19. kapitola
Draco na Hermionu čekal před ministerstvem kouzel.
Přesně na šestou se před ním objevila Hermiona.
Na sobě měla bílé šaty s dlouhým rukávem a přes sebe přehozený hnědý kabátek.
„Moc ti to sluší," řekl Draco a vyrazil k ní.
„Taky tě ráda vidím," zasmála se Hermiona a objala Draca.
„Jo, moc rád tě vidím," řekl blonďák rychle.
„Tak čím mě překvapíš?" zeptala se Hermiona.
„Budeš koukat," slíbil Draco a podal Hermioně ruku.
„Tak fajn," přikývla Hermiona a chytla se Draca za nabízenou ruku.
Blonďák její ruku stisknul a pak je přemístil.
„Draco?"
„Promiň, já nevěděl, kde jinde by mohlo být nějaké kino. Tady to trošku znám," řekl Draco a zasmál se.
„Aha," přikývla Hermiona a zasmála se spolu s Dracem. „Takže máš v plánu kino?"
„Mám v plánu kino," přikývl Draco.
„To je... to je milý," přikývla Hermiona.
„Co jsem koukal jen projdeme uličkou," řekl.
„Tak jdeme," usmála se brunetka a vyrazila.
„Dobrý večer," pozdravila je prodavačka.
„Dobrý. Dva lístky na Jak ztratit kluka v deseti dnech," řekl Draco.
„Na to máme vyprodáno. Ale kdybyste měl zájem, můžete jít na Přes noc třicítkou," nabídla prodavačka.
„Tak jo," přikývl Draco, zaplatil prodavače a otočil se na Hermionu. „Tak jdem?"
„Chtěl jsi mě vzít na romantickou komedii?" usmála se Hermiona.
„Jo," přikývl Draco.
„A bereš mě na jinou romantickou komedii. To je...to je zajímavé," zasmála se.
„To asi jo," přikývl blonďák a vstoupil do sálu.
Tam se posadili na stejné místo jako před lety.
„Ty se ve mně snažíš probudit vzpomínky na doby dávno minulé?"
„Nějak tak," přikývl Draco a pomohl Hermioně z kabátu.
„Díky," usmála se Hermiona.
„Myslíte, že jsou to oni?" ozvalo se za nimi.
„On je blonďák, ona brunetka, jsou tu spolu, jsou na romantickém filmu, zase si pomáhají z oblečení, pořád je mezi nima něco co prostě...je stejné, já si myslím, že to jsou oni," řekl jeden nezapomenutelný hlas za nimi.
„Máme my to ale štěstí, co?" zasmála se Hermiona.
„Až se on otočí, já vám povím," řekla ta jedna holčina.
„A co to udělat prostě jednoduše?" řekla jiná a za chvilku už někdo klepal Dracovi na rameno.
„Ano?" otočil se na ni Draco.
„Promiňte, ale kamarádka má na vás asi zálusk, nevím. Každopádně pořád přemýšlí, jestli jste tu nebyl před...sedmi...možná šesti lety na Titaniku," vysvětlila holčina.
„Byl," přikývl Draco. „A své kamarádce můžete vzkázat, že nemám zájem," dodal.
Návštěvnice se usmála a vydala se zpátky ke svým kamarádkám.
„Tak to vidíš," řekla. „A kdybys tenkrát brala toho Trevora, mohli jsme mít po starostech."
„Ale Trevor byl blbej a hnusnej," namítla ta jiná.
„No, tak máš smůlu," řekly všechny nastejno.
„A teď si dřepni a čekej na film," řekla zase úplně jiná holka a sama se svalila na sedadlo.
„To bylo krutý, Draco," řekla Hermiona.
„Mám jí lhát a pak na ní vyvalit krutou pravdu? To jsem udělal jednou a podívej, jak to dopadlo," řekl Draco. „Já jsem dopadnul naprosto zoufale a ty jsi...vlastně dopadla taky katastrofálně. No vážně. Weasley."
„Nebudem si kazit hezkej večer, fajn?"
„Tak jo," přikývl Draco a posadil se vedle Hermiony.
„Proč zrovna tenhle film?" napadlo Hermionu.
„Ten původní byl vyprodanej," řekl Draco.
Jakoby tam Hermiona nestála a neposlouchala, jak to ta ženská u pokladny říká.
„A proč jsi poprvé vybral zrovna Jak ztratit kluka v deseti dnech?"
„Byla to komedie," řekl Draco.
„Romantická," dodala Hermiona.
„Sakra," zaklel blonďák.
„Co se děje?"
„S Astorií jsme se vsadili," pokrčil rameny.
„Aha," řekla Hermiona a trochu poklesla.
„Co je?" divil se Draco, jehož všímavé šedé očko si toho samozřejmě všimlo.
„Cože?" otočila se na něj Hermiona.
„Teď jsem zmínil Asťu a ty jsi...ty snad žárlíš, nebo...nebo jste se spolu nějak chytly, když jste byly na tom kafi, nebo co?"
„Ne, jen bych...teda...vlastně nic," odmlčela se.
„Hermiono, o co jde?"
„Asťa tě má ráda, ty máš rád ji...no a já mám ráda tebe," povzdechla si bývalá nebelvírská studentka.
Draco se na chvíli zamyslel.
Jak to, že se dvě nejdůležitější ženy v jeho životě se vlastně nemohly vystát, i když to vlastně ani jedna neřekla nahlas, a tvářily se, že jsou strašné kamarádky?
A bylo to tak vůbec, nebo mu to tak celé jen přišlo?
Přišlo mu, že ty dvě žárlily, ale to vlastně nebylo možné.
Astorie byla kamarádka, pořád mu to říkala a vždycky se chovala jako kamarádka, nemohla ho milovat, nemohla žárlit.
A Hermiona...proč by měla žárlit na Astorii?
Blbost.
„Myslíš na ni pořád. To se mi dlouho nestalo...myslet na někoho takhle," řekla. „Připomeň mi prosím, jaký je to pocit?"
„Cože? Ne! Hermiono, ne, já jsem...já na ní nemyslím, proč-"
„Co si vlastně od téhle schůzky slibuješ, Draco? Když si budeš brát Astorii, když ji máš rád, proč se teda snažíš o mně? Proč mi chceš zamotat hlavu a ublížit mi?" zeptala se Hermiona, když se na plátně začaly objevovat reklamy.
„Já ti nechci-"
„A chci pravdu. Tu pravdu si po všech lžích zasloužím vědět."
„Měl bych si vzít Astorii. Jenže když si ještě před ní najdu někoho jiného, nebudu si jí muset brát. Proto dělám i takový banality jako skládání zkurvenýho hrnku. Protože miluju tebe a chci si vzít jen a jen tebe."
„Takže si mě chceš brát?" divila se Hermiona.
„Možná později. Teď na to ještě máme čas, ale...já tě chci zase zpátky. Chci tě představovat jako svojí holku. A teď jsi přiznala, že mě máš ráda. Dej mi...dej mi nějaký časový úsek, nebo něco, ale...prosím, buď se mnou. Klidně i tajně, jako to bylo tenkrát, beruško, jen mě-" to už ale Draco nedopověděl, neboť mu Hermiona otočila obličej na sebe a spojila jejich rty v polibku.
„Víš, kolik let jsem tohle chtěla udělat?" přiznala s červenými tvářemi.
„Cože?" zeptal se Draco, který nechápal, co se právě stalo.
„Já...bude to znít divně. Divně, nerozhodně a blbě, ale já tě i po tom všem miluju a...já už se tomu prostě nedokážu bránit, i když vím, že miluju Rona, ale...on mě nikdy nevzal do kina, neřekl mi, že jsem jeho beruška a...Draco," povzdechla si Hermiona a objala Draca kolem krku.
Draco jen spokojeně vydechl a objal Hermionu nazpátek.
„Miluju tě, beruško moje," zašeptal s širokým úsměvem.
„Já tebe taky, pitomče," řekla brunetka tiše.
„Tak budeme koukat na ten film?" zeptal se, když mu docvaklo, že film už pár minut běží.
„Tak jo," přikývla Hermiona a přitulila se k Dracovi.
„Proč jsi mě pořád tak odmítala, když mě miluješ?"
„Protože jsem si to nechtěla připustit...na tajno?"
„Naprosto na tajno," přikývl Draco a políbil ji do vlasů. „Hlavně když budeš se mnou. Šťastná."
„Budu," zasmála se Hermiona.
„Řekneš to znovu, prosím?" zeptal se Draco.
„Že tě miluju?"
„Jo," přikývl blonďák.
„Mám silné podezření na zamilování až po uši," zasmála se Hermiona. „Miluju tě."
„Já tebe taky," řekl Draco spokojeně a pak už se s Hermionou věnovali filmu.
Ahojky. 🥰
Jsem vás překvapila, co? 😏
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro