rameny.

„Pojeď.“

„Draco."

„Astí."

„Tak jo," povzdechla si.

„Tak jedem!“

„Jedete?!“ vyjekla Daphné. „A proč jsem...no to je jedno."

„Promiň,“ usmála se Astorie.

„Tak se pochlub našim," povzdechla si blondýnka.

Překvapení! 😂
Přece bych vás nenechala bez jedné z posledních kapitol, že? 😊
To je tak hrozný, když musím říct, že to pomalu končí! 😥
Ale to nevadí, ještě máme do konce pět kapitol, to znamená, že 1. července nám to skončí, protože už budu vydávat i v neděli. 😜
No nic, jako vždy doufám, že se vám kapitolka líbila a těším se na vás ve středu! 🥰
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛