Když se Hermiona vzbudila, bylo chvíli po půlnoci.

Ron vedle ní pořád tvrdě spal, takže se pomalu zvedla a šla se do koupelny osprchovat.

Samozřejmě mohla dělat ještě spoustu jiných,mnohem  kreativnějších věcí, ale ne, ona šla do sprchy.

Tam se ostatně myslelo nejlíp, že?

Když zalezla do sprchy, pustila se do přemýšlení.

Měla by to Ronovi říct, bylo by to vůči němu fér.

On jí řekl o všem.

Řekl jí, že poprvé spal s Levandulí, pak se jí i přiznal, že se jednou vyspal s někým, když byla v Bradavicích, řekl jí, že to byla nějaká neznámá barmanka.

A ona chtěla být k Ronovi fér a upřímná, ale jak to měla zvládnout teď?

Když mu měla říct, že se chystá podvádět ho s Drcem?

Moment, to by mu takhle přece neřekla, ne?

Nechtěla do s ním úplně ukončit, ale lhát mu taky nechtěla.

Po chvilce vylezla ze sprchy, oblékla se a vylezla i z koupelny.

Ron už taky nespal.

„Ahoj," usmála se Hermiona.

„Ahoj? Vrátíš se po tolika minutách a řekneš ahoj?" zasmál se Ron.

Hermiona se zasmála s ním.

Tenhle jeho praštěný humor milovala.

Bohužel až moc na to, že milovala Draca.

„Musím ti něco říct, Rone," řekla Hermiona nejistě.

„A co?"

„Já jsem -"

„Hermiono," rozzářil se zrzek a Hermiona zmateně zamrkala.

Jistěže jí došlo, co si Ron myslí.

„Rone-"

„Nenenene, já něco vymyslím. Sestěhujem se, vezmeme se a všechno bude dobrý. Na ministerstvu tě na chvíli určitě na chvíli někdo zaskočí, dobře?"

„Rone, zklidni se, nejsem těhotná," zakřičela na něj Hermiona.

„Nejsi?"

„Ne," zavrtěla brunetka hlavou. „Já jsem...ti jen chtěla říct, že..." pak se odmlčela a podívala se na Rona. „Že...že Molly teď bude mít v Doupěti pěkně rušno."

„Myslíš?“ zasmál se Ron.

„Samozřejmě," přikývla Hermiona. „Máme...čas."

„Jo," přikývl zrzek.

Pak mlčeli, než Hermiona pak zase začala mluvit.

„Ale já ti chci něco říct," řekla.

„Tak řekni," kývnul Ron.

„Chtěl by sis -"

„Tě vzít?“ zeptal se zrzek nadšeně.

„Proč furt mluvíš o takových věcech?!“ vyjela na něj Hermiona.

„Cože?"

„Proč si mě chceš brát, proč chceš mít děti, proč se o mě staráš?"

„Protože tě miluju, Hermiono," řekl Ron a pohladil jí po hřbetu ruky.

Hermiona se na jejich propletené ruce koukala, ale nic neodpověděla.

Jak mohla být taková mrcha?

Ron ji miloval, plánoval si s ní budoucnost a ona ani nebyla schopná říct mu, že chce být s někým jiným?

„Rone, asi bys měl odejít, už je mi dobře," řekla nakonec.

„Udělal jsem něco špatně?“ zeptal se Ron.

„Ne, ty nic. Já si jen potřebuju... urovnat v hlavě to, co jsi mi dneska řekl a nepůjde mi to, pokud tady budeš," vysvětlila.

„Vyhazuješ mě?“ divil se zrzavý člen Zlatého tria.

„Když to řekneš takhle, zní to hnusně, ale ano, vyhazuju tě," přikývla brunetka.

„Ty si ze mě děláš srandu?“

„Ne. Promiň," zavrtěla Hermiona hlavou.

„Tak se měj," řekl Ron.

„Ahoj," řekla.

„Čau."

Pak se Ron přemístil a nechal Hermionu v bytě samotnou.

Tam se Hermiona posadila zpátky na gauč a povzdechla si.

Říct to Ronovi bude rozhodně těžší než si myslela.

S dalším hlubokým povzdechem se zvedla a šla si lehnout do postele.

Věděla, že bude muset za Ginny.

I když věděla, že ji na místě prokleje, musela si s ní promluvit.

S touto myšlenkou usnula.

Fajn, lásky, já vím, že vydávám pořád hrozně pozdě. 🙈
A moc se vám za to omlouvám, ale jako vždy mám pádný a dobrý důvod, o který se s vámi klidně podělím, když budete mít zájem. 😅
Nicméně kapitola je tu, i když ještě pořád docela krátká. 😁
I tak doufám, že se líbila. 🙂
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛