11. kapitola
„Na co ses přišla zeptat, mami?“ zeptal se Draco.
„Přišla jsem se tebe a Astorie zeptat, jestli jste si už promluvili o svatbě, ale jak se zdá, tak nejspíš ne,“ řekla Narcissa Malfoyová klidně.
„Myslel jsem, že když je otec v Azkabanu, budeme žít jako kdyby neexistoval,“ řekl Draco chladně.
„To jsme si mysleli oba, neboj se. Ale jak jsem měla vědět, že ta smlouva bude platit i po válce?“
„Tak jsi to mohla zkusit nějak zrušit.“
„Smlouva zrušit nejde,“ odsekla Narcissa.
„Ne, smlouva zrušit jde. Četl jsem si to. V té smlouvě jasně stojí, že pokud bude jeden z nás dvou ve vztahu déle než po dobu jednoho roku, je smlouva neplatná,“ zamračil se Draco.
„Ano, jenže jak se tak na vás dva koukám, děti, tak bych neřekla, že někoho máte. A jestliže by měly do února příštího roku proběhnout zásnuby, tak zas tolik času nemáte,“ řekla Narcissa.
„Podle čeho soudíš?“ zeptal se blonďák.
„Pořád bydlíte spolu. Nikdy se od sebe nehnete, kdykoliv přijedu, jste tu oba dva a většinou oblečení takto,“ pokračovala lady Malfoyová a ukázala na Draca v teplácích a triku a na Asťu v dlouhém tričku.
„No a?“
„Když jste spolu, proč máte takový problém se svatbou?“
„My spolu nejsme,“ namítl blonďák.
„Aha. Takže proč jsi potřeboval pět minut?“ zeptala se Narcissa a Hermiona vyšla z Dracova pokoje.
Neposlouchala za dveřmi, to by si nedovolila, ale neměla v pokoji co dělat a rozhodně potřebovala na záchod.
„Dobré ráno,“ pozdravila Hermiona Narcissu, která se na ní dívala jako na zjevení.
Mladší z čarodějek přešla k Dracovi, stoupla si na špičky a naklonila se k němu, aby mu mohla cosi pošeptat.
„Máš moc hezký pokoj. Můžeš mi říct, kde kudy se dostanu na toaletu?“ zašeptala.
„Pravé dveře v chodbě,“ řekl Draco nervózně.
„Díky,“ pošeptala a skousla mu ušní lalůček.
„No... usmíváš se,“ pokývala Narcissa nervózně hlavou.
„Jako vždycky, když tě nemám za prdelí,“ řekl Draco ostře.
„Draco,“ zamračila se Narcissa.
„Draco,“ zašeptala Astorie ve stejnou chvíli, a položila mu ruku na rameno.
„No co? Vždyť je to pravda,“ řekl Draco a Asťa drobet pokrčila rameny,
Samozřejmě že měl pravdu.
„Tenhle tón si vyprošuju,“ mračila se Narcissa.
„A jak jinak s tebou mám asi mluvit? Jak jinak mluvit s někým, kdo má stát při mně a místo toho mě nutí k něčemu, co nechci?“
„Já bych tě k ničemu nenutila -"
„To si říkej někomu jinému. Sakra, vždyť co je tohle za logiku? Já i Asťa jsme dospělí, nemusíme poslouchat rodiče,“ řekl Draco.
„Draco, poslechni, ty -"
„Ne, ty poslechni, já jsem pro tebe a otce už obětoval mnoho, to nejhorší bylo obětovat Hermioninu lásku. Teď mě nesnáší. A to, že se se mnou jednou vyspala na tom rozhodně nic nemění.“
„Spali jste spolu,“ přikývla Narcissa.
„A nemusím ti říkat žádné podrobnosti,“ řekl Draco.
„Ano, nemusíš,“ řekla blondýna a její syn přikývl. „Tak já půjdu.“
„Dobře,“ přikývl Draco.
„Ahoj.“
„Čau.“
„Byls na ní vostrej,“ poznamenala Asťa.
„Taky je na mě tvrdá,“ odsekl Draco.
„To není pravda, ona se ti snaží jen pomoct,“ řekla Asťa.
„A všímáš si toho, že jsi vždycky na straně všech, jen ne na mojí?“
„Ale to není pravda. Jsem vždycky s tebou, ale taky se na to musíš koukat z pohledu ostatních. Copak nevidíš, že Cissa to s tebou nikdy nemyslela zle a vždycky ti chtěla pomoct?!“
„No tak jistě, tomuhle se říká podpora,“ odfrknul si Draco.
„Podporuju tě, jen se snažím vzbudit tvé empatie! Kde je ten Draco, který mě před šesti lety nazval svou nejlepší kamarádkou?"
„Stojí tady, před tebou!"
„Ne, to teda nestojí, on by mi totiž dal za pravdu!"
„Nemusíš mít pořád jen pravdu!"
„Já vím, že ne, ale -"
„Promiňte, já neposlouchala, jenom bych Potro svoje oblečení,“ ozvalo se za nimi tiše a Astorie i Draco se otočili na Hermionu, která za nimi stála se svou halenkou a silonkami v ruce.
„Ne, já se omlouvám, neměla bych dělat scény, když je tu návštěva,“ řekla Asťa a Hermiona se zasmála.
„Ne, to klidně můžete, já jsem nevěděla, že jste spolu,“ řekla Hermiona.
„Ale to ne! Nenenenenenenenene, já s ním? Vy jste se zbláznila? S ním by nevydržela žádná ani kdyby jí byli pomáhali všichni čerti,“ smála se Asťa.
„Ou,“ vydechla Hermiona.
Tak že by přecejen ten jejich vztah tenkrát skončil takhle?
„Co tu meleš, Asťáku?“ zamračil se Draco.
„To, co všichni vědí,“ odsekla Astorie. „Co byste řekla tomu, že byste se oblékla, a pak bychom zašly třeba na kafe?"
„To zní dobře,“ přikývla Hermiona.
„Dobře, tak za deset minut,“ usmála se Asťa.
„Fajn,“ přikývla starší ze dvou čarodějek a zmizela u Draca v ložnici.
„Co to bylo?“ zamračil se Draco na Astorii.
„Mám toho plný zuby,“ oznámila mu Asťa.
„Čeho?“
„Všeho, hlavně tebe! Jak mě pořád ze všeho obviňuješ! Jak mě obviňuješ z toho, že jsem tu pro všechny, jen pro tebe ne. Že jsem kravka a svině jen proto, že chci, aby ses rozhodl správně. Mám toho dost! Byla jsem ochotná to snášet, ale když předvádíš to, co předvádíš teď, nějak mě to už přestalo bavit. Odcházím.“
„Cože?“
„Jdu pryč!“ zakřičela Asťa a práskla za sebou dveřmi do svého pokoje.
Draco protočil oči.
Takovouhle scénu dělala často a nakonec vždycky zůstala, není se co bát.
Namísto toho, aby vstal, a šel za Asťou, vyrazil za Hermionou.
„Padej,“ řekla Hermiona jakmile Draco strčil hlavu do dveří.
„Cože?“
„Převlíkám se, jdi pryč.“
„Co se stalo?“
„Zase jsi mi lhal, to se stalo. A ne, ne jen to. Já miluju Rona a tohle byla ta největší pitomost, jakou jsem mohla udělat. Já...já jdu pryč a už tě nechci vidět,“ řekla Hermiona.
„V čem jsem ti lhal?“
„Že není tvoje přítelkyně?“
„Ale ona není moje přítelkyně,“ zamračil se Draco.
„No jistě, protože je úplně normální brát si kamarádku,“ protočila Hermiona oči.
„Hermiono, svatba nebude.“
„A proč tu teda byla tvoje matka?“
„Protože se nás snaží dát dohromady,“ zamračil se Draco.
„Ale mě to nezajímá! Hele, i kdyby to bylo tak, jak říkáš, já prostě...“ Hermiona se odmlčela. „Já prostě nemůžu.“
„Co?“
„Draco, já jsem si tuhle noc opravdu užila. Ale já už prostě nechci. Nemůžu ti dávat další šanci, protože bych se zase zamilovala a ty bys mě zase zklamal. A navíc je tu Ron. Já ho miluju a...a...a už mu nikdy nic takového neudělám, tak to je.“
„Já -“
„Ne, já už fakt nechci.“
„Grangerová, poslouchej-“
„Já jdu pryč! A už tě nechci vidět. Nikdy, nikdy, nikdy!"
„Uklidni se a-“
„Nic ti to neudělá, jen mě nech mě jít, Draco,“ řekla Hermiona tiše.
„Jak to můžu udělat? Jsem na tobě závislej, miluju tě, Grangerová,“ sypal ze sebe Draco.
„Tak na mě zapomeň,“ šeptla Hermiona.
„Copak to jde? Čím víc mě od sebe odháníš, tím je to pro mě větší výzva.“
„Mezi námi to byla chyba. Nemyslím jen tady ale myslím celkově všechno, i to, co bylo před sedmi lety. Mezi námi je a bylo tolik... rozdílů, že to prostě nemohlo a nemůže fungovat-“
„Ale dřív ti to nevadilo, když jsi pořád naléhala, abych ti vzal panenství, co?“ zamračil se Draco a Hermiona mu vrazila facku.
„Seš příšernej bastard, Malfoyi, fakt nepochopím, co jsem na tobě tenkrát viděla,“ řekla Hermiona a přísně si ho prohlédla.
„Kam jdeš teď, za Weasleym? Po naší hezký noci jdeš za svým přítelem?“
„Ne, jdu tam, kam jsem slíbila tvé spolubydlící. A tobě do toho nic není,“ řekla Hermiona naštvaně.
„Někdy se chováš jak naprostá kráva, Grangerová,“ zamračil se.
„A ty se vždycky chováš jak idiot, Malfoyi,“ zamračila se hnědovláska na oplátku, obešla ho a práskla za sebou dveřmi.
„No, tak to jsem posral,“ povzdechl si Draco a rychle běžel otevřít dveře.
„Tak můžeme?“ zeptala se Astorie, lehce se usmála a upravila si plášť.
„Samozřejmě," přikývla Hermiona, a Asťa přikývla, chytla Hermionu za ruku a v tu ránu byly pryč.
Draco se chvíli koukal na místo, kde před chvílí stály dvě jeho nejoblíbenější ženy.
Pak si povzdechl a rozhodl se, že by mohl nějak poklidit v bytě, aby si to u Asťi nějak vyžehlil.
A rozhodl se začít v jejím pokoji.
Jenže když otevřel dveře, zase je rychle zavřel, a doufal, že to, co viděl, nebo spíše neviděl se mu jen zdálo.
Znovu dveře pomalu otevřel, a tentokrát už tomu uvěřil.
Odešla.
Po Astoriiných květinách nebylo ani památky, skříně byly zotvírané a prázdné, na stěnách už nebyly obrázky, na dveřích nebyly hvězdičky, a na šňůrce, jež vedla po celé jedné stěně už nebyly ani ponožky, které Asťa s oblibou rozesílala lidem, kteří měli domácí skřítky.
Prostě byla pryč.
Opravdu to udělala.
Vážně si sbalila věci a odešla.
A odešla s jeho Hermionou.
Ještě mě nezabíjejte, prosím. 🙏😂
No...přeji vám hezkou středu. 🙈
Vaše zlá Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro