16. kapitola
Draco u Astorie proseděl celou noc.
Noc plnou strachu o svou nejlepší kamarádku, kterou si kdy mohl přát.
V osm hodin ráno se do pokoje přihnali Astoriini rodiče, aby se podívali na svou dceru.
„Dobré ráno, Draco," pozdravila ho paní Greengrassová.
Draco si nikdy nezapamatoval její jméno. Ani jméno Astoriina otce.
Ale v podstatě mu to bylo naprosto jedno.
„Dobré," kývl Draco.
„Dělo se v noci něco?" zeptal se pan Greengrass a Draco mu odpověděl zavrtěním hlavy.
„Co zas ta naše praštěnka prováděla?" zeptala se paní Greengrassová, která byla dokonale podobná Astorii.
Až na vlasy a oči, ty měla Astorie hnědé jako pan Greengrass.
Paní Greengrassová taky říkala, že je její mladší dcera tvrdohlavá po svém otci.
„Hádali jsme se," povzdechl si Draco.
„Ach tak, zas byla palička, tomu rozumím," zasmála se paní Greengrassová.
Draco ji obdivoval. Ji i jejího manžela.
Jejich dcera jim ve své podstatě umírala před očima, ale oni se smáli.
Byl si jistý, že jeho otec by z Azkabanu okamžitě přikázal dát všechny potřebné peníze na jeho léčbu, a jeho matka by ho z očí nepustila ani na vteřinu.
A Astoriini rodiče nechávali svou dceru žít její vlastní život, párkrát za měsíc ji navštívili a jinak nic.
Asi to bylo tím, že jí věřili, že se o sebe dokáže postarat.
„Byl jste tady celou noc, Draco, jděte se domů vyspat," usmála se paní Greengrassová.
„Já se odsud nehnu," namítl blonďák.
„Tak si dojeděte alespoň pro kafe," povzdechl si pan Greengrass.
Draco chvíli přemýšlel, jestli by měl jít, ale pak usoudil, že by kávu docela uvítal.
Normálně ji nepil, ale v nemocnici udělal výjimku.
„Hned jsem zpátky," přislíbil Draco rychle.
„My víme," usmála se paní Greengrassová a chytila Astorii za ruku místo Draca, který zmizel ve dveřích.
„Co nám to provádíš, Astorie," povzdechl si pan Greengrass a pohladil Astorii po vlasech.
„Všem jsi nahnala strach," zašeptala blondýnka a hladila Astorii po ruce.
„Mami?" zašeptala Asťa a pootevřela svoje světlehnědé oči.
„Dobré ráno, zlatíčko," rozzářili se manželé Greengrassovi.
„Kde je Draco?" zeptala se Astorie hned jak zaostřila svoje rodiče a začala se zvedat.
„Klid, broučku, klid," vykřikla paní Greengrassová.
„Proseděl tu u tebe celou noc, poslali jsme ho na kafe," usmál se pan Greengrass.
„To je dobře, já se mu musím omluvit," přikývla Asťa. „Protože to včera byla pěkně ošklivá hádka."
„To je v pořádku, zlatíčko, je normální se ve vztahu pohádat, protože se hádáme nejvíce s lidmi, na kterých nám záleží," usmála se blondýnka na svou dceru, kterou pohladila po tváři.
„Ale mami, já a Draco -"
„Tak jsem tu," ozvalo se ode dveří a všichni se otočili na zadýchaného Draca.
„Draco," rozzářila se Asťa a natáhla k Dracovi ruce jako malé dítě, které chce obejmout někoho, na koho nedosáhne.
„Asťo," usmál se Draco a dvěma skoky byl u své nejlepší kamarádky, kterou obejmul.
„Promiň," řekla.
„Už ses omlouvala," řekl Draco.
„Vážně?" divila se Asťa.
„Co si pamatuješ?"
„Že jsem ti řekla, že nechci dopadnout stejně zoufale jako ty, protože jsem se k tobě kolem... deváté myslím vrátila a nějak jsme se rafli. Pak jsem šla za tebou do koupelny, abychom se usmířili a pak už nevím," přiznala Astorie.
Ani jeden z mladších kouzelníků nevnímal Astoriiny usmívající se rodiče, kteří z výpovědi své dcery usoudili, že usmíření v koupelně znamená něco, co to ve skutečnosti vůbec nebylo.
„Skoro tak, jen jsi to trochu zpřeházela," usmál se Draco.
„Ale pamatuju si, proč jsme se hádali," řekla Asťa smutně.
„Jo, já vím," povzdechl si Draco. „Co se toho týče, řešil jsem to."
„Jak prosím tě?" zasmála se Asťa a její rodiče zřejmě pochopili, že povedou trošku delší rozhovor, který se jich dvou nebude týkat, a tak vyklidili pole.
„Mluvil jsem s tvým lékouzelníkem," řekl blonďák.
„Aha."
„Rok klidu, jeden stálý partner, do tvých pětadvaceti možná dítě," řekl Draco stručně a Asťa se celá rozzářila.
„Myslíš, že by to šlo? A že bych s tím miminkem mohla potom být?"
„Tak to zase moment. Ono by to šlo, ale jsou tady pořád ty ale. Když bys do toho šla, a přežila bys těhotenství i porod tak super, jenže ta ženská, která to všechno zvládla umřela pět let nato. Mně je jasný, že jsi palička a že ti to nedomluvím, protože nechci riskovat to, že sebou zas sekneš, takže se tě zeptám jinak. Jsi si vědoma všech rizik, které tvoje chování má?"
„Ale tys nějak rychle změnil názor," zasmála se Asťa.
„Došlo mi, že když ti to budu rozmlouvat, udělám to jen horší," řekl Draco.
„To je pravda."
„Takže pokud to chceš opravdu takhle, tak jsem ochoten vším si projít s tebou a dávat na tebe pozor."
„Já tě fakt miluju, Draco," řekla nadšeně Asťa a objala Draca, který se k ní skláněl.
„Já tebe taky," usmál se blonďák a pohladil Astorii po zádech.
„Snídaně," ozvalo se ode dveří a už si k Astorii na postel sedala její maminka, která jí i Dracovi podávala teplý čaj.
„Díky," usmála se Asťa na oba svoje rodiče, když jí pan Greengrass podal bagetku.
„Taky děkuju," přikývl Draco, když si od rodičů své nejlepší kamarádky přebíral bagetku i čaj.
Draco si bagetku rozbalil a podíval se na Asťu.
„Nebude ti vadit, když to před tebou sním?" zeptal se, když v jídle poznal šunku.
„Moment," řekla Asťa a rozebrala svojí bagetku. „Vy jste fakt hrozný," postěžovala si Asťa.
„Musíš do sebe dostat -“
„Nemusím a jestli ano, tak jsou bílkoviny i ve vajíčku,“ namítla Astorie.
„Hoď mi to sem,“ řekl Draco, který se konečně po delší době setkal s masem.
„Ty seš taky hroznej, abys věděl,“ řekla Asťa s přimhouřenýma očima a hodila mu do pusy šunku.
„Já vím,“ přikývl blonďák a olíznul se.
„Moc dobrá šunka,“ pochvaloval si.
„To mám radost,“ přikývl pan Greengrass.
„Jen počkej až mi bude líp, Drakouši. To ti uvařím takovou bezmasou mňamku, že se ke mně budeš jako k Bohu modlit, že nebudeš už nikdy jíst maso, jen abych ti to vařila víckrát,“ slíbila Asťa.
„Vsadíš se?“ zeptal se Draco.
„O co chceš,“ přikývla brunetka.
„O zmrzlinu?“
„Fajn,“ řekla Asťa a potřásla si s Dracem rukou.
„Už se těším, až ti bude líp,“ zašklebil se Draco.
„Ja taky,“ kývla Asťa.
Takže ahoj. 🥰
Chtěla bych se vám omluvit, že kapitola vychází až teď, ale mám teď spoustu práce. 😅
V neděli to bude přesně rok, co jsem tady na Wattpadu, takže chystám menší překvapení, a vzhledem k tomu, že jsem pozadu se tomu teď hodně věnuju. 💖
Tak doufám, že se na mě moc nezlobíte. 🙈
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro